Hlavní navigace

Rehabilitace: Nově jako placená překážka v práci

Dagmar Kučerová

Nový právní výklad mění dosavadní pravidla poskytování volna na rehabilitaci. Ta se dosud většinou považovala za neplacené volno. Bylo nutné ji napracovat.

Doba čtení: 4 minuty

Situace se však změnila. A to na základě aktuálního stanoviska ministerstva zdravotnictví. Zaměstnanci mají nárok na placené pracovní volno.

Okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci je stanoven nařízením vlády č. 590/2006 Sb. V souladu s ustanovením § 191 zákoníku práce poskytuje zaměstnavatel pracovní volno a ve stanovených případech i náhradu mzdy nejméně u překážek zde uvedených. Zaměstnavatel také může (v souladu s interním předpisem či kolektivní smlouvou) poskytnout i více dnů placeného (neplaceného) pracovního volna.

Vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení

Bod číslo jedna uvedeného nařízení popisuje, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu k ošetření nebo vyšetření je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci na nezbytně nutnou dobu. Jestliže však bylo ošetření nebo vyšetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je nejblíže dostupné z místa jeho bydliště nebo pracoviště, je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout. Samozřejmě za podmínky, že nebylo vyšetření nebo ošetření zaměstnance možné provést mimo jeho pracovní dobu.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Pokud bylo ošetření nebo vyšetření provedeno v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení (podle rozhodnutí zaměstnance – svobodná volba lékaře), poskytne zaměstnavatel pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. Náhrada mzdy nebo platu však přísluší pouze za dobu, která by odpovídala době ošetření nebo vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení.

Je tady zřejmé, že pracovní volno z důvodu ošetření nebo vyšetření náleží zaměstnanci pouze v prokázaném (§ 206 odst. 2 zákoníku práce) a nezbytně nutném rozsahu a dále za podmínky, že nebylo možné absolvovat toto vyšetření nebo ošetření mimo pracovní dobu zaměstnance.

Rehabilitace dosud

V případě rehabilitací se v praxi většinou vycházelo ze stanoviska Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů (ze dne 6. února 2013), ze kterého jednoznačně plyne, že rehabilitaci většinou není možné považovat za ošetření nebo vyšetření ve zdravotnickém zařízení. Rehabilitace již má povahu léčení. Zpravidla následuje až po vyšetření nebo ošetření s cílem navrátit pacienta k jeho „funkční zdatnosti“. Podle § 5 odst. 2 písm. d) zákona o zdravotních službách je jedním z druhů zdravotní péče (a vlastně tím hlavním) péče léčebná, jejímž účelem je příznivé ovlivnění zdravotního stavu na základě realizace individuálního léčebného postupu, s cílem vyléčení nebo zmírnění důsledků nemoci a zabránění vzniku invalidity nebo nesoběstačnosti nebo zmírnění jejich rozsahu. Pod tento druh péče lze nepochybně zařadit právě rehabilitaci, resp. přesněji léčebně rehabilitační péči. Proto se komplexní, periodické nebo kontrolní rehabilitační vyšetření prováděné lékařem před nebo v průběhu léčebně rehabilitační péče považovalo za lékařské vyšetření. Naopak samotná rehabilitace prováděná na základě předchozí indikace lékaře „nelékařskými“ zdravotnickými pracovníky (fyzioterapeuti či jiní odborní rehabilitační pracovníci) se většinou nepovažovala za lékařské vyšetření s nárokem na placené pracovní volno.Více v článku: Rehabilitace – placená, nebo neplacená překážka v práci? 

Dan z prijmu 2018 tip

Rehabilitace nově – placené pracovní volno

Situace se změnila. A to na základě stanoviska ministerstva zdravotnictví ve smyslu zákona o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, který vymezuje zdravotní služby, jejíchž součástí je zdravotní péče (ustanovení § 2). Nedílnou součástí zdravotní péče je léčebně rehabilitační péče (§ 2 odst. 4 písm. b zákona), jako druh zdravotní péče je definována v § 5 odst. 2 písm. b) zákona). Ministerstvo zdravotnictví je toho právního názoru, že při stávajícím znění nařízení vlády a s ohledem na definici léčebné rehabilitace v zákoně o zdravotních službách nelze přijmout jiný závěr, než že pro potřeby nařízení vlády je třeba léčebnou rehabilitaci podřadit pod pojem „ošetření“. Pojmy ošetření a vyšetření pro účely nařízení vlády je třeba chápat v rozsahu definice zdravotní péče podle § 2 odst. 4 v návaznosti na § 5 odst. 2 písm. a) a g) zákona o zdravotních službách

To ostatně pro server Podnikatel.cz potvrdila i Barbara Hanousek Echardováministerstva práce a sociálních věcí. Účast zaměstnance na indikované léčebné rehabilitaci v jeho pracovní době je nutné na základě uvedené právní úpravy a stanoviska ministerstva zdravotnictví považovat z hlediska pracovněprávní úpravy za jinou důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance s náhradou mzdy nebo platu nebo části mzdy nebo platu podle Přílohy k nařízení vlády o jiných důležitých osobních překážkách v práci bodu 1 písm. a) a b). Zároveň však upozornila, že léčebně rehabilitační péči je třeba odlišit od péče o zdraví, kterou poskytují právnické nebo fyzické osoby na základě živnostenského oprávnění (masérské salony, kondiční a rehabilitační cvičení apod.). V takovém případě nejde o zdravotní služby, resp. o zdravotní péči.

O dalších důležitých překážkách v práci a nároku na placené (neplacené) pracovní volno více v článku: Zubař, svatba, zpožděný autobus. Kdy má zaměstnanec nárok na placené volno?