Hlavní navigace

Renovuje kola a tvoří bicykly na míru. Podívejte se do jeho žižkovské dílny

1. 6. 2018
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Vít Hloušek renovuje kola, ze součástek postaví kolo na míru. Jeho práci mu někdy zákazníci z kanceláří závidí. Ale když se na ni díváte hlouběji, není to med.

Pod značkou LeBikes funguje už šestý rok. Své řemeslo má rád a vždycky ho bavilo kutit a něco dělat rukama. Přesto aktuálně řeší, co bude s jeho byznysem dál.

Vít Hloušek vystudoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou Františka Křížka a na ČVUT akustiku a zpracování radiových signálů. Pak pracoval jako akustik. Věnoval se potlačování hluku a už tehdy si v kanceláři začal dělat kola. Nakonec mě vyhodili. Ale ne kvůli kolům, spíš proto, že nás ve firmě, které se tehdy nedařilo příliš dobře, bylo moc, vypráví. Jenže Vít byl z padáka nadšený, jak přiznává, konečně měl totiž čas na kola. Protože zakázek mu přibývalo. Pro své podnikání si zvolil název LeBikes. A motto: „Let´s make cycling great again!“

Radši si vybral kola než práci v korporátu

Nové prostory našel v suterénu činžáku na pražském Žižkově, kde bydlel jeho kamarád. Byly to nebytovky v šíleném stavu. Do nějakého pětadevadesátého roku tu byla truhlářská dílna a pak nic, popisuje. Městským kolům už se věnuje šestý rok a zabral si s nimi několik místností. Tvrdí o sobě, že byl odjakživa kutil, co neposeděl a pořád něco dělal rukama. A dodnes ho to baví. Jednou se rozhodl, že by chtěl vanilkové kolo. Někdy v roce 2011 se nedalo za žádnou cenu koupit. Vzal jsem tedy kolo Ukrajina a ve sklepě jsem si ho na vanilkovo nastříkal a nabarvil. Chvíli jsem na něm jezdil a pak jsem ho prodal. Za dobrou cenu, druhý den bylo pryč, vrací se do doby, kdy ho napadlo, že by se kolům mohl věnovat víc.

Byla to podle něj také doba, kdy se zároveň na burzách objevovaly hory kol. A dala se tam ještě koupit hezká kola. Jedno jsem na zkoušku koupil, opravil a zase jsem ho hned prodal. Zjistil jsem, že by to mohl být docela dobrý kšeft. Zdálo se mi to zajímavější, než jít pracovat do korporátu, dodává s tím, že dnes už se na bazarech objevují spíš „šunky“.

Sezonní byznys, kde obří peníze nehledejte

Postupně se jeho nová práce rozjela. A vyhovuje mu, že k ní nepotřebuje žádný tým – jen, s nadsázkou řečeno, kola, dílnu a soustruh. Nejdražší kolo, řemenového Favorita, prodal asi za 28 tisíc korun, běžná prodejní cena je kolem deseti až 15 tisíc, ale nové kolo může mít zákazník i za pět tisíc korun.

Teď se snažím vyprodat sklad a dělám individuální zakázky, dodává s tím, že jde o docela špinavou a náročnou práci, kdy až na jejím úplném konci je vidět skutečně pěkné nové kolo. Když jsem si nedávno něco natáhl v zádech, nemohl jsem se dva týdny pohnout, uvádí příklad pracovních rizik. Navíc jde o práci, která je v zásadě, vzhledem k počasí, tak na půl roku – na jaro a podzim.

Čtěte také: V baťovském domku tvoří Vykrajovátka na přání. Podívejte se jim pod ruce

Není to podle něj ani byznys, kde by byly velké peníze, vydělá si jako učitel. Srovnávat může přesně, protože na průmyslovce, kde sám vystudoval, dnes také učí praktické předměty, ruční a strojní obrábění. Vlastně si do školy chodím odpočinout, směje se. Zatím učí dva dny v týdnu, ale na plno by do školy nechtěl. Rychle tam ztratíte kontakt s realitou. Ve škole je také zvláštní tok času. Vždyť děti, které učíte, jsou pořád stejně staré, vysvětluje. Snaží se studentům předat inženýrské myšlení, učení ho baví. A aby toho nebylo málo, svůj čas ještě dělí mezi rekonstrukci staré roubenky v Krkonoších.

Vzhled rozhoduje

Říká, že před dvěma třemi lety začali lidé poptávat kola co nejhezčí a nejnovější a tak začal využívat i více nových součástek. Stal se ze mě tedy také takový generátor odpadu, který jsem ze starých kol musel vyřadit, vysvětluje jedno z úskalí své práce. I když má třídění věcí rád, zároveň jako detektiv na různých místech stále pátrá i po starých součástkách. A označuje se za ekologa.

Čtěte také: Muzika je jeho vášeň. Prodává gramodesky a každý den se těší do práce

Reklama přitom podle jeho zkušeností v jeho oboru moc nefunguje. Lidé dostanou nápad, že si nechají restaurovat kolo, pak nějaké hledají a pak ho přinesou opravit. Často ale nejde o žádnou kvalitu. Kdyby nechali výběr na mně, většinou udělají lépe, myslí si Vít na základě své praxe. U kol je to podle něj jako u starých aut – když nejezdí, je bezcenné, a teprve když funguje, má zase svou cenu. Rozdíl mezi funkčním a nefunkčním kolem může být nějaká drobnost, ale cena spadne na nulu, dodává muž, který si žádnou pravidelnou pracovní dobu při své práci rozhodně neužije. Neváhá jít domů v deset večer. Když pracuje na kole, nedá mu to a musí ho dodělat.

Oprava je dražší, to obor zabíjí

Svá kola prodal do celého světa, na všechny kontinenty. Dřív si dokonce do mapy píchal špendlíky, kde všude kola z jeho dílny jezdí. První tři roky prodával hotová kola přes inzeráty a vydělal si tak dobré peníze. Pak o zákazníky neměl nouzi. Dnes je ale podle něj situace odlišná. Zákazníci ubývají, a když se to nezlomí, dokonce vážně uvažuje, že se pustí zase do něčeho jiného. Kdo kolo chtěl, už ho má. Hodně lidí si dnes kola dělá samo. A i když konkurence v oboru není, nemám dojem, že by se teď renovací kol skutečně někdo naplno živil, přemýšlí.

Za roky, co se oboru věnuje, udělal asi sedm stovek kol. Ke každému z nich má excelovou tabulku se všemi součástkami a náklady, aby určil cenu. Stejně tak má svůj fotoarchiv. Nejčastěji renovuje kola západní provenience a z poloviny 80. let minulého století; česká je podle něj potřeba mnohem zásadněji „očesat“.

Čtěte také: Jejich povoláním je barber, jejich zákazníkem je hipster. Co tedy nabízejí?

Říká, že je přitom běžné, že na kole stráví víc času, než se vyplatí – úplně přesně čas raději ani sám nepočítá. Oprava rozhodně vyjde dráž, než koupit nové kolo. A to je fakt, který náš byznys zabíjí, vypráví o tom, že za tu dobu, co se kolům věnuje, viděl ostatní podnikatele v oboru začínat i končit. Mrzelo by ho ale, kdyby tohle řemeslo zmizelo jen proto, že je po něm aktuálně menší poptávka. Jak říká, lepší to teď mají spíš ti, co se jako subdodavatelé podílejí na opravách starých motokol, motorek nebo automobilových veteránů.

Dílna jako social hub

Také jeho oborem zmítají různé trendy a módy. Na začátku třeba všichni chtěli jen vanilkové kolo s košíkem. Těžké holandské kolo s dlouhou vidlicí, které je ale dobré právě tak na dlouhé roviny. Muselo se tedy upravit, aby fungovalo i tady, ukazuje v místnosti, kde hotová kola čekají na své majitele a součástky na to, až se dostanou do bicyklu. I když jezdit je podle něj možné i v našich podmínkách skoro na čemkoliv, když má kolo převodovku, kterou zákazníci moc neznají, a přesto je podle něj nesmrtelná, nebo přehazovačku. Ale každému se líbí nakonec něco jiného, je to o emocích. Cokoliv lidi přitáhne, může odsud odjet, tvrdí s tím, že když mu zákazník nebo zákaznice řekne, jaký mají rozpočet, nabídne mu či jí, co se sumou dokáže udělat.

Čtěte také: Provozuje ekologickou tiskárnu, kde to voní. Podívejte se 

Baví ho, že se v jeho dílně točí hodně lidí z mnoha různých profesí. Ptá se zákazníků, co dělají, a propojuje je. Je to trochu social hub, na kole totiž jezdí každý. Potkám tu milionáře i študáky, kteří nemají pomalu ani na nový řetěz, ale nakonec si klidně odnesou dražší kolo než ti bohatí, směje se. Chodí k němu ale i skalní fanoušci kol, kteří potřebují opravit kolo, když ho, což se stalo zrovna nedávno, zlomili vejpůl.

Dodavatelé, jejichž řemesla kvetou

Aby měl zákazník představu, na jakém kole odjede, může mu Vít připravit 3D vizualizaci. Ale lepší je podle něj kolo nakreslit na papír. A úplně nejlepší je dát lidem do ruky vzorník a na zem jim vyskládat součástky, ukázat budoucí kolo jako takovou švankmajerovskou animaci nebo loutkové divadlo, popisuje.

Daně x

I sám Vít je samozřejmě v něčem fajnšmekr. Rád doporučuje kožená sedla Brooks, ve své pokladničce nejlepších rámů má uloženého závodního Favorita F1. Jednou se dostal i k F1, která už by klidně mohla jet na olympiádě. Ukazuje i specialitky, jako je třeba železný rám s vyleptaným nápisem nebo pochromované prvky. Hodně fíglů se dá podle něj odkoukat i na YouTube.

A spolupracuje také s dalšími profesemi – s pískovnou, galvanovnou atd. Není problém tyto profese sehnat. Pracují v nich profíci. Všichni subdodavatelé přitom jdou hodně nahoru, jsou to profese, které kvetou, připomíná. Ale dodává, že i pro ně a v jejich oborech to jsou, vzhledem k charakteru jejich práce, drsně vydělané peníze.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).