Hlavní navigace

Řešíte, jak pracovat a cestovat zároveň? Inspirujte se digitálními nomády

Jana Bohutínská

Je to otázka životního stylu. Někdo by se ani za nic nehnul od stolu ve své kanceláři a od oblíbené hospody za rohem. Další radši pracují na cestách. Jak na to?

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Vyptali jsme se Vítězslava a Štěpána na jejich doporučení z praxe. Víťa je webdesigner, Štěpán spojil cestování s koučinkem a vytvořil si tak profesi na míru.

Na cestách jsou ti, co se perou o svou svobodu

Známým digitálním nomádem, který cestuje s celou rodinou, je webdesigner na volné noze Víťa Válka. Na otázky serveru Podnikatel.cz sice odpovídal doma na Moravě, před sebou ale měl cestu na festival na Slovensku, ještě letos plánuje cestu do Itálie a severských zemí, na jaře příštího roku jej čeká Španělsko.

Zeptali jsme se ho, pro koho podle něj digitální nomádství je a pro koho ne? Nikoliv z hlediska profesí, které se na cesty hodí, ale zda jsou potřeba nějaké osobnostní předpoklady. Když se nad tím zamýšlím, asi bychom mohli rozdělit lidi kolem nás na dvě skupiny. Ty, kteří čekají, že svět to za ně nějak zařídí, a ty, kteří se perou o své místo na slunci, o svoji svobodu. Pokud v sobě člověk najde jakési sebeuvědomění, že může dokázat téměř cokoli, že není potřeba mít velké dědictví nebo štědrý sociální systém, pak je vše na dobré cestě, tvrdí Víťa.

Dodává, že sám se určitě nepokládá za člověka s nějakými nadlidskými schopnostmi. Já, moji rodiče i jejich rodiče neměli na začátku produktivního života víc než dům na vesnici a nějaké to pole. Od mládí, když jsem volil mezi pivkem v hospodě a brigádou u známých, šel jsem na brigádu. Ani ne tak za penězi, jako za tím, co přinesly – možnost svobodně se rozhodovat nad svou budoucností. A to mi zůstalo, vysvětluje, co ho i s rodinou drží na cestách. Netvrdí, že je to nejsnadnější a nejlevnější cesta, ale je to cesta, která jemu a jeho rodině vyhovuje a jsou tak se životem spokojení.

Myslete jinak

Budoucím cestovatelům pak posílá jednu, z jeho pohledu zásadní, radu: Think out of the box! Neboli myslete mimo zaběhané a obvyklé způsoby přemýšlení. Je přesvědčený o tom, že to je tak zásadní přepnutí myšlení, že bez něj nomádství nepůjde nebo nebude dlouho fungovat. Přemýšlet tak, že vše je nějak možné, že žádné pravidlo není klec, ale spíš zábradlí. Hledat způsoby jak na to, spíš než důvody proč to nejde. Je to zcela zásadní. Pokud budeme žít ve strachu z autorit, ve strachu ze sebe samého, nic moc se nám v životě nepodaří. Vzdát to můžeme vždycky, ale kdo vydrží o „prdík“ déle než ostatní, může být vítěz, vysvětluje svůj postoj.

Zajímají vás další okolnosti práce na cestách? Přečtěte si také článek Nomádem snadno a rychle: Jak podnikat na cestách?

Tvrdí, že ve svém okolí zná tak 5 až 10 % lidí, kteří to dokážou, nebojí se překročit svůj stín, podívat se na sebe do zrcadla, spálit mosty nebo se vrhnout do neznáma. Není to vůbec lehké, ale až to jednou zkusíte, je to opojné a nebudete chtít přestat, připomíná.

Spojil cestování a koučink, provází i podnikatele

Trochu jiným způsobem propojil cestování a práci Štěpán Pastula. Cestováním strávil několik let a říká, že se tak procestoval sám k sobě. Postupně jsem zjistil, že mě zkušenosti z cestování baví předávat dál, při přednáškách, při pořádání cestovatelského festivalu i při cestování s klienty, vypráví, jak se dostal ke své průvodcovské profesi. Začalo při ní ale jít o hlubší osobnostně-rozvojovou práci než jen o cesty na vnější neznámá místa. A tak svou profesi rozšířil o mentoring a o koučování. Dnes pracuje s klienty jako kouč v Praze i na cestách, kde si vyvinul i svou metodu travel coachingu. Tvrdí, že každá destinace má své silné stránky, na které se člověk na cestě může zaměřit i v sobě a s určitými tématy tak mimo domov, práci a svou běžnou rutinu snáze pracovat.

Mezi jeho klienty jsou také podnikatelé, pro které je koučování na cestách i určitou vnitřní hygienou. Když je člověk sám vnitřně srovnaný, pozitivně to ovlivňuje i jeho byznys, říká Štěpán. Podnikatelům podle něj pomáhá, když se dočasně odpoutají od své rutiny, vystoupí z komfortní zóny a zajetých kolejí, získají odstup od problémů, které řeší, a nový pohled na ně, vědomě s nimi pracují a také se na chvíli odpojí od telefonů a e-mailů. Mohou si uvědomit třeba i to, co jsem si uvědomil i já sám – bez naší přítomnosti se všechno nezhroutí. To jen naše ego a racionální mysl mají tendenci vytvářet si domněnku, že jsme nenahraditelní, popisuje Štěpán.

Priority i soulad cest a soukromí

Cestování tak Štěpán organicky propojil s podnikáním. Důležité pro mne bylo stanovit si priority, co vlastně chci, dát si své cíle. Musel jsem si nastavit, jak sladit cestování a partnerský život, když má moje partnerka pevné zaměstnání. Vyžadovalo to komunikaci, vzájemně si probrat a nastavit hranice komfortu, aby to vyhovovalo oběma stranám, vysvětluje Štěpán. Výsledkem je, že tráví na cestách v zahraničí maximálně tři měsíce v roce a devět v Česku. I doma ale cestuje a pořádá doprovázené poutě, což kombinuje s individuálním koučováním a workshopy.

Kdy si najmout kouče a jaké jsou přínosy koučování? Čtěte více v článku Nevíte si rady? Najměte si kouče. Ale jen skutečné, pozor na šlendriány.

Také na vzdálenějších cestách si však s klienty domlouvá koučování na dálku. I v zapadlé vesnici v Íránu jsem našel kavárnu s internetem a s klientem jsme pracovali po Skypu. Jen jsem mu musel vysvětlit, proč v pozadí hraje dost netradiční hudba, směje se. Záleží podle něj opět jen na tom, jaká si podnikatel s klienty vykomunikuje pravidla a jak zní vzájemná dohoda. Ani na cestách do vzdálených destinací tak dnes díky technologiím neztrácí kontakt s Prahou. Musel se však smířit s tím, že jsou místa, třeba v Himálaji, kde funguje internet omezeně, a to ještě jen tehdy, když neprší. Na to ale klienty předem připraví nebo je, v případě potřeby, přesměruje na své kolegyně či kolegy, s nimiž spolupracuje.

Poznejte, jakou práci kde zvládnete

Štěpán si také zařídil kancelář v obytném autě, s nímž se dočasně stává digitálním nomádem. Pevnou kancelář mám v Praze, ale někdy sednu do auta, ve kterém jsem si připravil místo na práci, zaparkuji u lesa nebo louky a pracuji tam, vysvětluje. Práci pak propojí s relaxací v přírodě. Digitální nomádství, popisované jako práce s notebookem v houpací síti na pláži, je podle něj trochu iluze. Musíte pracovat s podmínkami na cestě, hledáte, kde budete mít internet, přesouváte se. To ovlivňuje způsob vaší práce, popisuje Štěpán, podle něhož je dobré si rozmyslet, jaký by měl být pro konkrétního člověka benefit spojení práce a cestování. A je podle něj klíčové, aby dělal takovou práci, která ho bude bavit a naplňovat, protože jinak zřejmě nebude spokojený ani na cestě, ať je to jakkoliv „cool“.

Na cestách myslete také na zadní vrátka. Více se dozvíte v článku Nemoc vás může skolit i na pracovní cestě. Nepodceňujte proto cestovní pojištění.

Zároveň nemusí být podle Štěpána pro každého možné dělat na cestách všechnu práci, i když se zdá, že jde vykonávat odkudkoliv. O sobě už třeba vím, že dokážu psát jen ve známém prostředí. Když jsem chtěl dopsat knihu, odjel jsem do Indie, pronajal jsem si apartmán a chtěl psát. Práci jsem ale nakonec nedokázal věnovat pozornost. Místo, kde jsem byl, bylo příliš zajímavé. Je zkrátka třeba si uvědomit, co k práci ideálně potřebujeme a co nás ruší – a to raději dřív, než vyrazíme s notebookem na cesty, dodává.

Sluchátka, pevné místo i digitální nástroje

Podle Víti není soustředění na práci na cestách nejlehčí, ale jde to. Přirovnává to k běžnému home-office, kde také člověk potřebuje nejdřív udělat svou práci, i když na něj volá zahrada nebo nádobí v myčce. Dlouho jsem si pomáhal tím, že jsem si nasadil velká sluchátka a dobrou rytmickou muzikou se odstřihl, alespoň zvukově, od okolí. Jak jsem si na to zvykl, práce mi s muzikou a sluchátky šla vždy lépe a rychleji. Dokázal jsem se soustředit jen na ni, popisuje svůj přístup. Se svou ženou je také domluvený, že přestože je s ní a dětmi, je zahloubaný do práce a není úplně žádoucí ho rušit. Teď, jak holky vyrostly a jdou si třeba hrát ven nebo nedělají takovou rotiku jako dřív, tak to jde i bez sluchátek, prozrazuje, jak se situace vyvíjí i s tím, jak jeho děti rostou.

Zásadní pro soustředění nicméně podle něj jsou prostředí a rutina. Sám pracuje na jednom stole doma a na jednom místě v dodávce, s níž cestuje. Je to místo, kde je v práci, takže je na to jeho mozek nastavený. Když skončí s prací, jde pryč a věnuje se nepracovním věcem. Stejně tak je to s pracovní rutinou. Mám definované kroky, postupy a nástroje, které práci drží na kolejích. Denní plán mám v Google Kalendáři, odpracovaný čas si měřím v Toggl appce a komunikuji emailem, ale i několika dalšími kanály, jako je Skype, Telegram, Messenger nebo Slack. U všech mám důsledně ztlumené zvukové notifikace a ty vizuální nastavené tak, aby mě to při hluboké práci nerušilo, popisuje nástroje, které se ostatně jako tip hodí i pro toho, kdo preferuje pevnou kancelář třeba ve velkoměstském business centru.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).