Spor o autorské poplatky v případě pouštění hudby v podnikatelských provozovnách dostává, alespoň podle České pirátské strany (Pirátů), nový rozměr. Krajský soud v Ústí nad Labem se totiž minulý týden přiklonil na stranu podnikatele, jenž ve svém podniku pouštěl hudbu regionálních kapel, které mu k tomu daly svolení. Podle soudu nemusí restauratér zaplatit Intergramu žádné poplatky, jelikož se žalobě nepodařilo dokázat, že by v provozovně docházelo k veřejné produkci, která podléhá autorskému zákonu.
Zatímco Piráti označují rozsudek za přelomový, podle Intergramu jde o ojedinělé rozhodnutí, které vybočuje z judikaturní řady a které prakticky nic neznamená. Právníci, které oslovil server Podnikatel.cz, odmítají tvrzení, že by šlo o průlomový rozsudek. Zároveň se však v oblasti svobodné hudby a poplatků přiklání spíše na stranu Pirátů. Podle odborníků navíc nelze tzv. potenciální recepci rozšiřovat nad rámec ubytovacích zařízení.
Čtěte také: Pokud v provozovně hrají rádia typu Jamendo, OSA platit nemusíte, tvrdí právníci
Podle Pirátů jde o průlomový rozsudek
Za každou hudbu se kolektivním správcům platit nemusí.
Pirátská strana získala přelomový rozsudek týkající se poplatků za provozování hudebního vysílání. Pokud v podniku hraje svobodná hudbu, kterou autoři a umělci poskytli k volnému sdílení, nemusí podnikatel platit OSA a Intergramu žádné poplatky,
hlásali na začátku minulého týdne Piráti na svých internetových stránkách. Odvolávali se přitom na rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, který v polovině prosince rozhodl ve sporu restauratéra René Vaněčka (mimochodem člena Pirátů) a Intergramu ve prospěch žalované strany. Podnikatel nejenže není povinen zaplatit Intergramu žádné poplatky, ale kolektivní správce mu musí navíc uhradit i soudní výlohy. Jak následně uvedli Piráti v tiskové zprávě, soud potvrdil, že pokud v podniku hraje svobodná hudbu, kterou autoři a umělci poskytli k volnému sdílení, nemusí podnikatel platit OSA a Intergramu žádné poplatky.
V daném případě se jednalo o to, že restauratér pouštěl ve svém podniku v Kadani z tzv. zařízení 3v1 (zesilovač, rádio a CD přehrávač) hudbu od regionálních kapel, které mu k tomu daly ústní souhlas. Muzika byla přehrávána pomocí CD disků a rádio, přestože ho zařízení obsahovalo, nebylo v provozu. Přesto ale Intergram požadoval po podnikateli zaplacení autorských poplatků. Restauratér to ale odmítl a celý případ skončil u soudu, který dal nakonec za pravdu hostinskému.
Čtěte také: Máte v provozovně rádio? Na autorských poplatcích zaplatíte tisíce
Podle soudu totiž z důkazů vyplynulo, že rádio jakožto součást multifunkčního zařízení nebylo využíváno. Celé zařízení bylo navíc umístěno za barem a zákazníci restaurace neměli sami možnost ho ovládat, nýbrž mohlo být ovládáno pouze obsluhou baru. Jelikož žalobce neměl další návrhy na doplnění dokazování, neunesl důkazní břemeno, soud dospěl k tomu, že na straně žalovaného nevzniklo žádné bezdůvodné obohacení, když na jeho provozovně sice bylo umístěno rádio jakožto součást multifunkčního zařízení , jehož prostřednictvím by mohlo docházet ke sdělování chráněných autorských děl veřejnosti, avšak bylo prokázáno, že k veřejné produkci prostřednictvím rádia nedocházelo,
uvedl v rozsudku soud.
Podnikateli nahrál i fakt, že se kontrolor Intergramu, který kontrolu prováděl, k soudu nedostavil. Omluvil se, že se ze zdravotních důvodů nemůže k jednání dostavit, na danou záležitost si beztak vůbec nevzpomíná a svou výpovědí by nechtěl způsobit nebezpečí trestního stíhání či stíhání za přestupek sám sobě.
99,9 % provozovatelů pouští autorsky chráněnou hudbu, oponuje Intergram
Se zobecněním, se kterým přišli Piráti, ale Intergram jednoznačně nesouhlasí a označuje ho za naprosto nepřípadné. Podle Intergramu není rozhodovací praxe soudů jednotná a v otázce veřejných produkcí jde prý o rozhodnutí osamocené. Navíc v dané věci není rozhodnutí o tom, že by veřejná produkce neměla být spravována kolektivně, ale že v tomto konkrétním jednotlivém případě se kolektivnímu správci nepodařilo – podle názoru soudu – dostatečně prokázat, že k užití uměleckých výkonů a zvukových záznamů došlo, a to v rozporu s autorským zákonem,
uvedl serveru Podnikatel.cz Petr Chmelíček, zástupce vedoucího divize vysílání, veřejných produkcí a dalšího užití Intergramu.
Intergram dle svých slov rozhodně nezpochybňuje právo nositelů autorských práv na svobodné rozhodnutí o nakládání se svým právem tam, kde to autorský zákon umožňuje. Intergram ale tvrdí, že to v praxi neznamená jen vyloučení kolektivní správy (jak požadují Piráti), ale především její realizaci. Podle autorského zákona může nositel práva (v daném případě tedy výkonný umělec a výrobce zvukového záznamu) vyloučit kolektivní správu svého práva, musí to ovšem oznámit jak uživateli, tak kolektivnímu správci. A to i v případě, že s kolektivním správcem nemá uzavřenou přímou smlouvu,
vysvětlil Chmelíček. Právě takové vyloučení není podle Chmelíčka možné v případě rozhlasového vysílání uměleckých výkonů a zvukových záznamů.
Zároveň ale Intergram připouští možnost, že provozovatel produkce využije pouze repertoár, který je buď skutečně volný (tedy již autorským zákonem nechráněný) nebo „volný“ proto, že si to nositelé práv, všichni, jejichž předměty ochrany mají být užity, přejí. Podle našich zkušeností 99,9 % všech provozovatelů veřejných produkcí totiž užívá umělecké výkony a zvukové (popř. i zvukově obrazové) záznamy, které volné ani „volné“ nejsou a k nimž práva kolektivní správci zastupují, a to samozřejmě pro komerční účely,
tvrdí Chmelíček.
Čtěte také: Za hudbu se platí. Přinášíme příběh podnikatele, který bojuje proti poplatkům
O průlom nejde, leccos se ale ukázalo, tvrdí právníci
Server Podnikatel.cz oslovil i právníky, co si o celé věci myslí. Přestože nemají úplně jednotný názor, shodují se, že rozsudek nelze přeceňovat, protože jde o rozhodnutí prvoinstančního soudu. Odborníci proto tvrdí, že označovat rozhodnutí za přelomové, je přehnané. O průlomový rozsudek by šlo, kdyby takto rozhodl alespoň soud odvolací, ale, s ohledem na existující rozhodovací praxi v těchto věcech, spíše soud Nejvyšší,
komentoval pro server Podnikatel.cz advokát Petr Dobeš, partner TaylorWessing enwc Advokáti.
Na druhou stranu je podle právníků patrné, že potenciální recepci, na kterou se kolektivní správci často odvolávají, nejde rozšiřovat nad rámec ubytovacích zařízení, jichž se původně týkala. Vyplývá to i z rozsudku, ve kterém je uvedeno, že k zařízení v provozovně měl přístup jen personál. Zde je právě rozdíl oproti hotelům, kde majitelé zpravidla nemohou zajistit, aby si host nepouštěl v rádiu nebo televizi autorsky chráněné skladby. Rozsudek současně potvrdil, že pouhé vlastnictví přístroje umožňujícího sdělování díla veřejnosti samo o sobě nezakládá povinnost platit kolektivním správcům autorské poplatky, pokud lze prokázat, že na něm nejsou provozována autorská díla umělců zastupovaných kolektivními správci,
domnívá se Radka Connelly, advokátka z kanceláře Baker & McKenzie.
Jak upřesňuje Radka Connelly, pokud kolektivní správce tvrdí, že v podnikatelské provozovně docházelo ke sdělování chráněných autorských děl, musí na podporu svých tvrzení označit a navrhnout důkazy, které přispějí k dostatečnému a věrohodnému zjištění tohoto stavu. Z výsledku řízení je zřejmé, že žalobce v tomto směru nebyl úspěšný,
uzavřela Connelly.
