Hlavní navigace

Restauratéři: My jako náhrada veřejného WC? Hlavně, ať to není povinnost

14. 6. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
V poslední době se mluví o tom, že by restaurace měly zpřístupnit své toalety i kolemjdoucím a měly se tak stát jakousi variantou veřejných WC. Jaká jsou úskalí?

Aby byly v pražských restauracích toalety dostupné pro všechny zdarma, se snaží prosadit jeden z kandidátů na post primátora Prahy. Argumentuje přitom potřebami seniorů, těhotných žen nebo matek s dětmi. Pro restaurace jde však o komplikace.

Zvýšení nákladů a spousta nejasností

Václav Stárek, prezident Asociace hotelů a restaurací ČR, na úvod zdůrazňuje, že tento nápad opět vzniká bez jakékoliv odborné konzultace, což se pak projevuje v jeho kvalitě a možnosti realizace v praxi. Podle něj je v první řadě třeba si uvědomit, že provozy restaurací jsou jedním z nejvíce regulovaných forem podnikání, a to včetně hygienických předpisů. Každá restaurace má ze zákona a podle kapacity míst k sezení stanovenou minimální kapacitu toalet. Takže jakékoliv dramatické navyšování počtu osob toalety využívajících, v tomto případě vlastně neomezeně, může být problémem i pro hygieniky, doplňuje. Draho Širůčka ze Stejkárny Vinohrady (Maso a Kouř by Stejkárna) by ohledně hygienických limitů na toalety zajímalo, jestli se bude promítat toto zpřístupnění do minimálních počtů toalet? K dalším otázkám patří: Budu moci říct, že to kapacitně není možné dlouhodobě? Budu moci člověka z ulice odmítnout z důvodu kapacit jen v určitém čase?

Restaurace je veřejným prostorem, tedy není možné komukoliv odmítnout možnost využití toalety v případě nutnosti a v praxi s tím podle Václava Stárka dosud nebyl zásadní problém. Nepředpokládá se ovšem, že by tato zařízení sloužila jako veřejné toalety například pro celé skupiny turistů, to kapacitně skutečně nelze. Zvýšené využívání toalet, nad rámec původně kolaudované kapacity restaurace, pak samozřejmě znamená nutnost zvýšit počet personálu, který zde udržuje pravidelně čistotu, stejně jako pokrýt další náklady s tím spojené (voda, elektřina, hygienické a čistící prostředky), popisuje dále. Draho Širůčka si dovede představit, že pokud je restaurace plná, museli by hosté restaurace čekat déle, což by mohlo být z jejich strany hodnoceno záporně. A samozřejmě by to pro nás představovalo zvýšení nákladů nejen na energie, materiál, ale i úklid. Momentálně je hodně nejasností, takže počkáme na nějaký reálný návrh řešení, a pokud se nám to bude zdát v pořádku a prospěje to nám i okolní komunitě, tak samozřejmě rádi toalety oficiálně zpřístupníme, dodává.

Mělo by to být na restauracích i hostech

Luboš Kastner, restauratér a člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, vidí úskalí především v tom, že by politici neměli přemýšlet za podnikatele a hosty. Měli by pracovat na tom, aby bylo minimum omezeni a nařízení a nechat vše na hostech a podnikatelích. Věří, že každý host je natolik dospělý, že ví, jak se v dané situaci zachovat, a restauratéři jsou natolik zkušení, aby si v této situaci poradili. Praxe je už i nyní taková, kdo je slušný a vypadá unaveně, toho na toalety pouští většina gastronomů normálně. Kdo slušný není a vypadá nevzhledně, toho nepouštíme, a to by se nezměnilo ani tehdy, kdyby byla nějaká právní úprava, vysvětluje. Jeho slova potvrzuje i Draho Širůčka: Dovedeme si představit, že v nějaké omezené podobě toalety zpřístupníme. Ostatně, i dnes, když se někdo slušně zeptá, tak k nám na toalety může. Také podle Václava Stárka základním parametrem pro případné otevření toalet veřejnosti musí být dobrovolnost. Politici rozhodně nemají mandát rozhodovat o majetku soukromých podnikatelů. Je to podobné, jako by se radnice rozhodla, že nemá dostatek dopravních prostředků, tak soukromí majitelé autobusů na území města budou jezdit pro MHD, uvádí.

Fungují Vlídná WC, Nouzovka a další

V Plzni se podnikatelé mohou zapojit do projektu „Vlídné WC“. V rámci něj podnikatelské subjekty poskytující služby v pohostinství umožní použití jimi provozovaných toalet třetím osobám, a to bezplatně a ve stejném rozsahu, v jakém umožňují jejich využití svým zákazníkům. O zavedení projektu „Vlídné WC“ na území městského obvodu rozhodují orgány městských obvodů Plzeň 1 až 10. Na území MO Plzeň 3 je do projektu „Vlídné WC“ zařazeno celkem 59 subjektů z celkového počtu 71 provozovatelů předzahrádek, kterým bylo vydáno ODŽP rozhodnutí o povolení zvláštního užívání místní komunikace pro účely restaurační předzahrádky, potvrdila serveru Podnikatel.cz tisková mluvčí města Martina Němcová

Podobný systém běžně funguje v zahraničí a kromě Plzně například v Brně nebo některých částech Prahy. V Brně se jedná o projekt nazvaný FREE WC provozovaný a odměňovaný Brnem – střed, v Praze 3 nese projekt jméno Nouzovka. Kromě objektů ve vlastnictví městské části a soukromých restaurací se zaměřuje také na kulturní zařízení. Zapojení se do projektu pro mě byla z lidského hlediska samozřejmost. Pokud hosté poté zůstanou třeba na kávu nebo něco malého, bude to jen příjemný benefit, řekl pro server Praha 3 majitel Osika Restaurant Michal Koksa

Některé restauratéry mohou přesvědčit kompenzace

Draho Širůčka slyšel, že by se mohlo kompenzovat formou slevy na zábor pro předzahrádky. Pro ně jako restauraci s vlastní zahrádkou to ale nedává smysl. Pokud si ale vyložíme reklamní tabuli na 20 cm chodníku, do pár dnů máme výzvu k platbě. Věřím, že v tomto případě budou minimálně stejně promptní s návrhy, popisuje. Jak jsme psali, v Plzni podnikatelé zapojením do projektu „Vlídné WC“ mohou získat sníženou sazbu místního poplatku za umístění své předzahrádky. Standardní sazba poplatku podle platné obecné závazné vyhlášky města činí 5 Kč za každý i započatý m2 a každý i započatý den, v případě subjektů zapojených do projektu „Vlídné WC“ se jedná o sazbu 2 Kč.

účto únor klímová

Václav Stárek zmiňuje, že mnoho podnikatelů provozuje restaurace v pronajatých prostorách, kde sami hradí nájmy. Pokud by tedy vedení města nabídlo těm, kdo se do aktivity dobrovolně zapojí, kompenzaci nákladů a například bezplatné využití venkovních prostor pro restaurační zahrádky jako odměnu, pak by se podle něj možná někteří provozovatelé nechali k podobné spolupráci přesvědčit. Ne všude je to také technicky možné, vzhledem ke stavebním dispozicím a uspořádání vnitřních prostor restaurací, podotýká. Luboš Kastner uvádí, že kompenzace si především musí určit podnikatel sám. Najdou se tací, co nebudou chtít nic, ale jiní ať si klidně řeknou o kompenzaci ve výši, která se bude zdát správná vůči poloze či nákladům. A nikdo jiný by jim neměl říkat, jak by se měli zachovat. Protože jen ten daný podnikatel je sám zodpovědný za své podnikání, shrnuje.

Politický krok před volbami

Luboš Kastner bere toto téma jako takovou úsměvnou politickou libůstku, kterých je před každými volbami hodně. Podobně to vidí také Václav Stárek. Jako asociace se domnívají, že tato iniciativa je spíše politickým krokem před komunálními volbami, než aby řešila současnou situaci. Je podle něj pravdou, že veřejných toalet je v Praze málo, což se však rozhodně nedá řešit způsobem, kdy z restaurací vytvoříme veřejné záchodky. Nezaznamenali žádnou stížnost na odmítnutí poskytnutí toalety lidem z ulice, kteří nejsou hosty restaurace. Pokud na některých, turisticky frekventovaných místech, je tato služba pro lidi, kteří nejsou hosty restaurace zpoplatněna, pak je to jen na rozhodnutí každého jednotlivého provozovatele restaurace a místní situaci. Nedostatek veřejných toalet je letitý problém, který byl dlouhodobě přehlížen, a nyní se hledají rychlá, respektive unáhlená řešení, bez hlubšího rozboru reálné situace, uzavírá.

Umožnil byste jako restauratér vstup na WC všem, tedy nejen vašim zákazníkům?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).