Hlavní navigace

Rezervy mohou zachránit vaše podnikání. Zjistěte, jak na ně

25. 8. 2020
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Každý podnikatel by měl mít finanční rezervu pro případ nějaké nenadálé události. Nyní se v souvislosti s koronavirem jeví jako ještě důležitější.

Vytvářet rezervy je důležité jak pro firmy, tak pro živnostníky. Firma tak předchází situaci, kdy by sama nebyla schopna plnit své závazky a tím ohrozila nejen svou reputaci ale v konečném důsledku i svou existenci. Je to tak důležité pro její stabilitu. Firmy i podnikatelé by měli také přemýšlet o různých scénářích možného budoucího vývoje a být připraveni na krizové varianty.  

Jak vytvářet rezervu?

Podle Petra Mandy, ředitele Firemního bankovnictví ČSOB, forma vytvoření rezervy není podstatná, ale jde o okamžitou použitelnost těchto prostředků. Může se jednat o rezervu na účtech v bankách či nečerpané provozní úvěry a kontokorenty, upřesňuje. S tím souhlasí také Luboš Janoušek, ředitel firemního bankovnictví Equa bank. Ten říká, že není úplně důležité, jestli má firma vytvořenu finanční rezervu na běžném účtu, spořicím účtu, nebo má otevřený dostatečný provozní úvěrový rámec, který může v případě potřeby čerpat. V každém případě je potřeba mít k těmto rezervám okamžitý přístup, zdůrazňuje.

Tiskový mluvčí mBank Štěpán Dlouhý hovoří o dvou způsobech, kdy první je na spořicím nebo běžném účtu. V tuto chvíli, pokud jsou úrokové výnosy na minimech, nehraje významnou roli pro živnostníky, zda používají běžný nebo spořicí podnikatelský účet, dodává. Druhou možností je pak mít zajištěnou rezervu v podobě čerpání limitu z provozního financování. Jedná se v podstatě o určitou formu provozního financování/povoleného přečerpání, které může být použito v případě potřeby. Asi nejlepší možností je využít kombinaci obou, tedy jak svých volných finančních prostředků, tak i provozních linek/provozních úvěru z banky, doporučuje dále Štěpán Dlouhý.

Jakub pracující jako poradce pro finanční plánování v pojišťovně NN na Facebooku radí mít rezervu rozdělenou na hotovost a zbytek do investic, jako je například zlato nebo stříbro. Nejjednodušší řešení je podle něj odkládat si z každého příjmu stranou. Když nemám žádnou rezervu, tak více, pokud je to možné, třeba se i uskromnit, postupně to pak mohu rozvolňovat. Samozřejmě mohu si dělat nějaké tabulky, rozpočty, ale to už pak závisí na tom, co dělám atd, vysvětluje. Jeho dalším tipem je, že nyní v době, kdy jsou bankovní účty povětšinou zdarma, není špatné mít separátní účet jen na železnou zásobu. Může to být třeba nějaký spořicí účet, byť nové spořicí účty mají nízké zhodnocení kvůli skoro nulové sazbě ČNB, podotýká.

A co její výše? 

Výše rezervy je individuální a z hlediska firmy záleží na oboru podnikání a nastavených platebních podmínkách na straně dodavatelů i odběratelů. V obecné rovině by měla pokrývat celkové provozní náklady firmy na několik měsíců, doplňuje Petr Manda. V mBank doporučují mít vytvořenou rezervu ve výši minimálně tří až šesti měsíčního zisku firmy, ale ideálně na 12 měsíců. Podnikatel Fanda ve facebookovém komentáři popisuje, že drží rezervy v objemu šestinásobku měsíčních průměrných výdajů a pod tuto částku nikdy nejde. Také má diverzifikované zdroje příjmů, takže je menší šance, že mu vypadne příjem úplně. Přiznám se ale, že v poslední době hodně zvažuji, zda rezervu nemít raději větší a momentálně nemám chuť někam investovat, zbytečně neutrácím, držím spotřebu na uzdě. Když vidím, čeho jsou politici schopní. Budoucnost je dost nejistá, dodává.

Podle Luboše Janouška se dá říci, že hodně záleží na rozložení nákladů ve firmě, v případě, že má firma větší nebo dokonce rozhodující podíl fixních nákladů, tak by tvorba rezerv měla být větší, neboť tyto fixní náklady musí firma pokrýt (zaplatit) i v době, kdy má výpadek příjmů. U firmy, která má spíše větší nebo rozhodující podíl variabilních nákladů, v tomto případě není „tlak“ na tvorbu rezerv tak velký, doplňuje.

 

Jaká je realita?

Vladimír se při vytváření rezerv řídí jednoduchým pravidlem ve výši 10 % z peněz, které mu přijdou. Podobně je na tom i Dominika, která také dává na rezervu 10 % a u dlouhodobých předplácených služeb až 50 %. Protože je to služba za několik tisíc na rok, tak to nemůžeme vyčerpat ihned, podotýká. Jana z měsíčního příjmu posílá na spořicí účet 20–30 % a snaží se na tento účet nesahat. Pavla využívá automatu od Sberbank, který funguje tak, že každý první den v měsíci na účtu zůstane akorát nutná částka a vše ostatní jde na spořicí účet, ke kterému nemá kartu. Mám to nastavené i zpětně, pokud by na účtu nebyla ta stanovená minimální částka, tak ze spořícího tam pošle, upřesňuje. Hedvika si někdy odkládá i 50 až 80 %, a to hlavně když ví, že brzy přijdou nějaké výdaje (oprava auta atd.), a když má hodně zakázek.

Chytré podnikání tip2

Radim si tvoří minimálně šestiměsíční, ale většinou mnohem větší rezervu. Tu čas od času převede na své další účty, kde ji buď investuje do ověřených dluhopisů (přes J&T Banku), fondů a v blízké budoucnosti do státních protiinflačních dluhopisů. Lukáš podrobně popsal svůj systém, kde má na pětiny rozdělené tyto výdaje: náklady na bydlení, jídlo, rezervy, spoření, investice, pojištění, zdraví a sebevzdělávání a zábava, běžné útraty. Má AirBank, která má na spořicím účtu možnost založení obálek a v jedné z nich nechává ležet peníze na následující měsíc tak, aby přesně pokryl tento systém pětin a má pevně stanoveno, kolik půjde pryč. Prvního převádím zůstatek běžného účtu do rezervy a na běžný účet převádím zůstatek z obálky na aktuální měsíc. Rovnou mám nastavené trvalé příkazy na rezervy a vše, co musím, takže mi na daný měsíc zbude jen to, co můžu utratit za zbylé segmenty, uvádí. 

Co změnil koronavirus?

Podle Petra Mandy aktuální ekonomická situace způsobená pandemií Covid-19 přiměla firmy mnohem intenzivněji uvažovat o svém budoucím cash-flow a významně zvýšila jejich ostražitost vůči rizikům spojeným s výpadky v dodavatelsko-odběratelských vztazích. Firmy jsou na to konto obezřetnější, více diverzifikují a vytvářejí rezervy, dodává. Podobně v mBank vnímají, že si drobní živnostníci na začátku COVID-19 krize uvědomili, že likvidita je a bude velice důležitá v nadcházejícím období. Z toho pohledu naši živnostníci začali navyšovat zůstatky na svých běžných a spořicích účtech, uvádí Štěpán Dlouhý. Podle Františka Bouce z tiskového centra České spořitelny je v současnosti stále příliš brzy na to soudit, zda se návyky podnikatelů změnily. Určitě ale začali být obezřetnější i vůči novým investičním záměrům, doplňuje závěrem.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).