Hlavní navigace

Režim přenesené daňové povinnosti: Kdy se použije a co to znamená?

11. 10. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
O režimu přenesené daňové povinnosti neboli reverse charge slyšel snad každý podnikatel. Jak ale přenesená daňová povinnost funguje a jaké jsou její obecné zásady?

Zákon o DPH věnuje režimu přenesení daňové povinnosti poměrně značnou část. V první části obsahuje základní, obecná ustanovení, která jsou platná pro přenesenou daň, a další dvě části jsou rozděleny na trvalé použití režimu přenesené daňové povinnosti a dočasné použití režimu. 

Co se dozvíte v článku
  1. Obecné zásady režimu přenesené daňové povinnosti
  2. Povinnosti poskytovatele plnění
  3. Trvalé použití režimu přenesené daňové povinnosti
  4. Dočasné použití režimu přenesené daňové povinnosti 
  5. Závazné posouzení režimu

Obecné zásady režimu přenesené daňové povinnosti

Režim přenesené daňové povinnosti spočívá v tom, že plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Při běžném režimu se povinnost přiznat a zaplatit daň dotýká dodavatele – tj. poskytovatele plnění. V režimu přenesené daně se však tato povinnost přenáší na odběratele – tj. příjemce plnění. 

Z výše uvedeného vyplývá, že režim přenesené daňové povinnosti může být použit pouze v případě, že spolu obchodují dva plátci DPH a místo plnění je v tuzemsku. V zákoně je dále uvedeno, že příjemce plnění – tj. odběratel – je odpovědný za správnost vypočtené daně a také je tento plátce povinen doplnit výši daně v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty.

Povinnosti poskytovatele plnění

Plátce, který poskytl plnění, které je v režimu přenesené daňové povinnosti, musí vystavit běžný daňový doklad do 15 dní od uskutečnění zdanitelného plnění se všemi náležitostmi daňového dokladu. Na daňovém dokladu není vyčíslena výše DPH ani na něm není uvedena sazba daně. Tím pádem se neodvádí daň na výstupu. Na daňovém dokladu však musí být uvedena poznámka, že se jedná o plnění, kdy „daň odvede zákazník“. V případě použití režimu přenesené daňové povinnosti není možné vystavit zjednodušený daňový doklad.

Poskytovatel plnění (dodavatel) musí tato plnění vykázat v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty na řádku 25 a v kontrolním hlášení. Příjemce plnění (odběratel) potom přiznává daň z přijatého plnění ve svém přiznání k dani z přidané hodnoty. A pokud splní zákonem stanovené podmínky, může si vypočtenou daň uplatnit jako nárok na odpočet daně na vstupu. 

V případě režimu přenesené daňové povinnosti se nevystavují daňové doklady k přijatým platbám. Předem uhrazené zálohové platby se zohlední v celkové hodnotě uskutečněného zdanitelného plnění, na kterou bude aplikován režim přenesené daně.

V zákoně o DPH ještě najdeme ustanovení o tom, že „Mají-li plátce, který uskutečnil zdanitelné plnění, a plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění uskutečněno, důvodně za to, že toto zdanitelné plnění podléhá režimu přenesené daňové povinnosti a tento režim k tomuto plnění použijí, považuje se toto plnění za zdanitelné plnění podléhající režimu přenesené daňové povinnosti“. V praxi to pak může znamenat situace, kdy si obchodní partneři nejsou jistízda plnění spadá do režimu přenesené daně či nikoli a režim následně použijí. V takovém případě se plnění považuje za plnění, které podléhá režimu přenesené daňové povinnosti. 

V zákoně o DPH jsou pak upraveny dva režimy – a to pro trvalé použití a dočasné použití. Trvalé použití režimu přenesené daňové povinnosti není omezeno časově.  

Trvalé použití režimu přenesené daňové povinnosti

Do trvalého použití režimu přenesené daňové povinnosti patří:

  • Dodání zlata
  • Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 k zákonu o DPH
  • Dodání nemovité věci 
  • Poskytnutí stavebních nebo montážních prací.

Zákon o DPH definuje, co se považuje pro tyto účely za zlato. Za zlato se považuje zlato o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší, které není opracované, jedná se o zlato ve slitcích, plátcích nebo cihlách a dalších, s výjimkou investičního zlata. 

Dodání zboží, které podléhá režimu přenesené daně, je k nalezení v příloze č. 5 k zákonu o DPH. Obsahem přílohy je také kromě popisu zboží i kód nomenklatury celního sazebníku. Jedná se o zboží, které je dodáváno po zpracování v podobě čištění, leštění, třídění, řezání, štěpení, lisování a odlévání do ingotů plátci, například odpady, strusky a další.  

Ve vybraných případech lze režim přenesené daně aplikovat i v případě dodání nemovité věcí. To lze však jen za předpokladu, že plátce, který nemovitou věc dodává, uplatní daň, i kdyby mohlo být toto plnění považováno za osvobozené od daně. Režim přenesené daně v případě nemovitostí se použije také v případě, kdy se jedná o nucený prodej z rozhodnutí soudu, a kupující i prodejce této nemovité věci jsou plátci DPH.

Nejčastějším příkladem použití režimu přenesené daňové povinnosti je v případě poskytnutí stavebních nebo montážních prací. Musí se však jednat o takové práce, které odpovídají kódům 41 až 43 Klasifikace produkce CZ-CPA. Klasifikace produkce jsou k nalezení na webových stránkách Českého statistického úřadu.

Dočasné použití režimu přenesené daňové povinnosti 

V případě dočasného použití režimu přenesené daňové povinnosti je potřeba nahlédnout do přílohy č. 6 zákonu o DPH, kde jsou tato plnění uvedena. Jedná se o takové dodání zboží nebo poskytnutí služby, které stanovuje vláda nařízením na omezenou dobu.

skoleni_15_4

Do režimu dočasného použití je tak například zahrnut prodej mobilních telefonů, herních konzolí nebo laptopů. V dočasném režimu jsou však zahrnuty také převody povolenek na emise skleníkových plynů, poskytování telekomunikačních služeb nebo dodání obilovin a technických plodin. Mimo emisní povolenky je stanovena hranice pro použití režimu přenesené daňové povinnosti, a to ve výši 100 000 Kč.

Závazné posouzení režimu

V případě pochybností, zda se jedná o režim přenesené daňové povinnosti, může být požádáno o závazné posouzení Generální finanční ředitelství. V žádosti musí žadatel uvést přesný popis zdanitelného plnění, jehož se žádost týká, a návrh výroku rozhodnutí o závazném posouzení. Na každé jedno zdanitelné plnění musí být podána jedna žádost. Žádost o závazné posouzení může podat kdokoli – je však nutné ale myslet na správní poplatek, kterému žádost podléhá, a to ve výši 10 000 Kč.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).