Hlavní navigace

Rok 2018 je bohatý na změny v nemocenském pojištění

Dagmar Kučerová

Po delší době nastává řada změn v nemocenském pojištění. Navíc přicházejí postupně od měsíce ledna až do června. Zde je jejich výčet.

Doba čtení: 5 minut

Zdaleka se nejedná jen o nové nemocenské dávky. Změnila se výše nemocenského i pravidla čerpání dávek. Na dávky dosáhne více potřebných.

Vyšší nemocenské dávky pro dlouhodobě nemocné

Maraton změn v nemocenském pojištění odstartovalo vyšší nemocenské pro dlouhodobě nemocné. V roce 2017 činila výše denního redukovaného vyměřovacího základu 60 % po celou dobu nemoci. Pouze v případě zavinění nemoci rvačkou, opilstvím, působením omamných prostředků nebo při spáchání trestného činu se vyplácí 50 % z vypočtené částky.

K prvnímu lednu 2018 došlo ke zvýšení nemocenského při dlouhodobé dočasné pracovní neschopnosti. Výše nemocenského za kalendářní den nyní činí:

  • 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu do 30. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
  • 66 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 31. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény do 60. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény,
  • 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu od 61. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízené karantény.

Na základě přechodných ustanovení se v případě nemocí vzniklých před 1. lednem 2018, u kterých nárok na nemocenské trvá, stanoví od 1. ledna 2018 nemocenské podle nových podmínek. Dlouhodobě nemocným se tak nemocenské automaticky zvýšilo.

Nemocenské dobrovolných hasičů

Obdobně dochází k zvýšení nemocenských dávek od 1. února 2018 dobrovolným členům některých složek integrovaného záchranného systému, například dobrovolným hasičům. Jestliže si nemoc či úraz způsobí v důsledku zásahu, náleží nemocenské ve výši 100 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Jestliže nemoc vznikla před tímto datem a jsou splněny všechny podmínky, bude pojištěnci na základě předložení potvrzení příslušného orgánu o nemoci související s činností dobrovolného hasiče přiznáno nemocenské v sazbě 100 %.

Nemocenské DPP a malý rozsah

Od prvního února 2018 došlo k dalším důležitým změnám. Zejména se jedná o pokračování v pojištění, jestliže jde o bezprostřední návaznost dvou zaměstnání malého rozsahu nebo dvou dohod o provedení práce. I v této situaci bude nyní trvat nemocenské pojištění nepřetržitě. Cílem změny je omezení oznamovacích povinností zaměstnavatelů a zohlednění doby předchozího zaměstnání při výpočtu výše dávek nemocenského pojištění. Výše nemocenských dávek by v konečném efektu měla více odpovídat skutečně dosahovaným příjmům pojištěnce.

Nově mají nárok na nemocenské a peněžitou pomoc v těhotenství a mateřství zaměstnanci, pokud vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo bude nařízena karanténa nebo dojde k nástupu na peněžitou pomoc v mateřství v kalendářním měsíci, v němž zaměstnanec není účasten pojištění, avšak byl účasten pojištění při výkonu zaměstnání malého rozsahu nebo zaměstnání na základě dohody o provedení práce aspoň ve třech kalendářních měsících bezprostředně před kalendářním měsícem, v němž vznikla tato sociální událost. Podrobněji v článku: Od února 2018 se mění podmínky pro nemocenské u dohod

Pravděpodobný příjem

Změnila se i pravidla pro stanovení pravděpodobného příjmu v měsíci, v němž vzniklo nebo skončilo nemocenské pojištění. Jestliže sociální událost u zaměstnance vznikla v kalendářním měsíci, v němž vzniklo pojištění zaměstnance, považuje se za denní vyměřovací základ jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v tomto kalendářním měsíci (dosud – období od vzniku do konce tohoto měsíce nebo do doby skončení zaměstnání). Obdobně se bude postupovat u zaměstnání, které netrvalo ani nemělo trvat 30 kalendářních dnů.

Upravilo se i důležité ustanovení § 18 odst. 6 zákona o nemocenském pojištění. Podle dosavadní úpravy je rozhodným obdobím období předchozího kalendářního roku, pokud v rozhodném období stanoveném podle obecných ustanovení není započitatelný příjem nebo aspoň 7 kalendářních dnů, jimiž se dělí vyměřovací základ. Na základě zkušeností z praktického provádění se ukázalo, že období 7 kalendářních dnů je příliš krátké ke zjišťování příjmů pro výpočet dávek nemocenského pojištění, a ne zcela objektivní. Jelikož výše dávek je v některých případech podhodnocena, nebo naopak nadhodnocena oproti případům, kdy by dávka byla vypočtena z delšího období výkonu práce. Uvedené období 7 kalendářních dnů se proto prodlužuje na období 30 kalendářních dnů.

Nemocenské v poloviční výši

Zavádí se nové ustanovení § 110a zákona o nemocenském pojištění. V případě podezření, že si pojištěnec přivodil dočasnou pracovní neschopnost např. z důvodu rvačky, v opilosti, pod vlivem návykových drog nebo při páchání trestného činu, se nemocenské bude vyplácet zálohově v poloviční výši. Než bude zjištěno (což může trvat i několik měsíců), zda dočasná pracovní neschopnost z tohoto důvodu nastala nebo nenastala. Teprve po vyvrácení nebo neprokázání se nemocenské doplatí. Více v článku: Od 1. února 2018 nová pravidla a nárok na poloviční nemocenské

Otcovská poporodní péče

Od 1. února 2018 mají pojištěnci nárok na dávku otcovské poporodní péče. Jde o dávku určenou otcům dítěte, účastníkům nemocenského pojištění. Otec musí být uveden v matrice (knize narození). Na dávku bude mít nárok i pojištěnec pečující o dítě, jenž převzal do péče nahrazující péči rodičů, pokud dítě ke dni převzetí nedosáhlo 7 let věku.

Nárok na dávku se uplatní stanoveným tiskopisem. Protože sociální situace není posuzována žádným subjektem, je jednodílný tiskopis žádosti k dispozici na webových stránkách ČSSZ. Žádost se předá spolu s údaji pro výpočet dávky najednou, a to až po uplynutí podpůrčí doby. Podpůrčí doba činí 7 kalendářních dnů (nutno čerpat bez přerušení). Činí 70 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Z pohledu zaměstnavatele se jedná o překážku na straně zaměstnance – rodičovskou dovolenou. Podrobněji k podmínkám čerpání v článku: Otcovská se dotkne i otců dětí narozených v prosinci

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Dlouhodobé ošetřovné

Poslední změnou je dlouhodobé ošetřovné. Jedná se o další nemocenskou dávku – dlouhodobou péči. Ve srovnání s krátkodobým ošetřovným se bude poskytovat mnohem déle a širšímu okruhu osob. Ošetřovat mohou i členové rodiny mimo domácnost ošetřovaného. Nárok bude mít pojištěnec, který poskytuje v domácím prostředí dlouhodobou ošetřovatelskou péči a nevykonává zaměstnání ani osobně nevykonává samostatnou výdělečnou činnost. Nárok nemůže vzniknout ze zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce, nevznikne ani studentům z prázdninových brigád.

Podpůrčí doba u dlouhodobého ošetřovného trvá nejdéle 90 kalendářních dnů. Neposkytuje se ovšem za dny, kdy je ošetřovaná osoba hospitalizována. Výše dlouhodobého ošetřovného bude činit 60 % denního vyměřovacího základu (stejně jako současná výše nemocenského).  

Kdo a koho bude možné dlouhodobě ošetřovat? Dlouhodobě bude možné ošetřovat fyzickou osobu,

EBF18_tip_v_clanku_obecny

  • a) u které došlo k závažné poruše zdraví vyžadující alespoň 7denní hospitalizaci,
  • b) a u které je předpoklad, že její zdravotní stav po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude nezbytně vyžadovat celodenní poskytování dlouhodobé ošetřovatelské péče po dobu alespoň 30 kalendářních dnů.

Ošetřující osobou bude pojištěnec, který je

  • a) manželem (manželkou) ošetřované osoby nebo registrovaným partnerem (partnerkou) ošetřované osoby,
  • b) příbuzným v linii přímé s ošetřovanou osobou nebo je její sourozenec, tchyně, tchán, snacha, zeť, neteř, synovec, teta nebo strýc,
  • c) manželem (manželkou), registrovaným partnerem (partnerkou) nebo druhem (družkou) fyzické osoby uvedené v písmenu b) nebo
  • d) druhem (družkou) ošetřované osoby nebo další fyzickou osobou žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti.

Se zavedením dlouhodobého ošetřovného souvisí i další změny zákoníku práce. Jedná se o překážku v práci, která se považuje za výkon práce. V době ošetřovného bude zaměstnanec chráněn před podáním výpovědi zaměstnavatelem. Zaměstnavatel nemusí s poskytováním dlouhodobé ošetřovatelské péče souhlasit, pokud mu v tom brání vážné provozní důvody. Více v článku: Kdy může zaměstnavatel nepovolit dlouhodobé ošetřovné