Hlavní navigace

Rostlinná strava i mléko z laborky: Trendy, které v byznysu popostrčila pandemie

28. 7. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Jak se za poslední dva roky změnilo složení vašeho talíře? I když je v Česku veganství a vegetariánství menšinové, rostou z něj nové podnikatelské příležitosti.

Změny související s covidovou pandemií, která ochromila svět, se přímo odrážejí i na talíři. To, co lidé jedí a jak jídlo produkují, není s nákazou mimoběžné, ale jsou to dvě úzce související oblasti. A objevují se tak i nové podnikatelské příležitosti.

Před čím vědci varují, má i podnikatelský potenciál

Od začátku pandemie vědkyně a vědci upozorňují, že nákaza koronavirem a jeho rozšíření mezi lidmi má ekologickou podstatu. Souvisí s ničením biodiverzity a s tím, jak lidé drasticky zasahují do teritorií a životních podmínek divokých zvířat. V časopise The Lancet, z oblasti planetárního zdraví, se například v prosinci 2021 objevil článek, věnovaný souvislostem mezi nákazou covidem, ztrátou biodiverzity a zdravím ekosystémů.

Upozorňuje na provázanost využívání půdy, intenzivní živočišné výroby, obchodu s divokými zvířaty a změnami klimatu a vznikem a šířením zoonóz, tedy infekčních nemocí, které se ze zvířat přenesou na člověka. Covid, se svými nejpravděpodobnějšími kořeny na tržišti s divokými zvířaty a mořskými plody v čínském Wu-chanu a v jeho okolí, je jednou z takových nemocí. A je to téma, na které reagují i spotřebitelky a spotřebitelé, čímž přináší také nové podnikatelské možnosti v oblasti vegetariánského a veganského byznysu.

Je budoucností jídlo z laborky?

A vznikají i úplně nové podnikatelské oblasti. Příkladem je tak zvaný animal-free přístup a buněčné zemědělství, kam patří třeba inovace zaměřené na kultivaci mléčných bílkovin a výrobu mléka v laboratoři (podobnou cestou jdou také výrobci kultivovaného masa). Pod hlavičkou buněčného zemědělství se potkává řada oborů z oblasti medicíny a zemědělství, uplatňuje se tu věda o materiálech, bioinženýrství i tkáňové inženýrství. Snahou je vyrábět právě například mléko z buněk a mikroorganismů.

Příkladem je i neziskový projekt Real Vegan Cheese, na který upozorňuje „Zpráva o rostlinném mléku“ od organizace ProVeg International (její misí je advokacie ve prospěch rostlinné stravy) z roku 2019, který se zaměřuje na výrobu reálného sýra právě v rámci buněčného zemědělství, tedy laboratorně. Real Vegan Cheese pracuje v režimu otevřené vědy (open science) a své výzkumy sdílí s ostatními.

Zájem spotřebitelek a spotřebitelů o rostlinnou stravu roste

Podnikatelské příležitosti v odvětví rostlinné stravy podněcuje i spotřebitelský zájem. Podle průzkumu FMCG Gurus vzrostl počet evropských spotřebitelek a spotřebitelů, kteří plánují jíst více rostlinně kvůli pandemii, mezi lety 2020 a 2022 z 13 % na 18 %. Kromě názoru, že rostlinná strava je zdravější a udržitelnější, dotázaní také uváděli, že rostlinné potraviny jsou obecně bezpečnější než ty živočišné, komentuje nynější vývoj spotřebitelského zájmu komunikační manažerka ProVeg Česko Eva Hemmerová. FMCG Gurus je britská společnost, která se specializuje na výzkum a analýzu celosvětových spotřebitelských postojů a chování spotřebitelek a spotřebitelů v segmentu potravin, nápojů a suplementů.

Eva Hemmerová dodává: Průzkum FMCG Gurus tak naznačuje, že stále více osob si je vědomo souvislosti výskytu nových zoonotických chorob a živočišného zemědělství. Ze zprávy ProVeg Food & Pandemics Report je zřejmé, že přechodem na rostlinné a kultivované potraviny můžeme pomoci minimalizovat riziko budoucích pandemií a také pomoci vyřešit mnoho dalších klíčových problémů, kterým čelíme, včetně klimatické krize, ztráty biologické rozmanitosti, světového hladu či nárůstu civilizačních nemocí.

Podle výzkumné společnosti Ipsos, která v roce 2020 zveřejnila údaje o veganství v Česku, preferuje stravu s vyloučením nebo omezením masa 10 procent české populace. Zcela bez masa se stravuje 4 procenta lidí, s převahou jde o lidi do 44 let, zatímco veganky a vegani jsou nejčastěji lidé do pětatřiceti let. Více rostlinných produktů, na úkor živočišných, by do svého jídelníčku podle tohoto průzkumu, na kterém se podílela také Asociace společenské odpovědnosti, chtělo zařadit 28 % Čechů.

České firmy se prezentují v mezinárodním kontextu

Aktuálně, od 26. do 29. července 2022, probíhá v Norimberku oborově důležitý mezinárodní veletrh BioFach, zaměřený na organickou potravinářskou produkci. Pro oblast biopotravin označuje za dnešní megatrend udržitelnost. Tedy mimo jiné snahu o maximální redukci uhlíkové stopy a o využití lokálních surovin. Veletrh, na který zamířili také podnikatelky a podnikatelé z tuzemska, se věnuje nejen klimaticky šetrným produktům, ale také udržitelným obalovým řešením. Součástí české účasti je třeba společnost Beavia, dříve I love Hummus, se svým hummusem, tahini a fermentovanými potravinami, Lifefood Czech Republic, Country Life, České ghíčko a mnohé další.

Veganská kantýna pro banku nebo flexitariánská restaurace

O tom, že i na domácí podnikatelské scéně se zájem o veganský a vegetariánský segment rozšiřuje, svědčí také další nové projekty. Jeden z nich je z oblasti firemního stravování, a to veganské coworkingové samoobslužné bistro, které pro Komerční banku vybudovala a letos otevřela společnost Perfect Canteen, spojená s kuchařem Filipem Sajlerem (mediálně známým z televizního pořadu Kluci v akci). Bistro se zaměřuje pouze na rostlinnou kuchyni a je přístupné zaměstnankyním a zaměstnancům banky. Zbytky jídla se kompostují, kávová sedlina slouží k výrobě kosmetiky a kantýna vychází z bezobalového přístupu a filozofie zero waste, nulový odpad.

Za nový trend označuje výzkum z dílny společnosti Ipsos flexitariánství. Jde o přístup, kdy lidé jedí maso nikoliv na pravidelné bázi, ale jen příležitostně. Jinak se stravují vegansky nebo vegetariánsky. Na tomto trendu vyrostl koncept restaurace Spojka Karlín, otevřené od roku 2019, kde je šéfkuchařem Ondřej Panoš. Z menu tu nevylučují maso, zároveň mají velký výběr veganských i vegetariánských jídel a také jídel bez lepku.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).