Hlavní navigace

Rozhodnutí soudů úřady stále ignorují. Počkáme až na novelu zákona, říká berňák

Daniel Morávek

Přestože se už nález Ústavního soudu k nesporné části odpočtů DPH promítá do rozsudků správních soudů, finanční správa se nehodlá rozhodnutími soudů řídit.

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Finanční správa stále tvrdí, že pro vracení nesporné části nemá zákonnou oporu, a to navzdory tomu, že podle Ústavního soudu je postup v intencích daňového řádu možný. Finanční správa nicméně trvá na svém a chce počkat až na schválení novely daňového řádu, která problematiku vracení nesporné části odpočtu řeší skrze nový institut záloh na dani. Odborníci ovšem postup úřadů kritizují a hovoří o pošlapávání právního státu.

Zadržování nesporné části odpočtu je protiústavní

Ačkoli od klíčového nálezu Ústavního soudu, podle kterého je protiústavní zadržovat nesporné části nadměrného odpočtu DPH, uplyne za měsíc již rok, na správní praxi finančních úřadů se nic nezměnilo. V nálezu přitom Ústavní soud uvedl, že zadržování nesporné části odpočtu DPH postrádá zákonný základ a že představuje neoprávněný zásah do práva na ochranu vlastnictví dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Správce daně přitom mohl cíle řádného výběru daní dosáhnout i bez nezákonného zásahu do majetkových práv stěžovatelky, a sice rozdělením nárokovaného nadměrného odpočtu na částku spornou a částku nespornou. Ačkoli daňový řád neuvádí možnost částečného rozhodnutí o výši daňové povinnosti, takové rozhodnutí není v intencích daňového řádu nemožné; právě naopak, je s ohledem na ústavně zakotvenou ochranu vlastnického práva jedinou ústavně konformní možností postupu správce daně, doplnil soud.

Ústavní soud dal navíc finanční správě „návod“, jak má postupovat. Odkázal na § 134 odst. 2 daňového řádu, který stanovuje, že pro potřeby vymezení předmětu daňového řízení se daň posuzuje buď ke zdaňovacímu období, nebo ve vztahu k jednotlivé skutečnosti. Daňový řád rovněž upravuje i opakované vyměření daně za jedno zdaňovací období, resp. dodatečné vyměření daně jak z iniciativy daňového subjektu, tak i na základě daňové kontroly. Jinými slovy, daňový řád umožňuje opakovaně (dodatečně) vyměřit daň či odpočet daně nejen za celé zdaňovací období, ale i ve vztahu k jednomu uskutečněnému zdanitelnému plnění, tj. k jednomu obchodnímu případu. Rozhodnutí správce daně o vyměření nesporné částky nadměrného odpočtu (tedy rozhodnutí ve smyslu § 101 odst.1 daňového řádu) žádným způsobem nebrání pozdějšímu následnému vyměření daně u prověřovaných plnění, upřesnil soud.

Čtěte více: Přelomový nález: Finanční správa smí zadržovat jen spornou část odpočtu DPH

Nález budeme ignorovat, rozhodly úřady

Generální finanční ředitelství (GFŘ) však po třech týdnech od zveřejnění nálezu vydalo stanovisko, že jej bude ignorovat a že bude postupovat jako doposud. Podle GFŘ totiž závěry Ústavního soudu nelze za současného znění právní úpravy obecně aplikovat. Jak uvedlo GFŘ ve svém stanovisku, není údajně možné vydat částečný platební výměr, jelikož neexistuje žádný právní podklad, tedy zákonný základ pro uplatnění pravomoci, a šlo by o porušení Ústavy a Listiny základních práva a svobod.

GFŘ zároveň odkázalo na evropskou směrnici o společném systému daně z přidané hodnoty. Podle výkladu GFŘ může být odpočet daně přiznán pouze jako nedělitelný celek za dané zdaňovací období. Jelikož je odpočet celkový, „nadměrný odpočet“ představuje nedělitelný celek, aniž by bylo možné jej rozdělit na „části“, které se vztahují ke konkrétním plněním, uvedla ve stanovisku Tatjana Richterová, generální ředitelka GFŘ.

S těmito argumenty vystupuje i finanční správa, respektive český stát, i u evropského soudu, na který se obrátil český Nejvyšší správní soud s žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce. Ta zní: Je v souladu s unijním právem, a především s principem neutrality DPH, opatření členského státu, které podmiňuje vyměření a výplatu části nárokovaného odpočtu DPH ukončením řízení o všech zdanitelných plněních v daném zdaňovacím období?

Generální advokátka s argumentací berňáku nesouhlasí

Evropský soudní dvůr sice ještě nerozhodl, na konci loňského roku však vydala své stanovisko generální advokátka Soudního dvora EU Juliane Kokott, která argumentaci finanční správy odmítla. Podle Kokott nelze z článku 179 směrnice o DPH a z výrazu „celkový“ dovodit, že by nárok na odpočet daně byl nárokem nedělitelným, jejž by členský stát mohl přiznat buď vcelku, nebo vůbec.

Podle generální advokátky musí být nadměrný odpočet daně, který je nesporný a nemusí být dále prověřován, vyplacen v přiměřené lhůtě. To vyplývá z principu neutrality, funkce podniku povinného k dani jakožto pouhého výběrčího daně na účet státu a ze základních práv osoby povinné k dani. Ani účinný boj proti podvodům nemůže být v projednávané věci důvodem pro to, aby bylo vrácení nesporné části nadměrného odpočtu daně časově neomezeně oddalováno, dodala Kokott a navrhla, aby evropský soud NSS odpověděl: S články 167 a 168 směrnice 2006/112/ES není s ohledem na zásadu neutrality slučitelné pozdržet vyměření a výplatu nesporné části nárokovaného nadměrného odpočtu daně o neurčitou dobu až do okamžiku, než bude dostatečně prověřena sporná část nárokovaného nadměrného odpočtu daně. Kdy nicméně evropský soud definitivně rozhodne, není známo.

Že bude evropský soud o této právní otázce rozhodovat, ostatně zmínil ve svém nálezu i český Ústavní soud, podle kterého ale nebylo nezbytné vyčkat na rozhodnutí soudu evropského. Otázku ústavnosti postupu správce daně a obecných soudů v nyní projednávané věci lze totiž oddělit od otázky interpretace unijního práva, resp. od otázky vymezení konkrétních požadavků, jež z unijního práva plynou, zdůvodnil soud.

Nic se měnit nebude, počkáme na novelu, říká berňák

Loňský nález Ústavního soudu se již promítl i do rozsudku Městského soudu v Praze z prosince loňského roku, který v rozsudku (15 A 67/2019) uvedl: Městský soud přitom nevidí žádný prostor pro odchýlení se od závěrů Ústavního soudu, že zadržování nesporné části nadměrných odpočtů je nepřijatelným zásahem do vlastnického práva, přičemž má za to, že na stěžejní argumentaci žalovaného, že platná právní úprava neposkytuje správci daně nástroje k tomu, aby vydal požadované rozhodnutí, poskytuje odkazovaný nález Ústavního soudu dostatečnou odpověď. Z výše uvedeného lze dovodit, že nevydání rozhodnutí o přiznání nesporné části nadměrného odpočtu daňovému subjektu by bylo možné považovat za nezákonnou nečinnost finančního orgánu.

Ptejte se odborníka v poradně Daně z příjmů a DPH
Ing. Tereza Tirolová
poradkyně pro daně

Jak nicméně serveru Podnikatel.cz uvedla finanční správa, rozsudek soudu nijak její postoj nezměnil a i nadále bude žádosti o vyplacení nesporné části odpočtu zamítat. Podle Lukáše Heřtuse z tiskového oddělení GFŘ posuzuje správce daně jednotlivé případy individuálně a prověřování nadměrných odpočtů je cílené se snahou zkrátit celkovou dobu prověřování na nezbytné minimum. O této snaze podle něj vypovídá i skutečnost, že se neustále snižuje celkový objem zadržovaných nadměrných odpočtů. Správní praxi ve smyslu „částečného vyměřování nesporné části nadměrného odpočtu“ finanční správa měnit nebude, jednak z výše uvedených důvodů (cílené snižování objemu prověřovaných nadměrných odpočtů) a jednak z obavy značných negativních dopadů do daňového řízení, neexistuje-li zákonná úprava v daňovém řádu, doplnil serveru Podnikatel.cz Heřtus.

GFŘ zároveň upozornilo, že problém zadržování „nesporné/ neprověřované“ části nadměrného odpočtu řeší novela daňového řádu, která se nyní nachází v Poslanecké sněmovně. Tato novela zavádí institut „zálohy na nadměrný odpočet“, který tuto problematiku jednoznačně upravuje. Vzhledem k fázi legislativního procesu lze předpokládat účinnost novely ve druhé polovině roku 2020, upřesnil Heřtus.

Čtěte také: Vratky DPH až za 45 dnů? Argumentace ministerstva je lichá, shodují se odborníci

danzprijmuIIb

Odborníci se ptají, zda je ČR ještě právní stát

Odborníci ale postup finanční správy, která chce navzdory rozhodnutí soudů počkat až na novelu zákona, kritizují. Klienti se mě ptají, jak je možné, že oni jsou na jedné straně za každé pochybení a zpoždění trestaní a finanční správa na druhé straně nerespektuje nálezy Ústavního soudu. Já jim na to neumím odpovědět, podotkl Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správa daní a poplatků Komory daňových poradců ČR (KDP ČR). Jestliže finanční správa opakovaně nerespektuje rozsudky jak Nejvyššího správního soudu ČR, tak Ústavního soudu, vidíme, že zákonodárný a soudní pilíř je zásadním způsobem nahlodán. Musíme si položit otázku, zda jsme ještě právním státem a kam vlastně chceme směřovat, připojil se daňový poradce Jan Rambousek.

Ačkoli odborníci dávají finanční správě za pravdu, že příslušné ustanovení v zákoně nyní chybí, upozorňují, že v minulosti si v takových případech dokázaly úřady poradit. Je-li vůle, najde se i řešení. V tomto viz případ úroků ze zadržených odpočtů, kde správce daně rovněž postrádal právní úpravu. Avšak po opakovaných zásazích Nejvyššího správního soudu začal tyto přiznávat. Navíc se jedná o věc ku prospěchu jednotlivce, tudíž nelze předpokládat, že ten bude proti postupu v jeho prospěch brojit, uzavřel advokát Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).