Hlavní navigace

S jakým časovým předstihem se musí zaměstnanec dostavit na směnu?

17. 6. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Nejeden zaměstnavatel vyžaduje příchod a odchod z pracoviště s určitou časovou rezervou před zahájením práce a následně po jejím ukončení. Má na to právo?

Pracovní doba, přítomnost, nebo naopak nepřítomnost na pracovišti stále vyvolávají u zaměstnanců nejasnosti. Zákoník práce přitom v této oblasti stanovuje jasná pravidla. Určitá časová rezerva před nebo po skončení směny, ale i trvání na nadpracování scházející části při pozdním příchodu zaměstnance jsou často předmětem čtenářských diskuzí. 

Pracovní směna a pracovní doba

Nejprve je třeba pochopit pojmy pracovní doba a směna. Tyto pojmy nejsou totožné. Pracovní dobou je dle § 78 odst. 1 písm. a) zákoníku práce doba, v níž je zaměstnanec povinen vykonávat práci, a doba, v níž je připraven k výkonu práce podle pokynů zaměstnavatele. Pracovní směnou je část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat (§ 78 odst. 1 písm. c) zákoníku práce).

Zaměstnavatel je povinen podle § 84 zákoníku práce vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny (u konta pracovní doby 1 týden) před začátkem období, pokud se vzájemně nedohodli na jiné době seznámení. To znamená, že kratší dobu seznámení se s rozvrhem je nutno sjednat individuálně s konkrétním zaměstnancem, např. přímo v pracovní smlouvě. Nelze to stanovit interním předpisem nebo sjednat kolektivní smlouvou. U nerovnoměrně rozvrženého období nebo konta pracovní doby se rozvrh pracovní doby zpracovává na celé vyrovnávací období. Při sestavování rozvrhu je nutno dodržet pravidla zákoníku práce, tj. přestávky na jídlo a oddech, maximální možnou délku směny atd.

Zaměstnavatel rovněž rozvrhuje v souladu s ustanovením § 81 zákoníku práce začátek a konec směn. Pracovní dobu rozvrhne zpravidla do pětidenního pracovního týdne. Výjimkou je pružná pracovní doba, kdy si zaměstnanec může začátek a konec směny dle nastavených pravidel volit sám.

Evidence odpracované doby

Podle zákoníku práce musí zaměstnavatel vést evidenci odpracované doby jednotlivých zaměstnanců s vyznačením začátků a konců odpracované:

  • směny,
  • práce přesčas, 
  • noční práce, 
  • doby v době pracovní pohotovosti.

Dále eviduje také dobu pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel. Způsob evidence přitom zákon nestanovuje. Může být evidováno prostřednictvím speciálního programu, tabulky či obyčejného sešitu. Jde o to, aby mohly být posouzeny všechny nároky zaměstnance, tj. odpracovaná doba a příplatky za práci. Evidence je také důležitá pro posouzení, zda byly dodrženy přestávky v práci a nepřetržitý odpočinek mezi směnami.

Evidenci pracovní doby však nelze zaměňovat s docházkou. Příchod a odchod evidovaný prostřednictvím čipových karet, eventuálně klasických „píchaček“, je pouze evidencí přítomnosti zaměstnance v objektu. Někteří zaměstnanci přicházejí na pracoviště s určitým časovým předstihem například z důvodu dopravního spojení atd.

Dotaz z praxe

Zaměstnavatel nám nařídil, abychom opouštěli pracoviště 5 minut po skončení pracovní doby. Jedná se o přípravnu jídel a pracovní dobu máme stanovenou od 6:00 hodin do 14:30 hodin. Stanovil nám tuto povinnost písemně ve vnitřním předpisu. Zde je uvedeno, že s ohledem na očistu po výkonu práce a převlékání bude odchod z pracoviště 5 minut po skončení pracovní doby. Nesouhlasíme s tím. Proč nemůžeme odejít hned po skončení pracovní doby. Když musíme zůstat o 5 minut déle, tak ať nám to započítá do pracovní doby. 

Podle ustanovení § 81 odst. 3 zákoníku práce je zaměstnanec povinen být na začátku směny na svém pracovišti a odcházet z něho až po skončení směny. Zákoník práce nijak neupravuje zápočet doby osobní očisty do pracovní doby. Dobu určenou pro osobní očistu samozřejmě není možné považovat za výkon práce, protože zaměstnanec během ní nepracuje. Obecně platí, že zaměstnanci potřebují určitý čas k příchodu na pracoviště, převlečení se, osobní čistotě atd. To budou vykonávat ve svém osobním čase, tj. mimo pracovní dobu (na začátku a na konci směny). Uvedené platí pro všechny zaměstnavatele a všechna pracoviště. Zaměstnavatel tedy může nařídit s ohledem na skutečné podmínky výkonu práce příchod a opuštění pracoviště například se zmíněným pětiminutovým časovým úsekem.

Pozdní příchod odpracovaný po skončení směny

Může se stát, že zaměstnanec přijde do práce o půlhodinu či jen o několik minut později. Někteří zaměstnavatelé, aniž by tušili, že jednají protiprávně, automaticky požadují nahrazení, tj. nadpracování tohoto času po skončení směny. Zaměstnavatel by měl správně zaměstnanci snížit o tuto neodpracovanou část směny mzdu nebo plat. Může se rovněž jednat o porušení povinností vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci (upozornění na možnost výpovědi). Nic ale nebrání vzájemné dohodě zaměstnance a zaměstnavatele o nadpracování této scházející části směny. Zde by se naopak jednalo o omluvenou důležitou osobní překážku v práci s jejím následným nadpracováním.

Toto je nezbytné v evidenci odpracované doby zaznamenat, jelikož se nejedná o přesčas, ale o nadpracování předem poskytnutého volna. Může být nadpracováno po skončení směny, ale i kdykoliv později. Dokonce by to mohlo být i následující měsíc, zákon neurčuje, do kdy je nutné poskytnuté náhradní volno odpracovat. Záleží na dohodě obou stran, tj. zaměstnance a zaměstnavatele.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).