Hlavní navigace

Neplacení zákonného pojištění odpovědnosti se může vymstít

Autor: 258398
Dagmar Kučerová

Pojištění chrání zaměstnavatele pro případ odškodnění při pracovních úrazech nebo nemocech z povolání. Neplacením pojistného se zaměstnavatel vystavuje nejen sankcím od pojišťovny, ale i úhradě vyplaceného odškodnění v plné výši.

Doba čtení: 4 minuty

Zákonné pojištění odpovědnosti se týká všech zaměstnavatelů, bez ohledu na jejich velikost, tedy i osob samostatně výdělečně činných zaměstnávajících další osoby. Pojištění nevzniká uzavřením pojistné smlouvy zaměstnavatele s pojišťovnou, ale automaticky přijetím prvního zaměstnance do pracovního poměru. Pojištění trvá do ukončení podnikatelské činnosti zaměstnavatele.

K čemu slouží pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?

Zaměstnavatel je pojištěn pro případ odškodnění zaměstnanců při pracovním úrazu a nemoci z povolání. Příslušná pojišťovna uhradí za zaměstnavatele škodu, která by obzvlášť v případě trvalých následků nebo náhrad pozůstalým při úmrtí zaměstnance, mohla přesahovat finanční možnosti drobného podnikatele.

Povinnosti zaměstnavatele vůči pojišťovně:

Povinnost oznamovací

Podnikatel, který zaměstnává alespoň jednoho zaměstnance, nahlásí bez zbytečného odkladu vybrané pojišťovně své identifikační číslo a další potřebné údaje. Zákonné pojištění odpovědnosti provozují u nás v současnosti dvě pojišťovny: Kooperativa a Česká pojišťovna. U České pojišťovny jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří měli sjednáno pojištění do 31.12.1992, u Kooperativy všichni ostatní zaměstnavatelé.

Pro přihlášení na Kooperativu lze použít formulář: Přihláška k pojištění odpovědnosti za pracovní úrazy

Korespondenci na Českou pojišťovnu je možné zaslat na adresu:

Česká pojišťovna a.s.
P.O. BOX 305
Brno 601 00

Povinnost platit řádně a včas úrazové pojistné

Zaměstnavatel si pojistné vypočítá sám, a to z vyměřovacího základu shodného se základem pro sociální pojištění. Pojistné se tedy neodvádí například z dohod o provedení práce. Základem pro výpočet pojistného je souhrn vyměřovacích základů všech zaměstnanců za uplynulé kalendářní čtvrtletí, násobený sazbou uvedenou v příloze vyhlášky ministerstva financí č. 125/1993 Sb., podmínky a sazby zákonného pojištění zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání. Sazby pojistného činí 2,8 až 50,4 promile dle převažujícího předmětu činnosti zaměstnavatele klasifikovaného podle OKEČ, tj. odvětvové klasifikace ekonomických činností. Minimální výše čtvrtletního pojištění činí 100 Kč.

Příklady:

Podnikatel v oboru stavebnictví zaměstnal jednoho zaměstnance. Souhrn jeho vyměřovacích základů za kalendářní čtvrtletí činí 60 000 Kč. V jaké výši bude zaměstnavatel platit čtvrtletní pojištění?

V příloze vyhlášky je pro obor stavebnictví uvedena sazba 9,8 promile. Vypočtené čtvrtletní pojistné činí 588 Kč ( 60 000 Kč x 0­,0098).

Zaměstnanec z uvedeného příkladu byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. Vyměřovací základ je nulový.

V tomto případě zaměstnavatel uhradí čtvrtletní pojistné v minimální výši, tj. 100 Kč.

Úrazové pojištění se platí dopředu vždy do konce prvního měsíce kalendářního čtvrtletí, tedy do 31. ledna, do 30. dubna, do 31. července a do 31. října.

Zaměstnavatel, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, zaplatí první pojistné vypočtené ze základu stanoveného pro dané čtvrtletí, a to zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí.

Zaměstnavatel uvedený v prvním příkladu tedy zaplatí pojistné ve výši 588 Kč za první čtvrtletí zpětně a současně řádné pojistné 588 Kč na další čtvrtletí dopředu.


Anketa

Platíte zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele?

Sankce při neplacení jsou tvrdé

Sankce v případě neplacení pojistného jsou velmi tvrdé. Pokud není pojistné zaplaceno řádně a včas, zvyšuje se o 10 % dlužné částky za každý započatý měsíc. Kromě sankcí za prodlení s placením má pojišťovna právo vymáhat na zaměstnavateli úhradu až do výše pojistného plnění, které vyplatila z důvodu pojistných událostí v době, za kterou nebylo zaplaceno pojistné. Zaměstnanec bude odškodněn i v případě neplacení pojistného zaměstnavatelem.

Přesto, že pojišťovna kontroluje vznik nových zaměstnaneckých subjektů porovnáváním své databáze s databází Registru Ekonomických Subjektů (RES), stále dochází k tomu, že někteří zaměstnavatelé neplní svou povinnost platit pojistné ve stanovených termínech, uvedl pro business server Podnikatel.cz JIŘÍ NOVOTNÝ, poradce představenstva Kooperativy pojišťovny, a.s. Vienna Insurance Group.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Neplatiče rozděluje Jiří Novotný do několika skupin:

  • ekonomický subjekt, který dosud působil jako jednotlivec, začne zaměstnávat jiné osoby a zapomene na svou povinnost přihlásit se k pojištění a zaplatit pojistné, které je povinen si sám vypočítat podle stanovených pravidel,
  • zaměstnavatel je sice k pojištění přihlášen, ale z důvodu technické či administrativní chyby platbu neodešle na účet pojišťovny,
  • zaměstnavatel je přihlášen, zná svou povinnost, ale díky nekázni svých obchodních partnerů se dostane do druhotné platební neschopnosti,
  • zaměstnavatel neví o své povinnosti, resp. neví, že spadá do okruhu povinných subjektů, a pojistné neplatí,
  • zaměstnavatel neplatí úmyslně a zkouší, jak dlouho se může své povinnosti vyhýbat.

V roce 2007 vedla Kooperativa penalizační řízení v cca 1700 případech neplacení pojistného v termínu a v řádné výši a vyinkasovala od dlužníků na zvýšeném pojistném 9 567 tisíc Kč. Za prvních pět měsíců letošního roku 2 600 tisíc Kč, a to od cca 590 dlužníků.

Zaměstnavatel má možnost požádat o zmírnění postihu a prominutí alespoň části zvýšeného pojistného. Základní pojistné však musí zaplatit vždy.

Content 2018 Tip Hažmuková

Povinnost prevence

Zaměstnavatel je povinen dbát na bezpečnost a ochranu zdraví při práci v souladu se zákoníkem práce, předcházet pracovním úrazům a nemocem z povolání. Čtěte více: Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

Povinnost informační

V okamžiku vzniku škody zaměstnavatel bez zbytečného odkladu oznamuje pojišťovně, že nastala škodná událost, uvede své stanovisko k požadované náhradě a předpokládanou výši škody. Dále postupuje v souladu s pokyny pojišťovny. Jednání se zaměstnancem může převzít sama pojišťovna, a to na základě zmocnění zaměstnavatele.