Hlavní navigace

Sdílená ekonomika typu Uber je v ČR právní problém. Jaké změny se chystají?

Jana Langerová

Sdílená ekonomika není jen Uber nebo Airbnb. To si uvědomuje jak naše ministerstvo financí, tak Hospodářská komora ČR, která pro její rozvoj vydala doporučení.

Doba čtení: 8 minut

Sdílená ekonomika by se dala definovat jako usnadňování přístupu ke zboží a výrobním faktorům za pomoci digitálních platforem. 

Lze si ji představit jako volné online tržiště, které pomáhá efektivně využít nevyužité nebo méně využívané výrobní faktory. Také se jedná o rozšíření možností generování dodatečných příjmů plynoucích z vlastnictví daného zboží nebo výrobního faktoru za využití moderních technologií nebo dané digitální platformy jako nástroje, kde se setkává poptávka s nabídkou. 

Zákazník má tak na výběr, může si ověřit zkušenosti ostatních návštěvníků a obvykle vynaloží nižší náklady. Sdílená ekonomika je důležitá, protože umožňuje lidem, aby používali i produkty, které si nechtějí kupovat, starat se o ně a zbytečně zatěžovat životní prostředí. Na druhou stranu, pokud už něco vlastní, mohou to nabídnout ostatním, když to sami nevyužívají a získat tak další příjem, vysvětluje na konkrétním příkladu Radim Rezek, zakladatel a CEO společnosti Flatio zaměřené na střednědobé bydlení. 

Mezi výhody sdílené ekonomiky patří například rozšíření nabídky služeb a přístupu ke statkům, bližší a osobnější služba, snížení negativní zátěže na životní prostředí, úspora nákladů nebo samoregulace. Díky tomu, že uživatelé hodnotí poskytovatele, tak ti nekvalitní nebo nepoctiví z trhu velice rychle sami zmizí. A sdílená ekonomika učí mladé lidi podnikat a všem dovoluje jednoduše zlepšit svoji příjmovou situaci, dodává Petra Horenská z České asociace sdílené ekonomiky. S postojem týkajícím se mladých lidí souhlasí i Radim Rezek, který sdílenou ekonomiku považuje za skvělý začátek, jak si vyzkoušet principy fungování podnikání. V ČR pak můžeme mít víc lidí ochotných pustit se do podnikání a vytvářet nové produkty a pracovní příležitosti, doplňuje.

Dále čtěte: Pronajímal byt. Stala se z toho noční můra, kterou překonal. Teď pomáhá jiným

Takové sdílení zboží a výrobních faktorů přitom není nic nového, nicméně rozvoji a dalšímu vývoji napomáhá internet a současné technologie. Vždy jsme se ptali sousedů a známých na doporučení na hlídačku z okolí, dnes díky integrovaným mapám, mobilní aplikaci a komentářům si je můžu zobrazit v mém okolí přímo, dodává Petr Šigut, spoluzakladatel a CEO z Hlídačky.cz. Také David Pertl ze Zavezu.cz považuje za nový mechanismus chování masového využívání sdílených služeb, které má svá určitá úskalí, protože sdílíte s lidmi, kteří nejsou ve vašem přímém okruhu rodiny, kamarádů či známých. Tato úskalí ale platformy typu Zavezu.cz minimalizují, a díky tomu lidé čím dál více důvěřují sdílené ekonomice, tedy „cizím“ lidem, čehož je důkazem i zvyšující se počet služeb založený na sdílení komodit (věci, práce, volné kapacity, finance), vysvětluje.

Hospodářská komora České republiky chce zajistit na trhu férové podmínky k podnikání jak pro „staré hráče“, tak také pro nově příchozí a najít řešení vhodné pro všechny strany. Sdílenou ekonomiku vnímá jako přirozenou reakci na přeregulovanost některých tržních odvětví. Stávající hráči na trhu si stěžují na neférové podnikatelské prostředí, protože zatímco jedni jsou přísně regulováni a omezováni, firmy působící ve sdílené ekonomice těmto omezením dnes tolik nepodléhají, dodává Miroslav Diro z tiskového oddělení Hospodářské komory ČR. Právě proto je důležité definovat podmínky tak, aby se sdílená ekonomika mohla rozvíjet a nebyla administrativně potlačována. Legislativa vždy zaostává za realitou života a pomalu reaguje na potřebné změny. Asi nejviditelnější propastí mezi realitou a legislativou je všem dobře známá kauza Uber. Tato mezera existuje prakticky všude na světě a ne jen u nás, komentuje David Pertl.

Doporučení k regulacím sdílené ekonomiky

Vydaná doporučení Hospodářské komory ČR vznikla na základě tří kulatých stolů, pořádaných na konci loňského roku. Účastnili se jich přední odborníci z oblasti digitální ekonomiky, regulace a státní správy, ekonomie a také představitelé akademické obce. Body zmíněné v této sadě expertních doporučení se nedotýkají jen sdílené ekonomiky, ale měly by vliv také na podnikatele, firmy i ekonomiku obecně.

Co se týče regulací, všem návrhům by měla předcházet jak detailní analýza, tak také aktivní diskuze a jednání se všemi stranami, kterých se může dotknout. Cílem by měla být jasná definice pravidel pro poskytovatele i zprostředkovatele a také jejich vymáhání. V České republice by se mohlo více lidí stát poskytovateli služeb a nabízet ostatním své nevyužité zdroje. Tady vidíme, že se někteří bojí nejasných podmínek, složitého papírování a chybějících jednoduchých pravidel, dodává Petra Horenská. 

Existují tři základní podmínky, aby byla nová regulace účinná a společensky přínosná: nastavit pozitivní přístup ke sdílené ekonomice, koordinovat přístup k ní (podmínkou je vzájemná komunikace mezi jednotlivými úřady) a vytvořit a využívat specifických nástrojů podporujících vládní strategii vůči sdílené ekonomice. Zároveň je potřeba, aby stát jasně nastavil pravidla ve třech klíčových oblastech: podnikání, odvody daní a dalších poplatků a ochrana spotřebitele.

Psali jsme: Současné zákony na sdílenou ekonomiku neplatí. Jak ji tedy uchopit a pochopit?

Povolení k podnikání online

V oblasti podnikání jde hlavně o jasnou definici hranice mezi příjmem z příležitostné výdělečné činnosti a podnikáním. Kromě pojmů soustavnosti a aktivity za účelem zisku by definice podnikání měla být doplněna o jasnou minimální hranici vyjádřenou v úhrnu Kč za rok, která by se dala navázat na minimální mzdu (například její trojnásobek). Díky tomuto finančnímu limitu by se mohlo snáze rozlišovat mezi příležitostnou a pravidelnou činností.

Jelikož většina nabízejících své služby nebo majetek v rámci sdílené ekonomiky tak koná jen občasně za účelem vylepšení příjmů, navrhuje Hospodářská komora ČR tři nové kategorie příjmů:

  • příležitostný příjem, 
  • přivýdělek,
  • živnostenská činnost.

U příležitostného příjmu by byl roční příjem do 30 000 Kč, nebylo by třeba žádné živnostenské oprávnění, plnění dalších požadavků ani placení daní nebo jiných poplatků. Přivýdělek počítá s ročním příjmem do dvanáctinásobku minimální měsíční mzdy a bylo by zde potřeba získat živnostenské oprávnění. Tato kategorie by se týkala osob, které vedle ní mají příjmy ze závislé činnosti nebo mají zvláštní sociální status, jako jsou studenti, důchodci nebo osoby na rodičovské dovolené. U živnostenské činnosti je roční příjem vyšší než dvanáctinásobek minimální měsíční mzdy, platí se zde daň z příjmu, sociální i zdravotní pojištění a je potřeba živnostenské oprávnění.

Poskytovatelé sdílených služeb (kromě těch majících je jako příležitostný příjem) by měli mít možnost získat příslušná povolení k podnikání prostřednictvím jednoduchého on-line nástroje s minimální administrativní náročností. Stát a jeho instituce by mohly využít osvědčeného systému České národní banky REGIS, přes který mohou finanční instituce například elektronicky podávat žádosti o registraci fyzických osob. Tato změna by přinesla výrazné snížení nákladů, rychlejší zpracování i nižší chybovost podání. Petra Horenská v tom také vidí cenné zjednodušení: Pro mnoho lidí je představa cesty na úřad černou můrou a raději se do drobného podnikání nepustí, říká.

Psali jsme: Novela zákona si má posvítit na Airbnb, hlavní problém však neřeší

Jedna paušální daň

Z hlediska daňové legislativy Hospodářská komora ČR volá po jejím sjednocení, aby bylo jasné, kdo má plnit jaké povinnosti. S tím souvisí srozumitelnost, přehlednost a efektivní vynutitelnost pravidel, ale také zjednodušení daňového přiznání a možnost podat jej online. Podle našich zkušeností lidem tolik nevadí vlastní nutnost zaplatit daně, ale spíš to, jak je placení daní složité a komplikované, dodává Radim Rezek. 

Další nový koncept představuje jedna paušální daň (jiná než paušální daň ministerstva financí), kterou Hospodářská komora ČR představila už v souvislosti s EET. Díky ní by živnostníci nemuseli podávat tři různé formuláře (daňové přiznání, přehledy pro pojišťovnu a ČSSZ) a komunikovat se třemi institucemi, ale vše by bylo placeno formou jedné částky na jeden účet. V této částce by bylo zahrnuto povinné pojistné na veřejné zdravotní a sociální pojištění. Hospodářská komora ČR je přesvědčena, že by se povinnost EET neměla vztahovat na podnikatele, kteří by se své platební závazky vůči státu rozhodli vyrovnat paušální částkou. Příhodným nástrojem by mohla být právě jedna paušální daň, uzavírá téma Miroslav Diro.

Přečtěte si: Máte příjmy z Airbnb a Uber aplikace? Musíte je zdanit, varuje finanční správa

Spotřebitel má právo na možnost volby

Povinností poskytovatelů služeb sdílené ekonomiky je zajištění adekvátní úrovně ochrany spotřebitele. Zde je klíčovým prvkem především informovanost zákazníků. Součástí ochrany spotřebitele jsou také uživatelské recenze – ty by měly společnosti aktivně podporovat a zároveň poskytovatele i zákazníka jednoduchou a přehlednou formou seznámit o fungování hodnocení, jejich objektivitě i následcích s nimi spojenými. Sdílená ekonomika je důležitá i proto, že ukazuje, jak skvěle funguje hodnocení a spokojenost uživatelů jako filtr na nekvalitní poskytovatele, doplňuje Radim Rezek.  

Regulace by také měla postavit na roveň papírovou i elektronickou komunikaci, a to včetně možnosti uzavřít smlouvu prostřednictvím elektronické komunikace. Úkolem regulátora by zároveň mělo být hledání způsobů, jak využít moderní technologie pro snížení regulatorní zátěže i pro zlepšení ochrany spotřebitele. Nicméně regulace by neměly zákazníkovi bránit vybrat si službu, která mu nejvíce vyhovuje, a naopak podporovat možnost jeho výběru. Pokud má spotřebitel přístup ke všem informacím, tak je na jeho rozhodnutí, jakou variantu řešení, například dopravy z jednoho místa na druhé, zvolí. A před možností si svobodně vybírat by přece spotřebitel neměl být chráněn, dodává Petra Horenská.

Content 2018 tip Losekoot

Nové příležitosti

Se sdílenou ekonomikou souvisí také digitalizace naší republiky. S tím je spojená například dostupnost a kvalita datového připojení stejně jako kvalifikované pracovní síly a také digitalizace české státní správy a samospráv. Je potřeba modernizovat politiku zaměstnanosti nebo například podporovat technické vzdělávání a reformovat vzdělávací systém tak, aby zkušenosti absolventů odpovídaly požadavkům dnešního trhu práce. 

Růst sdílené ekonomiky je jednou z cest modernizace evropské ekonomiky a z hlediska naší republiky může sloužit jako praktická ukázka výhod modernizace ekonomiky a digitalizace obchodních modelů. Věříme, že sdílená ekonomika bude nadále růst a budovat si stále větší důvěru mezi uživateli i poskytovateli a hlavně, že bude inspirovat spoustu klasických odvětví, a dočkáme se tak inovací na nečekaných místech, doplňuje Radim Rezek. Neomezené příležitosti na poli sdílené ekonomiky vidí také Petra Horenská: Možná za pár let budeme sdílet něco, co si dnes neumíme ani představit. Příležitosti jsou ve sdílení oblečení, vybavení domácnosti, zážitků, ale i dovedností nebo know-how, uzavírá.