Senát sice Sněmovně asi vrátí EET, bude to ale kvůli zdanění zaměstnaneckých benefitů

Senát ve středu projedná EET

Senát by měl dnes (ve středu 19. srpna) projednat návrh zákona o evidenci tržeb. Ten kromě EET 2.0 přináší i některé změny v daňové oblasti. Jedná se například o návrat některých slev na dani, změny u DPH či úprava místní působnosti finančních úřadů. Jednu ze změn tvoří i úprava zdanění zaměstnaneckých benefitů. Pro většinu volnočasových zaměstnaneckých benefitů už nemá platit strop pro osvobození od daně (aktuálně jsou osvobozeny do limitu poloviny průměrné mzdy). Pro zdravotní benefity má však strop ve výši průměrné mzdy zůstat, přičemž některá vybraná plnění zaměstnavatele v rámci péče o zdraví zaměstnanců (např. nadstandardní preventivní prohlídky, screening diabetu, kardiovaskulárních onemocnění či onkologické prevence nebo očkování) budou osvobozena od daně z příjmů podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů a nového písmena f).

Senát bude chtít změnit zdanění zdravotních benefitů

Jak ale naznačují usnesení dvou senátních výborů, které návrh zákona o evidenci tržeb projednávaly, Senát Sněmovně návrh zákona vrátí s pozměňovacími návrhy. Ty se však zřejmě nebudou týkat EET, ale právě zdanění zaměstnaneckých benefitů. Jak Výbor pro hospodářství, zemědělství a dopravu, tak Ústavně-právní výbor se totiž shodly na tom, že limit pro zdravotní benefity by měl být zcela zrušen, a místo plnění, která jsou osvobozena od daně, stanovit seznam plnění, kterých se osvobození netýká.

Jedná se o totožný návrh, který ve Sněmovně předložil Štěpán Slovák (ODS). Namísto vytváření nového pozitivního seznamu vybraných nezastropovaných plnění se navrhuje systémově jednodušší a přehlednější řešení, spočívající v odstranění limitu pro zdravotní benefity jako celek a v doplnění negativního výčtu plnění v příloze, na která se osvobození nevztahuje. Takové řešení je přehlednější, administrativně méně zatěžující a lépe předvídatelné pro zaměstnavatele, zaměstnance i poskytovatele zdravotních služeb. Zároveň předchází situaci, kdy by vedle sebe existovaly dva odlišné režimy zdravotních benefitů, tedy režim limitovaný a režim nelimitovaný, mezi nimiž by bylo obtížné jednotlivá plnění rozlišovat, psalo se ve zdůvodnění návrhu.

Pokud plénum Senátu podpoří usnesení obou výborů, bude muset Sněmovna o návrhu zákona o evidenci tržeb hlasovat minimálně ještě jednou. Zda podpoří znění vrácené Senátem, je otázkou. Start samotné EET od ledna 2027 tím však každopádně ohrožen není.

Aktualizace:

Přečtěte si také:

Senát Sněmovně vrátil EET, z evidence chce vyloučit bezhotovostní platby

Jak šel čas s návrhy na změny zdanění benefitů

Když ministerstvo financí poslalo do připomínkového řízení návrh zákona o evidenci tržeb, navrhlo v něm i změny u limitů pro daňové osvobození zaměstnaneckých benefitů. Ty předchozí vládní koalice totiž zastropovala. Ministerstvo však místo plošného zrušení limitů chtělo zrušit omezení jen u volnočasových benefitů a u zdravotních je plánovalo ponechat. Volnočasové benefity tak dle návrhu ministerstva financí měly být daňově výhodnější než zdravotní benefity. 

Proti tomuto návrhu se ovšem v připomínkovém řízení postavila řada připomínkových míst, včetně podnikatelů, odborů nebo dalších ministerstev. Všichni se shodli, že je bizarní, že příspěvek na zábavu má být daňově výhodnější než třeba příspěvek na prevenci rakoviny. Na následném jednání tripartity pak premiér Andrej Babiš přislíbil, že limit bude zrušení i u zdravotních benefitů. Vláda však nakonec návrh zákona schválila u benefitů ve znění, které navrhlo ministerstvo financí, s tím, že problém vyřeší pozměňovacím návrhem ve Sněmovně ministr zdravotnictví Adam Vojtěch.

Přečtěte si také:

Bizár Schillerové: Příspěvek na zábavu bude daňově výhodnější než na prevenci rakovin

Vojtěch nakonec ustoupil a navrhl kočkopsa

Návrh ministra zdravotnictví, který je údajně kompromisem mezi ministerstvem zdravotnictví a financí, ale nakonec limit u zdravotních benefitů ponechal a místo toho jen zavádí, že vybraná plnění zaměstnavatele v rámci péče o zdraví zaměstnanců (např. nadstandardní preventivní prohlídky, screening diabetu, kardiovaskulárních onemocnění či onkologické prevence nebo očkování) budou osvobozena od daně z příjmů podle § 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů a nového písmena f).

Nemá jít tak o standardní osvobození zaměstnaneckých benefitů podle § 6 odst. 7 písm. d) zákona o daních z příjmů, podle kterého jsou od daně nepeněžní plnění, která nejsou mzdou, platem, odměnou ani náhradou za ušlý příjem, poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů. Standardně se totiž benefity vyplácejí se ze zdaněných peněz, jejich skladba je obvykle součástí kolektivního vyjednávání a bývá na volbě každého zaměstnance, co z nabídky firmy si vybere do limitu, který má k dispozici v rámci tzv. kafeterie benefitů.

Vojtěchův návrh ničemu neprospěje, říkají podnikatelé

Jak ovšem upozorňují některé podnikatelské svazy, tento návrh nepřinese do zdravotního systému žádné nové peníze, většina firem ho kvůli složitosti nebude využívat a navíc vůbec není jasné, proč byly pro preferenční zacházení vybrány jen některé konkrétní zdravotnické výkony. Jde o věci, které jim určuje zaměstnavatel (takto se nedaní třeba ochranné pracovní pomůcky nebo pracovní oděv, který dostanete). Nejde tedy o benefit, který si zaměstnanec svobodně vybere, ale o něco, co mu direktivně určí zaměstnavatel. Jde tedy o úplně jiný režim, ve větších firmách spadající i pod jiné lidi – benefity řídí HR, ochranné pomůcky manažer BOZP. Možná některá firma přesune zdravotní investice z benefitů do tohoto režimu, ale rozhodně to nepřinese žádné navýšení celkových investic zaměstnavatelů do zdravotnictví. Naopak to znamená další paralelní byrokracii v jiném systému, takže většina zaměstnavatelů to spíš omezí, uvedl serveru Podnikatel.cz Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR ČR).

Současný návrh na odstropování přináší další přehledy a tabulky, které jako obvykle dobrou myšlenku zničí byrokracií. Zaměstnavatele bude odrazovat administrativní náročnost a nepřehlednost a je otázka, zda pak odstropování v této podobě vůbec využijí. Jako nejjednodušší a nejúčelnější řešení vidíme skutečně v celkovém zrušení zastropování zdravotních benefitů, připojil se Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Oba zmíněné podnikatelské svazy proto podporují návrh, aby byl limit u zdravotních benefitů zrušen a byl jen stanoven seznam plnění za zdravotní úkony, které nemohou být o daně osvobozeny.