V podnikání se často mluví o týmu i v případě, že se o tým přísně vzato zdaleka nejedná. Protože sestavit a vyladit tým vyžaduje investovat čas a energii. A také pochopit, jak vlastně tým, jakožto skupina spolupracujících lidí, kteří směřují k jednomu cíli, funguje.
Týmy jako různorodé skupiny
Pracovní týmy představují zvláštní formu pracovních skupin, které se vyznačují tím, že jsou složeny z odborníků různých profesí a různého kvalifikačního a osobnostního profilu,
definují tým Ivan Nový a Alois Surynek ve své knize Sociologie pro ekonomy a manažery (Grada Publishing 2002). Týmy přitom zpravidla vznikají napříč organizační strukturou firmy, což může znamenat i křížení více pracovních rolí u jednotlivých členů týmu, a spojuje je zaměření na cíl, sdílená vize a domluvená organizační pravidla, včetně pravidel pro fungující tok potřebných informací, i způsob práce.
Čtěte také: 5 nástrojů, kterými zabráníte poklesu motivace vašich zaměstnanců
Tým má určitou strukturu, funkci a společný cíl. A prochází jistou dynamikou, která má minimálně tři základní fáze. Nejprve se tým začíná vytvářet, lidé se adaptují na požadavky a podmínky práce. V další fázi se členové týmu poznávají, vyjasňují si své zájmy, potřeby či aspirace. Může jít o moment, v němž vznikají a řeší se určité střety, názorová tření, nebo dokonce konflikty. Ale nakonec členové týmu najdou společnou platformu a řeč pro to, aby začali skutečně spolupracovat. Nicméně nový tým se většinou nestane skvělým týmem v první minutě setkání. Potřebuje čas. A je třeba respektovat, že i v tomto případě se lidé na sebe musí nejprve naladit a navzájem se poznat, pokud spolu zatím nepracovali.
Užiteční Vizionáři i Rebelové
Obecně vzato, aby se zaměstnanec dobře uplatnil v týmu, je potřeba, aby byl schopný pracovat ve prospěch celku. Je otázkou, do jaké míry to půjde naprostému solitérovi, který není k týmové práci nijak vstřícný. Ne každý člověk je totiž týmový hráč a ne každý může pracovat v jakémkoliv týmu. Není proto moc prozíravé a přínosné nutit pracovat v určitém týmu někoho, kdo v něm pracovat nechce nebo se do něho evidentně nehodí.
Ve struktuře týmu hrají roli nejen jednotlivé profese, které jsou v něm zastoupené, ale také charakteristiky lidí. Vyplatí se vědět, jaká práce komu více sedí a na co je lépe nastavený, protože v tom pak může být pro tým užitečný. Tak třeba Vizionář bude ten, kdo vymýšlí nápady. Realizátor je víc při zemi, silný v kramflecích je tam, kde je potřeba převést nápad do praxe a stanovit jasný postup realizace krok za krokem. Kritik bude ten, kdo dává zpětnou vazbu Realizátorovi a díky tomu mu umožní, aby našel a vychytal mouchy. To jsou tři role, které odpovídají tak zvanému Disneyho modelu (modelu spolupráce toho Disneyho, který se proslavil animovanými filmy).
Jak se projevuje vyspělý tým?
Podle koučky Evy Mohauptové se vyspělý tým projevuje několika možnými způsoby:
- Lidé jsou tvůrčí a k práci přistupují aktivně.
- Vědí, co mají dělat pro celkový úspěch, nebo na to přijdou.
- Identifikují se se skupinovým cílem a hledají cestu, jak ho dosáhnout.
- Navzájem se respektují a znají své styly práce.
- Rozvíjí se, ptají se, učí se.
- Starají se o svou motivaci i o sebe tak, aby byli spokojení.
- Vědí, co mají dělat, i když šéf odejde, a šéfa zároveň respektují.
- Lidé umí komunikovat, řešit neshody a problémy.
- Umějí se rozhodnout a akceptují rozhodnutí.
- Dodržují termíny a priority.
- Chodí včas.
- Uzpůsobují si procesy a styl spolupráce pro lepší výsledek.
- Používají věcné argumenty.
- Mají sebereflexi a umějí dát zpětnou vazbu.
Zdroj: Týmový koučink (Portál 2013)
V různých fázích týmové dynamiky se také uplatní jiný typ člověka, který týmovou dynamiku podpoří a posune. Za potřebného Naivního stmelovače považuje koučka Eva Mohauptová, autorka knihy Týmový koučink (Portál 2013), člověka, který lidem v počátcích ustavení týmu umožní lépe se sblížit a poznat. Jindy je podle ní potřeba Rebel rozstřelovač, kterému nečiní žádné potíže otevřeně mluvit o problémech a slabinách, což v ideálním případě pomáhá týmu postupovat dál ke konstruktivním řešením. Rebel, i když vytváří napjaté situace, přináší do skupiny efektivitu a změnu,
tvrdí.
Čtěte také: Seznamte se s Jeans Makerem. Šije džíny, které rostou spolu se zákazníkem
V týmu mají své místo také Praktici a Systematici, kteří si potrpí na organizaci a řád. Zatímco Vizionář vede tým k cíli a týmové vizi. Ostatně sdílená vize na úrovni celé firmy mezi vedením a zaměstnanci, a tedy i v týmech, definovaná jako základní směr a cíl či smysl, je klíčová pro úspěšný výkon – jak na základě výzkumů ukazuje ve své studii v časopise Frontiers in Psychology Byron C. Clayton z americké Case Western Reserve University.
Typy, co tým nejspíš rozloží
Zatímco zmínění týmoví hráči různých typů budou práci týmu podporovat a posouvat dál, jiní lidé mohou práci a tým narušit. Třeba Perfekcionisté, kteří nedokáží touhu po dokonalosti odsunout stranou, pokud nepodporuje směřování k cíli. Nebo Mistři světa, kteří sice slovně umí a znají všechno, ale v praxi neudělají vůbec nic. Potíže týmu může způsobit i člověk, který do práce vnáší svá osobní témata, ten, kdo není ochotný dělit se o informace a zásluhy, nebo ten, u kterého se příliš výrazně svářejí různé pracovní role (například vedoucí oddělení, který je v týmu na podřízené pozici, ale těžce ji akceptuje, a podobně).
Dobře se poznat a bojovat beze ztrát
Budovat funkční tým tedy pro podnikatele znamená dobře a vědomě promýšlet různé aspekty týmové spolupráce. Společným cílem počínaje, přes konkrétní pracovní postupy, správné informační toky a lidské charakteristiky a složitostí mezilidských vztahů konče. Zpravidla to pro něj také znamená dát týmu jistou autonomii – například nechat na něm postupy, jak dosáhne cíle, vzdát se alespoň části kontroly.
Stejně tak pro zaměstnance, který vstupuje do týmu, je užitečné znát svůj osobnostní typ – třeba v rozpětí analytický, poháněčský, laskavý a kooperativní, expresivní neboli nadšený a otevřený, jak jednotlivé lidské typy ve vztahu k práci charakterizuje autor knih a motivační řečník Peter Urs Bender ve svém Niterném leadershipu (Management Press 2002). Ale také svůj způsob práce, silné stránky, přednosti, potenciál, ale i hranice nebo osobní limity, včetně omezení časových. Protože lidé jsou v týmu cenní právě pro to, co umí a co ze své profese a zkušenosti mohou využít pro dosažení společného cíle. Zároveň se mnohé naučí. Vojevůdce Mistr Sun (544 př. n. l. – 496 př. n. l.) píše ve své slavné knize o válečném umění, z níž se postupem času stal zdroj podnikatelské a manažerské inspirace: Kdo zná protivníka a zná sebe, vybojuje sto bitev beze ztrát.
Čtěte také: Chcete, aby váš byznys přežil? Vsaďte na talenty
Zároveň je třeba myslet na to, že tým by měl být tak velký, aby se lidé v něm znali a byli soudržní. Je třeba všechny členy týmu skutečně vtáhnout do práce. Vyplatí se připomínat týmu společné cíle. A nezapomínat, že i když jsou lidé členy týmu, stále mají své osobní potřeby, názory, preference, přednosti či lidské nedostatky, které nutně nemusí být na sto procent kompatibilní.
