Hlavní navigace

Součet hodnot neoprávněně vydaných zajišťováků? Neuvěřitelných 1,76 mld. Kč

Daniel Morávek

1,76 miliardy Kč, to je celková hodnota zajišťovacích příkazů, jejichž vydání bylo soudy označeno jako neoprávněné. Firmy už podávají žaloby na náhradu škody.

Doba čtení: 7 minut

Sdílet

Finanční správa prohrála u soudů již přes 30 sporů ohledně zajišťovacích příkazů, které byly celkem vydány na částku 1,76 miliardy korun. Nejde navíc o konečné číslo, jelikož další případy soudy ještě řeší. Vyplývá to z údajů, které na základě dat finanční správy a dat daňového poradce Tomáše Hajduška, který si vede databázi rozsudků, zpracoval server Podnikatel.cz.

Více než třem desítkám podnikatelů byly zajišťováky soudem zrušeny

Nelze konstatovat, že by se správce daně hospodářskou situací stěžovatele
či stavem jeho majetku nikterak nezabýval. Jeho úvahy o nedobytnosti daně jsou však zcela nekonkrétní, nekonzistentní a neurčité a pro závěr o zajištění daně s
okamžitou vykonatelností nedostačující,
píše se v jednom z rozsudků Nejvyššího správního soudu (s firmou Lija), kterým byly zrušeny zajišťovací příkazy. Takovýchto pravomocných rozsudků ve prospěch podnikatelů vydaly soudy za posledních několik let přes tři desítky.

Čtěte více: Firma majetek nevyváděla, ale mohla by, uvedl berňák a vydal zajišťovák

Server Podnikatel.cz prošel rozsudky jednotlivých sporů, které podnikatelé vyhráli, a sečetl hodnotu zrušených zajišťovacích příkazů. Informace o spisových značkách jednotlivých případů poskytlo Generální finanční ředitelství a také Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní a poplatků Komory daňových poradců ČR, který si vede evidence rozsudků.

Eviduji cca 130 soudních sporů o zajišťovací příkazy, ve kterých padl rozsudek aspoň krajského soudu. Z toho více než 90 z nich je z posledních dvou let. A dalších cca 80 žalob na krajských soudech ještě leží a čeká na rozhodnutí. Z toho je zřejmé, že přezkum zákonnosti zajišťovacích příkazů momentálně činí významnou část soudní agendy v oblasti daňových sporů. Očekávám, že v reakci na vývoj judikatury dojde nejenom ke zpřesnění metodiky při vydávání zajišťovacích příkazů, ale i k zefektivnění odvolacího řízení, a že soudních sporů bude ubývat, uvedl serveru Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, podle kterého zatím podnikatelé vyhráli ve více než třetině pravomocně ukončených případů.

Prozatímní bilance činí 1,76 mld. Kč

GFŘ a Tomáš Hajdušek se shodují na více než třiceti případech, kdy finanční správa spor o zajišťovací příkazy prohrála a příkazy byly pravomocně zrušeny. Celková hodnota zrušených zajišťovacích příkazů, které vydala finanční správa, přesahuje 1,76 mld. Kč. Z analýzy serveru Podnikatel.cz vyplývá, že většina zrušených rozsudků se vztahuje k zajišťovacím příkazům, které byly vydány v době, kdy na ministerstvu financí vládlo hnutí ANO (nejprve Andrej Babiš, pak Ivan Pilný a nakonec stávající ministryně Alena Schillerová) a finanční správu měl na starost Martin Janeček.

Pravomocně soudně zrušené zajišťovací příkazy
Firma Částka zajišťovacích příkazů v Kč
P. K. 1 621 970
P. K. 11 981 834
Wassa 43 783 275
Sport Works 346 990
Lija 114 540 611
Naryner Construction 2 317 063
Sport Investmens 2 486 049
Instruktatoner 19 761 498
Eurobit Group 6 791 199
Eurobit Group 13 776 876
Mettal – eko 8 905 494
Interpharmac 15 068 597
VHS Ropa Plus 5 129 671
VHS Ropa Plus 4 922 188
Biocomp 3 705 570
Majority Petrol 48 038 695
FAU 217 986 786
Hopr Trade 120 370 181
Improfex CZ 29 371 896
Sigmabor 2 975 930
Kovář Plus 84 655 046
Previx 9 181 615 (přepočteno z EUR)
Autotrans Petrol 89 281 414
K.M.D. 4 023 093
KODL 4 551 292
K Oil Křeček 5 954 018
Exposure Group 79 800
Exposure Group 2 591 200
P. Š. 114 051 772
Ledopa 288 660
Ledopa 3 143 198
ČMO 169 640 330
Auto Anex 4 260 586
Balneo Relax 596 923 656
Celkem 1 762 508 053

Zdroj: GFŘ a Tomáš Hajdušek

Některé firmy jsou uvedeny dvakrát, jelikož část zajišťovacích příkazů byla řešena v samostatném sporu. V některých případech zase finanční úřady vydaly po zrušení zajišťovací příkazy na stejnou částku a soudy je opět zrušily. V takovém případě je případ uveden jen jednou.

Zajišťovací příkazy na největší částku, které byly soudem zrušeny, ale byly vydány už v dubnu 2010, kdy ministerstvo vedl Eduard Janota a finanční správu Jan Knížek. Jednalo se tehdy o zajišťovací příkazy na firmu Balneo Relax za 597 milionů Kč. Důvodem jejich zrušení bylo, že finanční úřad neuvedl konkrétní důvody, které ho vedly k obavám, že nebude u žalobce možné vybrat daň v budoucnu, nebo proč její vybrání bude spojeno se značnými obtížemi. Zajišťovací příkazy na nejvyšší částku, které byly vydané pod Janečkovým vedením a které byly zrušeny, činily 218 milionů Kč a týkaly se hojně medializovaného případu firmy FAU.

Kromě zajišťováků finanční správy zrušily soudy i některé zajišťovací příkazy celníků (například u firmy CZT) či ministerstva financí (např. firma Radean). Celková částka všech neoprávněných příkazů je tak ještě vyšší.

Dva druhy případů, u kterých došlo ke zrušení zajišťováků

Obecně se prohrané případy finanční správy dají rozdělit na dvě skupiny. První skupinou jsou podnikatelé, kteří se zabývali dovozem pohonných hmot ze zahraničí, a zde zajišťovací příkazy byly postaveny na hmotněprávní otázce – na sporu o místo zdanitelného plnění.

Druhou skupinou jsou pak podnikatelé, u kterých soudy v rámci rozhodování připouštěly, že je doložená přiměřená pravděpodobnost budoucího stanovení daně, ale že nejsou oprávněné obavy o budoucí úhradu daně. Že se tedy může stát, že někomu bude doměřená daň, ale že to neznamená, že se nemá počkat na konec řízení a potom standardním způsobem vypořádat doměřenou daň, ať už zaplacením okamžitě, nebo třeba ve splátkách.

Příkladem je například již zmíněný nedávný rozsudek NSS, který zrušil zajišťovací příkazy za více než 114 milionů korun u firmy Lija. V případě firmy Lija souhlasil NSS s tím, že první důvod byl naplněn a že opravdu existovala dostatečně silná pravděpodobnost, že v budoucnu bude daň stanovena. NSS však odmítl druhou podmínku, že existovaly přesvědčivé a dostatečně silné důvody, že daň bude v době její vymahatelnosti nedobytná, nebo v této době bude její vybrání spojeno se značnými obtížemi. NSS finanční správě především vytkl, jakým způsobem nedobytnost daně zdůvodnila. Podle soudu byly úvahy o nedobytnosti daně zcela nekonkrétní, nekonzistentní a neurčité a pro závěr o zajištění daně s okamžitou vykonatelností nedostačující.

Když judikatura ovlivňuje postup úřadů

Na příkladu zajišťovacích příkazů lze podle odborníků názorně demonstrovat vývoj judikatury správních soudů a její zcela zásadní dopad do praxe finanční správy. Nejdříve soudy úplně odmítaly zajišťovací příkazy v rámci žalob přezkoumávat. To se naštěstí v roce 2009 zlomilo a žaloby byly připuštěny. Dalším zlomem bylo, že se soudy od roku 2016 začaly zabývat i otázkou pravděpodobnosti, že ke stanovení daně po vydání zajišťovacího příkazu skutečně dojde. Dále soudy jasně vzkázaly, že zajišťovací příkaz nemá sloužit k okamžité ekonomické likvidaci firmy s výjimkou zjevného daňového podvodu nebo doloženého „tunelování“ firmy, doplnil Tomáš Hajdušek, podle kterého se navíc finanční správa musí nejnověji vyrovnat i dalšími věcmi.

Konkrétně například s tím, že ani v případě účasti na podvodném řetězci není možné zajišťovací příkaz vydat, pokud podvodem zasažený obchod tvoří menšinovou část obratu firmy a ta je jinak standardně fungující a může doměřenou daň zaplatit např. ve splátkách nebo pomocí úvěru.

O odpovědnosti se nedá hovořit, tvrdí finanční správa

Ačkoli soudy zrušily zajišťovací příkazy u desítek subjektů jako neoprávněné, přičemž jejich celková hodnota činila 1,76 miliardy Kč, nelze podle Generálního finančního ředitelství (GFŘ) hovořit o odpovědnosti za konkrétní postup finanční správy, pokud k danému momentu plně odpovídal zavedené správní praxi, která byla údajně opakovaně potvrzena judikaturou správních soudů. Postupy finanční správy jsou s několikaletým zpožděním posuzovány správními soudy, jejichž judikatura se významně vyvíjí a finanční správa dle rozsudků správních soudů upravuje svou metodickou činnost a praxi. Existují případy, kdy vydané zajišťovací příkazy byly v době jejich uplatnění shledány za vyhovující, avšak z důvodu vývoje rozhodovací činnosti správních soudů jsou některé vydané zajišťovací příkazy zpětně hodnoceny jako nevyhovující, tvrdí Lukáš Heřtus z tiskového oddělení GFŘ.

Jak serveru Podnikatel.cz upřesnilo GFŘ, úřady aktuálně evidují čtyři žaloby na náhradu škody v celkové částce ve výši zhruba 220 mil. Kč. Podle odborníků se ale dá předpokládat, že počet žalob bude narůstat.

Excesy už snad patří minulosti

Navzdory tomu, že stále ještě dobíhají některé soudní spory z předchozích let, odborníci věří, že situace u zajišťovacích příkazů už není tak kritická jako v minulých letech. Nezpochybňuji, že tady v minulosti docházelo k excesům. Nicméně po zásazích Nejvyššího správního soudu (NSS) se problém již celkem stabilizoval, uvedl serveru Podnikatel.cz Ondřej Lichnovský, předseda Unie daňových poplatníků ČR.

S Lichnovského názorem souhlasí i Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR. Generální finanční ředitelství vydalo v říjnu 2017 metodiku k vydávání zajišťovacích příkazů, proti které nelze nic namítat, neboť respektuje judikaturu ke dni vydání té metodiky. Zároveň vydal generální ředitel Martin Janeček rozhodnutí, jak má být vydávání zajišťovacích příkazů kontrolováno, doplnil Hajdušek.

Nová opatření se projevila i v počtu vydávaných zajišťováků. Statistiky, které serveru Podnikatel.cz poskytlo před časem Generální finanční ředitelství, ukazují, že počet vydaných zajišťovacích příkazů letos poklesl o několik stovek. Za prvních 7 měsíců letošního roku bylo vydáno 739 zajišťovacích příkazů, což je oproti stejnému období loňského roku pokles o 221 zajišťováků. Oproti „rekordnímu“ roku 2015 jde dokonce o 349 zajišťovacích příkazů méně. V porovnání s předchozími roky neklesl jen počet vydaných zajišťováků, ale i částka, na kterou byly vydány.

Čtěte více: Finanční správa šlápla na brzdu, počet zajišťovacích příkazů letos značně klesl