Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Součinnost zaměstnavatelů aneb Co vše je nutné exekutorům sdělit

Dagmar Kučerová

Exekutoři požadují sdělení řady citlivých údajů o zaměstnancích v exekuci. Zaměstnavatelé se však obávají porušení zákona na ochranu osobních údajů.

Ani se „součinností“ to není tak jednoduché. K problému se aktuálně vyjádřila Exekutorská komora ČR i Úřad na ochranu osobních údajů.

V poslední době se zvýšil nejen počet exekucí na mzdy zaměstnanců, ale množí se i požadavky exekutorů, kteří s odvoláním na součinnost zaměstnavatelů trvají na sdělení důležitých osobních údajů zaměstnanců. Zaměstnavatelé jsou pod dvojím tlakem, na jedné straně výhrůžky exekutorů, pokud požadované údaje nesdělí, na straně druhé povinnost respektovat ochranu osobních údajů svých zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků. 

Čtěte také: Co přinese novela zákoníku práce

Není součinnost jako součinnost

Problematický je již pojem součinnost. Podle některých právníků nelze z ustanovení § 33 exekučního řádu povinnost součinnosti zaměstnavatele vůči exekutorovi dovodit (například poměrně známé stanovisko Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů – AKV). V uvedeném ustanovení se podle tohoto právního názoru o plátci mzdy vůbec nehovoří. Jsou zde sice zmíněny fyzické a právnické osoby, avšak z kontextu plyne, že zaměstnavatel tím rozhodně není. Exekutor může požádat o součinnost, respektive o sdělení skutečností, které mají význam pro exekuční řízení. A to ve smyslu obecného ustanovení § 128 občanského soudního řádu. Rozhodně nelze žádat o jakékoliv údaje, exekutor musí zdůvodnit souvislost požadovaných údajů s exekučním řízením.

Exekutorská komora ČR naopak tvrzení o tom, že by se povinnost poskytnout součinnost v rámci exekučního řízení zaměstnavatele netýkala, odmítá. Exekutory obvykle zajímá, zda je povinný jejich zaměstnancem, zda má pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou, zda je v pracovní neschopnosti, jaká je výše jeho průměrné měsíční mzdy, číslo účtu, na který je mzda zasílána, adresa zaměstnance, jeho e-mail, telefonní číslo, počet vyživovaných osob, zda a v jaké výši jsou prováděny srážky ze mzdy, na základě jakých rozhodnutí a pro jaké částky aj. Zaměstnavatelé tyto údaje exekutorům sdělují mailem, případně vyplněním dotazníku na internetových stránkách příslušného exekučního úřadu. 

Čtěte také: Srážky ze mzdy po novele zákoníku práce

Ochrana osobních údajů

Podle Exekutorské komory ČR se zaměstnavatelé skutečně nemusí obávat ochrany osobních údajů. A to ani v případě sdělení čísla bankovního účtu zaměstnance. Exekutor a jeho zaměstnanci jsou vázáni povinností mlčenlivosti. Za těchto okolností se poskytování čísla účtu nejeví jako problematické. Naopak číslo účtu, na které je vyplácena mzda (to nemusí být nutně číslo účtu dlužníka), může být zcela zásadním údajem nezbytným pro vedení exekučního řízení, ujistila server Podnikatel. cz Kateřina Zoubková.

Což ostatně potvrdil i Tomáš PatákÚřadu pro ochranu osobních údajů. Poskytnutí osobních údajů exekutorovi, nezbytných ke splnění právní povinnosti zaměstnavatele v postavení správce osobních údajů, je bez souhlasu subjektu údajů v souladu s § 5 odst. 2 písm. a) zákona o ochraně osobních údajů. Jestliže je výklad exekučního řádu sporný, nelze poskytnutí součinnosti posuzovat jako porušení zákona o ochraně osobních údajů.

Právě sdělení čísla bankovního účtu se zaměstnavatelé často obávají. Nemusí se totiž jednat o účet zaměstnance, ale např. jeho rodinného příslušníka. Mzda je zasílána v souladu s ustanovením § 143 zákoníku práce na účet, na kterém se spolu se zaměstnavatelem dohodli. V takovém případě nejčastěji exekutorům sdělují údaje o instituci, u které je účet veden. Většina exekutorů tento postup akceptuje, jelikož jim číslo účtu bankovní instituce na jejich žádost sdělí. Ovšem jsou i takoví, kteří informaci striktně vyžadují pod pohrůžkou sankcí. V takovém případě nezbude, než jejich požadavku vyhovět.

Rozdílná soudní rozhodnutí

Ani soudní rozhodnutí bohužel nejsou v otázkách povinného subjektu z pohledu součinnosti zaměstnavatele s exekutorem a povinně poskytovaných údajů jednotná. Objevuje se zde názor shodný s AKV, kdy výčet povinných subjektů v § 33 exekučního řádu je úplný a povinnost součinnosti není možné rozšiřovat na další subjekty (zaměstnavatele). Naopak Ústavní soud se v roce 2014 postavil na stranu soudního exekutora, pokud jde o poskytnutí požadovaných informací od zaměstnavatele, aniž by uvedl, o jaké zákonné ustanovení ukládající plátci mzdy součinnost se opírá. Ovšem současně bylo v rozhodnutí uvedeno, že lze váhat nad oprávněností požadavku soudního exekutora vůči zaměstnavateli na sdělení adresy, telefonního čísla či e-mailu manžela povinného. 

Čtěte také: Exekuční a jiné srážky se od roku 2017 mění. Exekutoři zajásají

Jaké informace poskytnout?

Exekuční řád tedy výslovně neuvádí, jaké údaje je zaměstnavatel povinen exekutorovi sdělovat. Doporučuje se proto požadavkům exekutorů vyhovět a poskytnout informace, které mají význam pro exekuční řízení. Zejména se jedná o informace:

  • že povinný /manžel povinného je u zaměstnavatele v pracovním poměru (nekopírovat pracovní smlouvu zaměstnance),
  • informace o výši příjmu zaměstnance,
  • informace o výši základní nezabavitelné částky, počtu vyživovaných osob, výčet a pořadí dalších pohledávek,  
  • informace o instituci, u níž je veden bankovní účet, na který je zasílána mzda (na výslovnou žádost exekutora též konkrétní číslo účtu) atd.