Hlavní navigace

Souhlas s argumentací ministerstva, je tak načase zvýšit základní slevu na dani

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Když jde o nárůst daní a poplatků, ministerstvo používá argumentaci, jak dlouho se nezvyšovaly. Co tyto argumenty použít i u základní slevy na dani?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Základní sleva na poplatníka se totiž od roku 2008, kdy byla velkou reformou veřejných financí zavedena, nijak nezměnila. To ruku v ruce s tím, jak se zvyšují platy a zisky, přitom znamená, že Češi platí na dani z příjmů neustále více, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření.

Už dlouho se sazby neměnily, argumentuje ministerstvo

Ve Sněmovně čeká na druhé čtení zákon z dílny ministerstva financí, který mimo jiné zvyšuje sazby spotřební daně z lihu, sazby spotřební daně z tabákových výrobků nebo poplatek za zápis do katastru nemovitostí. Jedním z argumentů, kterým ministerstvo zdůvodňuje své návrhy, je i to, že se sazby či poplatky dlouho nezvyšovaly. Výše správních poplatků by měla být průběžně upravována v závislosti na inflaci a zejména nákladů spojených s úkonem, za které jsou poplatky vybírány. V případě správních poplatků za přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí došlo jak k nemalému nárůstu inflace od jejich posledního zvyšování před více než sedmi lety, tak k navýšení nákladů spojených s řízením o vkladu, a to mj. v souvislosti s rekodifikací soukromého práva, která nabyla účinnosti 1. ledna 2014, hájí ministerstvo například zdvojnásobení poplatků za vklad do katastru nemovitostí.

Obdobně ministerstvo argumentuje i u navrhovaného zvýšení spotřební daně z lihu o 13 %. Jak upozorňuje ministerstvo, sazba spotřební daně z lihu je stanovena jako pevná sazba, takže samotné zvýšení ceny výrobků nevede ke zvýšení inkasa spotřební daně. V případě spotřební daně z lihu se sazby daně nezvyšovaly od roku 2010, zatímco průměrná mzda vzrostla za dané období o 44,2 %. Výše uvedeným růstem mezd došlo k významnému zvýšení dostupnosti lihu, což představuje mimo jiné i rizika pro zdraví, a proto se zvýšení sazby daně navrhuje z důvodu opětovného omezení dostupnosti lihu za účelem zohlednění negativních zdravotních a sociálních důsledků jeho konzumace, což je mj. plně v souladu s publikovanými doporučeními OECD pro Českou republiku v roce 2018, uvádí v důvodové zprávě ministerstvo.

Ano, u zvýšení spotřební daně z lihu „zapomíná“ ministerstvo doplnit, že se kromě vyšší průměrné mzdy i zvýšily ceny alkoholických nápojů. Například cena „tuzemáku“ se podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) od konce roku 2010 do konce roku loňského zvýšila o 20 %. Jak navíc ukazují statistiky ČSÚ, spotřeba alkoholu je aktuálně podobná jako v roce 2010, a oproti prvnímu desetiletí nového tisíciletí dokonce klesla. Oproti období 1996 až 2009 je nižší i spotřeba lihovin a piva. Není bez zajímavosti, že pokud kontinuálně roste spotřeba nějakého alkoholu, je to víno. U něj však ministerstvo zavedení daně neplánuje.

Ministerstvo má nicméně pravdu, že u pevných částek poplatků inflace skutečně užírá jejich hodnotu a stejně tak pevná sazba daně z lihu spolu se zvyšující se reálnou mzdou zvyšuje dostupnost lihovin, přestože se nezvýšila jejich spotřeba.

Daň z příjmů se neustále zvyšuje

Pokud by ale ministerstvo bylo argumentačně poctivé, nemělo by takto argumentovat pouze u opatření, která jsou v neprospěch daňových poplatníků. Stejnými argumenty by totiž šlo podpořit i zvýšení základní slevy na poplatníka, které ministerstvo před časem odmítlo.

Sleva ve výši 24 840 korun se totiž nezměnila od roku 2008, kdy byla zavedena v rámci reformy veřejných financí. Zatímco například daňové zvýhodnění se zvyšovalo během posledních 10 let několikrát, základní sleva zůstala na stejné úrovni. Od roku 2008 navíc kumulovaná inflace činí zhruba 20 %. Co se týče průměrné mzdy, tak ta, jak ostatně uvádí ministerstvo financí v důvodové zprávě k návrhu na zvýšení spotřebních daní, vzrostla skoro o polovinu. Vzhledem k tomu, že základní sleva se nezměnila, vzrostlo tak fyzickým osobám za posledních deset let zdanění.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

V roce 2008 činila průměrná mzda 22 592 korun, z níž zaměstnanci platili daň 2475. Daň z příjmů tehdy činila 11 %. V roce 2018 dosáhla průměrná mzda ale již 31 885 Kč, přičemž daň z příjmů byla 4350 Kč, což je ovšem 14 %. Systém je v současnosti nastaven tak, že sazby se sice nemění, ale kvůli slevě na dani v pevné výši platí poplatníci stále větší procento ze svých příjmů.

Za zmínku rovněž stojí fakt, že když se zaváděla od roku 2008 reforma, lidé s nejnižšími příjmy neplatili žádnou daň z příjmů. Vzhledem k stávajícímu nastavení totiž platí zaměstnanci až od přibližné hrubé mzdy 10 300 korun měsíčně. S tím, jak v posledních letech vzrostla minimální mzda, ale základní sleva se nijak nezměnila, platí i lidé s minimem daň z příjmů. Jakékoli zvýšení minimální mzdy tak není „v plné výši“, jelikož z něj ukrojí kromě pojistného část peněz i daň z příjmů.

Vyšší sleva by pomohla hlavně zaměstnancům

Je proto až s podivem, že odbory, které by měly bojovat za lepší postavení zaměstnanců, nelobbují za zvýšení základní slevy. Pomohlo by totiž prakticky skoro všem pracovníkům a nejvíce těm nejchudším, kterým by tak mohla opětovně klesnout daň z příjmů až na nulu. Zvýšení slevy by pomohlo i některým OSVČ, vzhledem k tomu ale, že nemalá část z nich daň z příjmů neplatí už nyní, jde hlavně o opatření, které by pomohlo zaměstnancům.

Tipli listopad

Návrh na zvýšení základní slevy na 30 tisíc Kč zkusili na konci loňského roku prosadit poslanci ODS a Pirátů, a to se stejnými argumenty. Ministerstvo, které sice, když se to hodí, argumentuje stejně, však zvýšení odmítlo. Důvod bylo snížení příjmů rozpočtu, které by zvýšení slevy přineslo. Podle odhadů mělo jít zhruba o 18 až 20 miliard korun. Jde tedy zhruba o částku, kterou mají údajně přinést všechny vlny EET nebo o dvojnásobnou částku, o kterou prý zvýší příjmy nárůst spotřebních daní.

Škoda, že o tyto příjmy vláda nesnížila daňové zatížení, skrze vyšší slevu na dani tím mohla opravdu pomoci, a to milionům poplatníků. Premiér Andrej Babiš si však zřejmě uvědomuje, že se jeho voličské jádro nenachází mezi ekonomicky aktivními. Bohužel pro ně.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).