Není již žádným tajemstvím, že dlouho připravované změny u dohod o provedení práce, které měly za cíl zabránit jejich zneužívání či nadužívání, nenastanou. Pozměňovacím návrhem novely zákona o zaměstnanosti (sněmovní tisk č. 743) se velká část změn schválených pro rok 2025 koncem letošního roku zruší, jiné nabydou účinnosti na počátku roku příštího. Některé ale z původní právní úpravy zůstanou.
Co se dozvíte v článku
Poslanecká sněmovna schválila novelu 22. listopadu a Senát ji pravděpodobně schválí ještě před vánočními svátky. K završení legislativního procesu si pak novela počká na podpis prezidenta a vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem na DPP
Od 1. července 2024 oznamují zaměstnavatelé nástup dohod o provedení práce České správě sociálního zabezpečení bez ohledu na účast na nemocenském pojištění. Zaměstnavatelé rovněž poprvé za měsíc červenec 2024 odesílali nový formulář „Výkaz příjmů zúčtovaných zaměstnavatelem zaměstnancům činným na základě dohody o provedení práce“. Tento výkaz lze současně využít pro splnění oznamovací povinnosti, tj. lze ho využít pro oznámení o nástupu/skončení zaměstnání na DPP. V takovém případě již u tohoto zaměstnance nemusí zaměstnavatelé stávající formulář „Oznámení o nástupu/skončení“ pro účely dohody o provedení práce odesílat.
Výkaz budou zaměstnavatelé odesílat i v roce 2025. Očekávalo se jeho zjednodušení, ale nakonec bude vše jinak. Vysvětlujeme v článku Změny v sociálním pojištění od roku 2025 v oblasti zaměstnávání
DPP a sociální pojištění v roce 2025
Dohody o provedení práce budou mít nadále v oblasti sociálního pojištění samostatnou právní úpravu. Jde o ustanovení 7a zákona o nemocenském pojištění:
- Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění, jestliže splňují podmínku uvedenou v § 6 odst. 1 písm. a) a byl jim zúčtován započitatelný příjem v částce ve výši alespoň 25 % průměrné mzdy podle § 23b odst. 4 zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, a to po zaokrouhlení na celé pětsetkoruny směrem dolů. Výši této částky vyhlašuje MPSV ve sbírce zákonů a mezinárodních smluv sdělením.
- Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni pojištění jen v těch kalendářních měsících po dobu trvání této dohody, do nichž jim byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem z dohody o provedení práce ve výši uvedené v odstavci 1; ustanovení § 7 odst. 3 platí zde obdobně.
- Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u téhož zaměstnavatele více dohod o provedení práce a úhrn započitatelných příjmů z těchto dohod podle odstavce 2 dosáhl v kalendářním měsíci aspoň částku uvedenou v odstavci 1; zaměstnanec je účasten pojištění nejvýše po dobu trvání takových zaměstnání v tomto kalendářním měsíci. Za téhož zaměstnavatele se přitom považuje též právní nástupce zaměstnavatele.
Znamená to, že se budou DPP posuzovat stejně jako dosud (úhrnná odměna u stejného zaměstnance téhož zaměstnavatele v jednom kalendářním měsíci), pouze se změní částka započitatelného příjmu. Nebude pevná jako dosud 10 000 Kč, ale pohyblivá odvozená od výše průměrné mzdy. Pro rok 2025 půjde o částku 11 500 Kč, která bude po završení legislativního procesu zmíněné novely zákona o zaměstnanosti vyhlášena sdělením MPSV ve Sbírce zákonů.
Jste spokojeni s poslední úpravou DPP?
DPP a zdanění od roku 2025
Způsob zdanění závisí na skutečnosti, zda zaměstnanec učinil nebo neučinil u zaměstnavatele tzv. prohlášení k dani. Prohlášením k dani si může uplatnit slevy na dani a tím si daňovou povinnost u dohod často v plné výši eliminovat. Pokud neučiní prohlášení k dani, budou jeho příjmy rovněž zdaněny zálohovou daní, avšak slevy na dani si uplatnit nemůže. Do určité výše příjmů se však při neučiněném prohlášení k dani postupuje podle § 6 odst. 4 písmena a) a b) zákona o daních z příjmů:
Zde se píše, že příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani, jedná-li se o příjmy:
- a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nedosáhne za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců činných na základě dohody o provedení práce na nemocenském pojištění (tj. 11 500 Kč), nebo
- b) v úhrnné výši nedosahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc rozhodné částky pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (tj. 4500 Kč).
U dohod o provedení práce se tedy bude při neučiněném prohlášení k dani posuzovat hranice příjmů 11 500 Kč. Respektive, srážková daň bude do limitu 11 499 Kč. Nebude již rozhodující, zda budou příjmy přesaženy, ale zda nebudou dosaženy. Tím se odstraní dosavadní „korunové“ rozdíly v oblasti odvodů a zdanění (limity se konečně sjednotí).
DPP a samorozvrhování práce od roku 2025
Nelze nezmínit poslední důležitou úpravu, kterou lze využít rovněž pro dohody o provedení práce, a to nový § 87a zákoníku práce. Zaměstnanci si totiž od roku 2025 budou moci po dohodě (písemná dohoda) se zaměstnavatelem sami rozvrhovat práci nejen mimo pracoviště zaměstnavatele, ale také na pracovišti. Vše podle předem dohodnutých podmínek. To může zaměstnavatelům pomoci při rozvrhování směn. Nebudou totiž muset směny rozvrhovat tři dny předem, ale zaměstnanec si bude moci práci podle potřeby plánovat sám. Změnu jsme podrobně popisovali v článku Rozvrhování práce zaměstnancem od roku 2025
Zaujal vás článek?
Odemkněte si celý text za jednorázových 30 Kč. Stačí zadat váš e-mail a v dalším kroku vše odsouhlasit.
Již jste zaplatili? Vložte, prosím, váš e-mail a my vám zašleme nový odkaz pro odemknutí