Hlavní navigace

Své koníčky přetavili v byznys. Jejich outdoorové oblečení slouží po celém světě

18. 10. 2024
Doba čtení: 9 minut

Sdílet

U Vladimíra platí, že pro koho se práce stane koníčkem, ten už nemusí nikdy pracovat. Vyrábí outdoorové oblečení a zakládá si na kvalitě i osobním přístupu.

Vladimír Bureš je majitelem rodinné firmy Faramugo. Společně se svou manželkou Danou Burešovou a za výpomoci jejich dcer s marketingem a podobnými úkoly vyrábějí v Luhačovicích oblečení a vybavení do přírody.

Co se dozvíte v článku
  1. Už nad sebou nechtěli mít šéfa
  2. Využívají membránové materiály od české firmy
  3. Zakládají si na osobním přístupu
  4. Rodinná firma není úskalím
  5. Nevnímá hranici mezi osobním a pracovním životem
  6. „Celý náš svět si prochází krizí“
  7. Tip na další příběh

Už nad sebou nechtěli mít šéfa

Vladimír s Danou odešli ze zaměstnání a začali podnikat v rámci jejich koníčku. Dana pracovala ve fitcentru, kde v zimě nebyla žádná práce a v létě se vše dohánělo. Vladimír dělal obchodního ředitele v chemické výrobě a větší korporát už mu neseděl. Tahle činnost nám pomohla motivačně k tomu, že jsme už nechtěli mít nad sebou šéfa. Já jsem v rámci řešení problematiky obchodů a marketingu nabral zkušenosti věnovat se této činnosti i ve vlastní firmě, popisuje s tím, že v tomto oboru už působili. Na začátku devadesátých let vyráběli outdoorové oblečení a potřeby.

Tím, že měli manželé blízko k oboru podnikání, to pro ně bylo snazší. Podle Vladimíra Bureše umí být koníček hnacím motorem, co se týče motivace. Rozhodně jim pomohla i znalost branže. To znamená výrazné osobní zkušenosti s outdoorem a v případě Dany její členství v atletické reprezentaci. Pomohlo nám i testování vybavení pro cizí firmy v minulosti a kontakty, které jsme už měli, přidává Vladimír.

Využívají membránové materiály od české firmy

Jak podotýká Vladimír Bureš, membránové materiály úplně nevyužijete pro běžný život, ale až v rámci outdoorového sportovního vyžití v přírodě. Právě tam pak vystoupí na povrch jejich kladné vlastnosti. Membránová tkanina musí odolat větru, vodě, tedy dešti a sněhu, a v neposlední řadě musí dýchat, určitým způsobem pustit pot produkovaný intenzivním pohybem od těla ven do ovzduší. Pro srovnání, igelit neprofoukne ani nepromokne, ale také nebude dýchat. Vy se silně zpotíte, budete se tím přehřívat, cítit nekomfortně, snadno prochladnete a velmi rychle ztratíte tělesnou výkonnost. Taková situace je v horách pochopitelně nepříjemná a může ohrožovat život, popisuje.

Oblečení z těchto materiálů si zákazník pořizuje kvůli kombinaci protichůdných vlastností, a to je totální odolnost větru, co nejvyšší odolnost vodě a dobrá paropropustnost. Naši zákazníci pak výrobky Faramugo oceňují i díky kvalitnímu zpracování tady doma na Moravě, kvůli možnosti přizpůsobit produkt na míru barevně i velikostně. A také proto, že zajišťujeme veškerý i pozáruční servis. Ale jinak opravíme i jakékoliv cizí produkty, vyjmenovává Vladimír.

Faramugo v začátcích hledalo něco, co nemají všichni ostatní. Stejně tak hledala výrobce oblečení i tehdy vzniklá společnost Nanomembrane. S touto společností dnes pod křídly svitavského Svitapu spolupracuje Faramugo odjakživa, což je v jejich případě od začátku roku 2015. Jsou tak klíčovým dodavatelem a Faramugo pro ně prvním zákazníkem.

Pro značku je důležité mít materiály nebo stroje od českých firem, byť se jako ryze český výrobce bez Číny neobejdou. To už podle Vladimíra Bureše v dnešním světě nelze, protože Evropa zlikvidovala výrobu mnoha oborů, například nylonových tkanin. Také do strojů se jejich komponenty vyrábí v Číně a tady se to montuje. Je pro nás důležité, že aspoň ten stroj je tady montovaný a technici mu rozumí a má veškerý servis zajištěný tady z Česka, doplňuje Vladimír a uvádí, že se i podšívky musejí nakupovat v Číně nebo Turecku, protože místní firmy už buď zanikly, nebo už to nedělají.

Zakládají si na osobním přístupu

Ve Faramugo o sobě říkají, že jsou horokrejčí a šijí pro člověka, ne pro lidi jako ostatní. Vysvětlením je osobní přístup, protože jsou schopni jednat individuálně s každým zákazníkem o jeho potřebách. Může je kdykoliv navštívit a přesvědčit se, že svou práci dělají srdcem a skutečně ve své provozovně. Ne někde v Číně nebo v Bangladéši. Kvůli tomu nejsou schopni šít pro masy a neoslovují tak miliony, ale stovky až tisíce lidí.

Bylo by určitě lepší ušít zásobu modrých L určité bundy, které by pak zákazníci  postupně koupili na e-shopu, ale, bohužel, takto současný trh nefunguje. Lidé masově nakoupí v Decatlonu či od nadnárodních koncernů s bangladéšskou nebo čínskou výrobou. U nás jde o nutnost odlišit se a přežít, pokud chceme fungovat v českých poměrech a skutečně vyrábět doma. Nabízíme nakonfigurované produkty jako řešení těm, co chtějí vlastnit nějaký solitér, něco výlučného, z čeho budou mít radost. A podtrhne to jejich osobnost. A také těm, co mají atypické míry, popisuje Vladimír s tím, že tato výroba je pro ně složitější, ale zase přináší větší radost a lepší pocit. Nemusíme dělat stále to samé a můžeme si takto i sami kapku vyhrát, usmívá se.

Kolem značky je sdruženo hned několik ambasadorů. Díky nim se produkty Faramugo dostaly například na Antarktidu. Vladimír Bureš zmiňuje, že někdy je to kamarád, který doporučí někoho dalšího a z něho se občas v průběhu času stane také kamarád či kamarádka. Většinou se jim však lidé sami ozvali jako neznámí a Vladimíra natolik zaujali oni i jejich projekt, že do toho šli. S Antarktidou to byla náhoda. Když se nedohodli s konkurencí, našli si nás na internetu a oslovili, což ale s manažerem programu přerostlo během let ve velké kamarádství a vodácké partnerství, doplňuje.

Rodinná firma není úskalím

Dana Burešová vede výrobu a Vladimír má pak na starosti v podstatě všechno ostatní. Rád se podílím i na výrobě, neboť sedět osm hodin u počítače nelze a baví mě řezat materiál či podlepovat. Prostě vidím, že za mnou vzniká něco fyzického, dodává s tím, že se bohužel nedokážou s manželkou vzájemně nahradit. Jakákoliv činnost je totiž v dnešní době velmi náročná, pokud se dělá profesionálně. Čímž nemůžeme časově stíhat ponořit se do veškeré problematiky, takže je to naše slabá stránka. To ale asi platí v každé české či evropské malé rodinné firmě, podotýká.

Úskalí na rodinné firmě Vladimír nevidí a vnímá ji ryze pozitivně. V rámci rodiny si věříte. Znáte se, víte, co máte od koho čekat, uvádí. U nich ve firmě jsou i dcery, které se momentálně podílí na chodu na dálku. Mají stanovená pravidla hry, aby nevznikla ponorková nemoc. S manželkou sice pracují společně, ale vidí se tak pětkrát denně na chvilku při řešení nějakého problému. Byť jsou malá firma, tak jsou občas mimo prostory nebo u sebe v kanceláři, a manželka je naopak v dílně. Ovšem tohle rozhodně není univerzální recept. V každé rodině je to zcela individuální, shrnuje.

Je podle vás vhodné zaměstnávat rodinné příslušníky?

Nevnímá hranici mezi osobním a pracovním životem

Vladimír Bureš je kromě podnikatele také průvodcem a autorem mnoha článků. Jako vodák a horolezec jezdívá do hor a na řeky a občas vede klienty pro spřátelené cestovky. Podle něj jde o propojení marketingu firmy, protože každý klient využije bundu jejich typu. Dříve psával články do časopisů a je autorem knihy Dobrodružství v prášku. Psaní se chce věnovat nadále a má rozepsané další tituly. Prozradil, že ho láká téma outdoorová výroba v Česku. Už proto oslovil jednu firmu z oboru, se kterou si nekonkurují. Je si vědom toho, že nemůže vše prozradit a zároveň nechat nahlédnout čtenáře pod pokličku. Jsou i větší firmy, co to dělají mnohem delší dobu a mají bohatší a jiné zkušenosti, ale tito lidé nepíšou, tak proč bych to nenapsal já. Myslím si, že o tom vím za ty roky už docela hodně, doplňuje.

Skloubit podnikání a osobní život se dá právě proto, že všechno je vlastně součást našeho podnikání. Říká se tomu také topic cluster (systematické budování většího množství článků o konkrétním tématu, pozn. redakce) neboli základní buňka Faramugo outdoor a z ní se pak rozlézá pavouk s kvanty souvisejících činností, vysvětluje dále Vladimír Bureš. Podle něj u nich platí okřídlené, že pro koho se práce stane koníčkem, ten už nemusí nikdy pracovat. Nevnímá tedy hranici mezi pracovním a osobním životem, i když to není snadné. Někdy je to kvůli byrokracii až takové, že by s tím člověk nejraději seknul, ale to je opravdu jenom chvilkové. Rychle to přejde, dodává s úsměvem.

„Celý náš svět si prochází krizí“

Vladimír uvádí, že krizí si právě prochází celý náš lidský svět. Válek je teď nejvíce v soudobé historii a rozumné životní hodnoty se rozmělňují i díky sociálním sítím. V Česku situaci ovlivňuje covid, válka na Ukrajině, zdražení energií nebo inflace zdražující veškeré vstupy. To není příliš valné pro výrobní firmu a s tím vším nastal podle Vladimíra Bureše také silný tlak na růst mezd a odvody státu. Absolutně už nejsou lidé a naproti tomu je Asie stabilní a skoro nezdražuje. Z toho je jasné, že konkurovat z Evropy světu je nejobtížnější v její historii. Politici pro podnikatele nedělají téměř nic, z čehož bych vypíchl hlavně nestabilní podnikatelské prostředí a nesmyslnou byrokracii. Zákoník práce je postaven tak, že malý zaměstnavatel nemá šanci v krizi, kterou nezavinil, se zbavit náhle přebytečných zaměstnanců, aby ho to nepoložilo na lopatky, vyjmenovává.

Vladimír Bureš si povzdechl, že jako firma nezajímají regionální politiky v Luhačovicích. Zdůrazňuje, že se od nich snaží nic nepotřebovat, protože k tomu není důvod. Popisuje, že oblékají například Městskou policii v Mariánských Lázních, kde jsou extrémně spokojeni s jejich bundami. Když oslovil Městskou policii v Luhačovicích stejně jako radnici s tím, že by mohli mít domácí bundy a využít informaci, že místní bundy se pohybují v Antarktidě, nedostal žádnou odpověď. My podnikatelé všechny tyhle lidi živíme a nemálo odvádíme státu. Sám si nemohu dovolit být vůči zákazníkům arogantní, podotýká.

V rámci České republiky by firmě jistě pomohlo nastavení stabilního podnikatelského prostředí. To prochází navíc neustálými změnami, týkajícími se například čachrů kolem dohod o provedení práce nebo zavádění a opětovné rušení EET nebo extrémně vysoké sociální pojištění. Pokud si od nás jakákoliv státní instituce přeje například bundy, je kolem toho tak obrovská byrokracie, že z toho většinou vycouváme. Na tohle prostě malá firma nemá čas. Musíte vyhradit speciálního člověka a stejně obvykle zvítězí kdosi, kdo nabídne čínské výrobky, protože bude zákonitě levnější, popisuje jejich zkušenosti.

WT100

Faramugo si v letošním roce prošlo krizí. A jak zmiňuje Vladimír, problémy mají momentálně i velcí odběratelé ze strany průmyslu, kteří u nich zrušili celoroční objednávky. Rozhodně ale neházíme flintu do žita, spíše jsme si dali takový menší ozdravný detox, abychom mohli jet s plnou vervou zase dál, zdůrazňuje Vladimír s tím, že výpadky nahrazují zvyšováním sortimentu na e-shopu. Chtějí nabídnout kompletní outdoor. Přecházejí na sofistikovanější výrobu právě pro jedince, aby ocenil perfektní zpracování, skvělý materiál, líbivý design i dobře padnoucí střih. Kvantitu tak nahrazujeme maximální kvalitou, uzavírá.

Tip na další příběh

Vyrábí sušené maso. Při svém podnikání pokračuje v tradici lovectví a včelařství

Sušené maso patří mezi oblíbené pochoutky nejen pro cestovatele nebo sportovce. Zjistěte od Michala Orsága více o jeho výrobě i distribuci. Více v článku.

ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Autor článku

Jana je redaktorkou Podnikatel.cz a její hlavní specializací je marketing, zajímá se také o firemní finance. Pravidelně hledá a píše nové příběhy podnikatelů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).