Zjistěte, proč jsou figurky duté, jaký je rozdíl mezi evropským zajícem a australskou vačicí a proč se celých 77 % lidí do čokoládového ušáka zakousne vždy nejprve odshora.
Co se dozvíte v článku
Důležitý symbol
Zajíce najdeme nejen v přírodě, ale také v hned několika mytologiích. Například v té řecké, egyptské nebo čínské symbolizuje štěstí, plynoucí čas a krátkost života. V křesťanství zajíce původně vnímali jako symbol tělesné žádostivosti, následně byl zobrazován u nohou Panny Marie jako symbol vítězství čistoty nad hříchem. Později byl spojován s věčným životem a zmrtvýchvstáním. Zajíc byl také symbol životní síly, energie a plodnosti. Často zmiňován je zajíc také v souvislosti s bohyní jara a plodnosti Eostre, a to především ve starověkých germánských kulturách. Byla s ním zobrazována jako se svým posvátným zvířetem.
Zajíc, co nosí vajíčka
S Velikonocemi je zajíc spojen tak, že původně nosil vajíčka. Uvádí se, že tato tradice pochází z Německa mezi 16. a 17. stoletím. Zajíček odměňoval děti za dobré chování a oni pro něj připravovaly hnízda, do kterých vejce ukrýval. Někdy mu také nechávaly mrkev, kdyby měl hlad. Záznam o této tradici se objevil v německém textu z roku 1572 a také v knize Georga Francka von Franckenau. Tento zvyk byl velmi oblíbený a dostal se také do Severní Ameriky. Podle některých zdrojů tuto tradici v Americe poprvé představili v 18. století němečtí imigranti do Pensylvánie.
První továrny na čokoládu
První čokoládovny vznikaly v 19. století. Patřila mezi ně nejstarší existující německá čokoládovna Halloren Halle/Saale založená v roce 1804, první švýcarská čokoládovna Francois-Louis Cailler ve Vevey, anglická firma Cadbury nebo švýcarská firma Suchard. Jak v článku podotýká Dana Tenzler, tehdejší čokoláda byla tvrdší a více hořká než ta dnešní. Změna nastala v roce 1875, kdy bylo ve Švýcarsku poprvé použito sušené mléko a později se vylepšil také způsob zpracování kakaové hmoty, díky čemuž se čokoláda rozplývala na jazyku.
Se zlepšováním docházelo také k automatizaci výroby.
Na čokoládové figurky se původně používaly jednotlivé duté formy z pocínovaného plechu. Taková čokoládová figurka ale vyžadovala hodně ruční práce, takže byly čokoládoví zajíčci i vajíčka hodně drahá,
dodává Dana Tenzler s tím, že ve 20. letech 20. století byla zavedena výroba dutých forem, díky kterým čokoládové figurky citelně zlevnily.
Jak vysvětlují na serveru Kupi.cz, dutost figurek je ideálním kompromisem v poměru cena/výkon. Citují Marka Schlotta, viceprezidenta jedné z poboček amerického výrobce cukrovinek R.M. Palmer, který řekl: Kdybyste měli velkého zajíce celého jen z čokolády, byl by tvrdý jako cihla, akorát na vylámání zubů.
Kdyby se tedy jednalo o kvalitní čokoládu. A navíc by byl mnohonásobně dražší.
Čokoláda jako nedílná součást Velikonoc
Podle výzkumu provedeného americkou asociací cukrářů (National Confectioners Association, NCA) 92 % Američanů slavících Velikonoce zahrnuje čokoládu a cukrovinky do svých oslav. Jak vysvětlují v článku na Candy USA, proto jsou pro výrobce tyto svátky velmi významné a řadí se tak k Vánocům, Valentýnu nebo Halloweenu. Zajímavostí z tohoto průzkumu je otázka, jak správně jíst čokoládové zajíčky. Ukázalo se, že 77 procent Američanů začínají ušima, 16 % začíná u nohou a 6 % se nejprve vrhne na ocas. Podle psychologů a marketérů za tím může být jak tradice nebo praktičnost, tak symbolika v tom, že odhryznutí uší dává pocit, že zajíček „neuteče“.
Ikonický zajíček s rolničkou
Jedním z ikonických čokoládových zajíčků je ten zlatý s rolničkou a červenou stužkou od společnosti Lindt známý jako Gold Bunny. První byl vyrobený v roce 1952 a jak zdůrazňují na webu Lindt, díky Rodolphu Lindtovi a jeho stroji na konšování mohla být čokoláda roztopena a natvarována do jakékoliv formy ke stvoření unikátních dutých figurek.
Podle příběhu dcera jednoho z takzvaných mistrů čokolády zahlédla při rodinné velikonoční snídani v trávě zajíčka. Chtěla si s ním jít hrát, ale když vyběhla ze dveří, zajíček se ztratil ve křoví. Holčička byla moc smutná a její táta přemýšlel, jak by ji rozveselil. Rozhodl se proto stvořit malého zajíčka ve zlatém plášti a s rolničkou, aby jej dcerka díky zvuku vždycky našla.
Až v 90. letech se tento zlatý zajíček dostal na prodejní regály v zahraničí: nejprve ve Švýcarsku, Rakousku, poté ve Velké Británii, Spojených státech amerických a v Austrálii. Hranice Ruska a Číny nebo Blízkého východu překročil zajíček až po roce 2000.
Jak uvádí Lindt na svém webu, dnes je produkováno každoročně okolo 150 milionů těchto zajíčků ve více než 50 zemích světa. Jsou k dispozici jak v několika velikostech (až o hmotnosti jednoho kilogramu), příchutích i designech. Objevila se tak Safari edice s fólií s leopardími a zebřími vzory. Společnost Lindt má za sebou několik soudů s německými konkurenty prodávajícími čokoládové zajíčky zabalené ve zlaté.
K dalším výrobcům čokoládových zajíců patří známí výrobci čokolád a cukrovinek, jako je například Orion, Milka, Kinder nebo Merci. Mezi tradiční produkty patří také 3D zajíc z plochých kousků čokolády od řetězce IKEA.
Čokoládové zajíce najdete v naší galerii
Austrálie má vačici
Mezi figurky spojené s Velikonocemi nepatří jen zajíc nebo beránek či slepice a kuřátka. Ve Švýcarsku je velikonoční kukačka, v Německu velikonoční liška nebo kohout a ve Švédsku zase čarodějnice jménem Påskäring. V Austrálii najdete v obchodech čokoládového bilbyho, tedy ohroženého vačnatce podobného králíkovi. Tato alternativa k velikonočnímu zajíci se prodává proto, aby se zvýšilo povědomí o úsilí o ochranu přírody. Navíc peníze z prodeje této pochoutky jdou na podporu tohoto zvířete.
První čokoládové velikonoční bilbie se prodávaly v rezervaci Warrawong Sanctuary a vyráběla je společnost Melba Chocolates ve Woodside. Majitel této rezervace tam bilbie úspěšně odchoval. Mezi další výrobce této čokolády patří Pink Lady a Haigh's Chocolates.
ČLÁNKY DO MAILU