NSS rovněž potvrdil své dřívější rozhodnutí, že na faktu, že příjmy z prostituce podléhají dani z příjmů, nic nemění ani to, že je Česko vázáno Úmluvou o potlačování obchodu s lidmi a potlačování prostituce druhých osob (tzv. Newyorskou úmluvou).
Co se dozvíte v článku
Zdaněním prostituce nebylo zasaženo do legitimního očekávání
Ani napodruhé neuspěla u NSS prostitutka ve sporu s berňákem ohledně zdanění příjmů z prostituce. Prostitutka argumentovala tím, že zdanění příjmů z prostituce představuje zásah do jejího legitimního očekávání. Stěžovatelka se souhrnně domnívá, že posledních 30 let ve veřejném prostoru ze strany politických reprezentantů zaznívá, že příjmy z prostituce nepodléhají zdanění. Samotná skutečnost, že žalovaný nebyl schopen identifikovat další případ, v němž by řešil zdanění z příjmů z prostituce, vypovídá o existenci správní praxe, že se příjmy z prostituce nezdaňují. Stěžovatelka dále označuje celou řadu nálezů Ústavního soudu, které podle ní vypovídají o tom, že krajský soud uchopil problematiku legitimního očekávání příliš úzce,
shrnul argumentaci prostitutky v rozsudku NSS.
Soud však tuto argumentaci odmítl s tím, že vyjádření politických představitelů správní praxi netvoří a nemohou ani založit legitimní očekávání adresáta veřejné správy. Judikatura správních soudů pracuje podle NSS s legitimním očekáváním v kontextu správní praxe, neboť je to právě správní praxe, která správní orgán zavazuje k určitému postupu. Odchýlením od správní praxe správní orgán zasahuje do legitimního očekávání adresáta veřejnosprávního působení. (…) Správní praxi však nemohou založit vyjádření politických reprezentantů, kteří nadto z povahy své funkce svá veřejná prohlášení naplňují svými subjektivními představami o tom, co právem je nebo by mělo být. Současná koncepce právního státu, založená na principu dělby moci, ostatně odmítá tzv. autentický výklad, kdy sám normotvůrce interpretuje normy, které přijal,
dodal soud.
Zdanění prostituce brání Newyorská úmluva, řekl původně krajský soud
Nejvyšší správní soud rozhodoval o zdanění prostituce již loni na podzim, kdy zrušil rozsudek krajského soudu, který původně ve sporu prostitutky s berňákem rozhodl, že příjmy z prostituce nepodléhají zdanění. Krajský soud původně rozhodl s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu (ÚS), podle kterého je Česká republika vázána Úmluvou o potlačování obchodu s lidmi a potlačování prostituce druhých osob, a uvedl, že příjmem podléhajícím dani z příjmů nemohou být příjmy plynoucí z činností, které nemohou být předmětem právně účinné smlouvy. Proto také předmětem daně z příjmů nebudou příjmy získané trestnou činností či činností, která by se příčila dobrým mravům, veřejnému pořádku apod. Vzhledem k tomu, že prostituce není formálně zakázaná, ale není ani regulována, což by s ohledem na závazky vyplývající z Newyorské úmluvy nebylo možné, nelze ji podle krajského soudu zdanit.
Příjem je jakékoli navýšení majetku
Zdůvodnění krajského soudu ale NSS nepřisvědčil. Podle Nejvyššího správního soudu je zákon o daních z příjmů vystavěn na premise, že se daní veškeré příjmy, pokud nejsou zákonem vyloučeny z předmětu daně nebo od daně osvobozeny. Příjmy z prostituce však zákon explicitně nevylučuje ani neosvobozuje. Judikatura Nejvyššího správního soudu tedy za příjem považuje jakékoliv navýšení majetku, pokud se nejedná o navýšení zdánlivé. Lze současně přitakat tomu, že zákon výslovně vylučuje některé příjmy z předmětu zdanění. Jak však dodává odborná literatura, i zde systematika zákona vychází z koncepce, že některé příjmy nepředstavují navýšení majetku,
doplnil v rozsudku NSS s tím, že zákon o daních z příjmů ukládá fyzickým osobám zdanit všechny příjmy s výjimkou těch, které nejsou předmětem daně, respektive s výjimkou těch, které jsou od daně osvobozeny.
