Novela zákoníku práce plánovaná od roku 2012 obecně slibuje větší flexibilitu pracovních poměrů. Zatím to vypadá spíše na zvýšení byrokratické zátěže zaměstnavatelů a růst nákladů spojených se zaměstnáváním. Nemalé výhrady k novele mají i odbory.
Server Podnikatel.cz se již podrobně věnoval pracovním poměrům uzavřeným na dobu určitou. Ty sice bude možné uzavírat na delší dobu (až na 9 let), ale s maximálním dvojím prodloužením. To samozřejmě přinese potíže zejména při opakovaných zástupech za nemoc či mateřskou dovolenou. Čtěte více: Nový zákoník práce přináší významné změny. Víme, které
Ani další legislativní opatření, a to úprava dohod o provedení práce, se zatím nejeví pro podnikatele optimálně. Se zvýšením maximálního rozsahu ze 150 na 300 hodin ročně je spojen odvod pojistného z dohod nad 10 tisíc korun, náhrada mzdy placená zaměstnavatelem v době nemoci zaměstnance a povinné vystavování zápočťáku. Čtěte více: Zápočťák i u dohod. Nový zákoník práce přinese vrásky účetním
Odstupné podle odpracovaných let
Překvapením jistě není navržené snížení odstupného podle odpracovaných let. O takové úpravě se uvažuje již delší čas. V případech rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a až c zákoníku práce (zrušení či přemístění zaměstnavatele, nadbytečnost zaměstnance) nebo dohodou z těchto důvodů bude nově náležet zaměstnanci odstupné ve výši nejméně:
- jednonásobku průměrného výdělku, pokud zaměstnání tvá méně než 1 rok,
- dvojnásobku průměrného výdělku, pokud zaměstnání trvá alespoň 1 rok a méně než 2 roky,
- trojnásobku průměrného výdělku, pokud zaměstnání trvá alespoň 2 roky.
Přitom se za dobu trvání zaměstnání považuje i předchozí pracovní poměr u stejného zaměstnavatele, jestliže doba od skončení do vzniku následujícího pracovního poměru nepřesáhla dobu 6 měsíců.
Dvanáctiměsíční odstupné za pracovní úraz zůstává
V případě výpovědi na základě posudku lékaře pro nemoc z povolání či pracovní úraz náleží odstupné nejméně ve výši dvanácti měsíčního průměrného výdělku. Výjimkou je situace, kdy se zaměstnavatel odpovědnosti za nemoc nebo způsobený pracovní úraz zprostí. Potom by odstupné v této výši nenáleželo.
Stejně jako nyní se odstupné vyplatí v nejbližším výplatním termínu po skončení pracovního poměru, jestliže se se zaměstnancem nedohodnou jinak, např. v den skončení zaměstnání. Samozřejmě se v zákoníku práce hovoří o minimálním odstupném. Účastníci pracovněprávního vztahu se mohou dohodnout na mnohem vyšším odstupném. Násobek odstupného je a bude možné sjednat vnitřním předpisem zaměstnavatele nebo individuálně např. rovnou v pracovní smlouvě pro případ výpovědi ze strany zaměstnavatele. Čtěte také: Říkají jí Malá důchodová reforma. Ovšem s velkými změnami
Změny v odstupném jako motivační faktor?
V aktuálním znění zákoníku práce je odstupné tříměsíční. Změna v podobě odstupňování podle odpracovaných let by měla, alespoň dle důvodové zprávy k návrhu novely zákoníku práce, motivovat zaměstnavatele k vytváření pracovních nových míst. Návrh zákona údajně není diskriminační, protože nerozlišuje zaměstnance podle jejich věku, ale podle počtu odpracovaných let u konkrétního zaměstnavatele. Tím by měl být zvýrazněn, tzv. věrnostní princip. S navrženou úpravou odstupného souhlasí i Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR. I když malé firmy v podstatě na odstupné ani nemají,
připouští předseda sdružení Bedřich Danda.
Pro podnikatele bude příští rok propouštění nadbytečných zřejmě jednodušší. Výdaje spojené s odstupným už nebudou tak vysoké, protože řada podnikatelů zcela logicky „sáhne“ po služebně mladším zaměstnanci. Což ale na druhou stranu může být začarovaný bludný kruh pro určité (na trhu práce znevýhodněné) skupiny uchazečů. Například čerstvě zaměstnaní absolventi vlastně budou mít omezenou šanci využít uváděný „věrnostní princip“. Při každém propouštění budou z finančních důvodů první na řadě. To ostatně potvrzuje i Vít Samek, vedoucí právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů: Lze předpokládat, že prvními oběťmi propouštění se stanou mladí zaměstnanci, zejména ti, kteří budou nastupovat do svého prvního zaměstnání nebo ti, kteří budou u zaměstnavatele zaměstnáni pouze krátkou dobu.
Čtěte také: Zaměstnáváte cizince neoprávněně? Připravte se na pokutu až 5 milionů korun
Politici se mohli inspirovat u sousedů
Podle Samka by se mohla vláda inspirovat například rakouským modelem. Tam zaměstnavatelé odvádí za každého zaměstnance do zvláštního veřejnoprávního fondu 1,53 procenta jeho hrubé mzdy. V okamžiku, kdy je firma nucena propouštět, dostávají zaměstnanci odstupné právě z tohoto fondu. Při hromadném propouštění tak firmu nestraší, že musí například 200 zaměstnancům vyplatit po třech mzdách. Může i lépe zvolit, kteří zaměstnanci jsou pro ni důležití a které propustí,
vysvětluje Samek. Čtěte také: Zaměstnáváte na černo? Připravte se na kontroly. Budou důsledné
Veřejnoprávní fond je výhodný jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance. Ti si přijdou dokonce na vyšší odstupné, ve srovnání s řešením navrhovaným vládou, které se jim nezapočítává do průměru pro výpočet podpory v nezaměstnanosti. A pokud by o podporu nežádali a ve výpovědi našli jinou práci, mohou si nevyplacené odstupné deponovat na samostatném účtu a využít naspořené peníze jindy. Například v závislosti na výšce naspořených peněz odejít dříve do důchodu.
