Hlavní navigace

Tisíce e-shopů zaváděly drahé řešení #EET online plateb, peníze vyhodily z okna

Daniel Morávek

Tisíce e-shopů musely zavést složité a drahé řešení pro online platby, místo aby, stejně jako kamenní prodejci, použily jen jednoduché řešení na výdejním místě.

Doba čtení: 6 minut

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud zrušil evidenci bezhotovostních plateb jako neústavní, vyhodili podnikatelé peníze na jejich implementaci v rámci elektronické evidence tržeb (EET) v podstatě z okna. A v řadě případů šlo o desítky tisíc korun.

Platby kartou se EET už týkat nebudou

Ústavní soud zrušil v pátek některé části zákona o evidenci tržeb, čímž se EET značně promění. S platností k 28. únoru se ruší povinnost evidovat tržby, které jsou uskutečněny bezhotovostním převodem peněžních prostředků, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, kterým je poplatník, který má tržbu evidovat. Jedná se především o platby kartou a různé online platby skrze platební brány apod.

Čtěte více: Ústavní soud zrušil #EET na platby kartou a také náběh 3. a 4. vlny

Řada e-shopů přitom do implementace EET pro bezhotovostní platby zainvestovala desítky až stovky tisíc korun. Kdyby e-shopy zaváděly EET jen pro hotovost, mohly použít mnohem jednodušší a hlavně levnější řešení. Hlavním problémem při zavádění EET pro bezhotovostní platby v e-shopu bylo provázání všech procesů v informačním systému a hlavně to, že účtenku je nutno vystavovat „na dálku“, nikoliv až na samotné prodejně při přebírání hotovosti. Systém tedy musí být plně automatizovaný a hlavně zvládat velkou řadu scénářů, vysvětlil pro server Podnikatel.cz Jan Vetyška, výkonný ředitel Asociace pro elektronickou komerci (APEK).

Tisíce podnikatelů tak byly nuceny zavést složité a drahé řešení pro online platby, místo aby, stejně jako kamenní prodejci, použily jen jednoduché řešení na prodejním/výdejním místě. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud zrušil evidenci bezhotovostních plateb jako neústavní, vyhodili podnikatelé peníze na implementaci v podstatě z okna.

Čtěte také: Díky, pane ministře, implementace #EET nás v e-shopu vyjde na 60 tisíc korun

Odborníci na problémy upozorňovali již od počátku

Zákon z dílny ministerstva financí, kterému šéfoval dnešní premiér Andrej Babiš, přitom čelil už od počátku kritice odborné veřejnosti, která mimo jiné upozorňovala na to, že je špatně koncipovaný a neřeší reálný stav věcí. Dva body, ve kterých shledal Ústavní soud zákon o evidenci elektronických tržeb protiústavním, se plně shodují s připomínkami, které v průběhu legislativního procesu uplatnila Komora daňových poradců ČR, upozornil Jiří Nesrovnal, člen Prezidia Komory daňových poradců ČR (KDP ČR).

Nesrovnalova slova potvrzují dokumenty z připomínkového řízení zákona, ve kterých KDP ČR ministerstvu napsalo: Nevidíme důvod pro evidenci tržeb hrazených platebními kartami. Platby eviduje banka, tzn. informace o ní lze získat podobně, jako je tomu v případě jakékoliv bezhotovostní platby. Kromě evidence bezhotovostních plateb pak komora rozporovala ještě stanovování práv a povinností podzákonnými právními normami.

Čtěte také: Ministerstvo financí neodvedlo u #EET kvalitní práci, kritizují daňoví poradci 

Ministerstvo financí však k těmto připomínkám nepřihlédlo a prosadilo i evidenci bezhotovostních plateb. V závěrečné zprávě RIA pak tvrdilo, že by jejich vynětí z EET mohlo vést k narušení preferencí v placení a k zastavení pozitivního trendu v oblasti elektronického placení. Absence evidence plateb kartou by prakticky znemožnila kvalitní analytickou práci s daty na úrovni srovnávání jednotlivých povinných subjektů a díky tomu cílené zaměření daňových kontrol. Může být i komplikací a mít i negativní vliv na délku transakce u pokladních, které budou nuceny rozlišovat, co podléhá evidenci tržeb a co ne (např. kombinované způsoby platby), komentovalo ministerstvo.

Ani online platby se vyjmout nepodařilo

Vládní koalice tak nakonec v loni v zimě prosadila zákon o evidenci tržeb i s bezhotovostními platbami. Krátce po definitivním schválení se však objevily hned první problémy, konkrétně například právě s online platbami. Zákon o evidenci tržeb totiž požadoval okamžité zaevidovaní platby, což bylo prakticky neslučitelné s technickými možnostmi a reálným fungováním e-shopů a platebních bran. Řada platebních bran navíc funguje na principu, že platbu ihned podnikateli nepřeposílají, nýbrž je jednou za měsíc pošlou agregovaně z účtu na účet, což je opět bez problému dohledatelné a platby z účtu na účet EET nepodléhají. Spuštění EET nicméně bylo naplánováno až na prosinec a e-shopy se měly zapojit až letos v březnu a tak byl ještě čas na nápravu.

Čtěte také: #EET: Větší chaos, než se čekalo. Babiš totálně nezvládl metodologii projektu

Na konci srpna sice ministerstvo vydalo metodický pokyn, který byl několikanásobně delší než samotný zákon o evidenci tržeb, některá problematická místa však stále nevyřešil. Teprve krátce před samotným spuštěním první vlny EET předložilo ministerstvo financí novelu zákona, která měla online platby z evidence vyjmout. Návrh však poslanci odmítli a e-shopy tak musely počítat s tím, že od 1. března budou muset evidovat i online platby. Některé platební brány zkusily vyjít vstříc e-shopům a začaly připravovat řešení, ve kterém by platby zaevidovaly za e-shop ihned poté, co dostanou potvrzení o autorizaci.

Čtěte více: Politika zvítězila nad rozumem, #EET se dotkne i online plateb

Neslučitelnost s technickými možnostmi ale nakonec vyřešila nová metodika Generálního finančního ředitelství (GFŘ), která stanovila, že u online plateb bude stačit, pokud je obchodník zaeviduje (a vystaví účtenku) až v okamžiku, kdy se dozví o tom, že došlo k odepsání platby z účtu plátce (zákazníka) a jejímu odeslání. Evidence online plateb, plateb kartou apod. nicméně vydrží jen rok a od konce února se díky Ústavnímu soudu tyto platby už nebudou muset evidovat.

Na náhradu škody musí podnikatelé asi zapomenout

Náklady, které e-shopy a další firmy vynaložily na jejich implementaci, jim ale nikdo nevrátí a šanci uspět nemají podle všeho ani s nároky na náhradu škody. Zatím mám jen ústní vyjádření právníků a obecné, ale chápu to tak, že požadovat náhradu škody nejde. Jako přirovnání se nabízí třeba poplatky ve zdravotnictví. Že bychom všichni dostali zpět zaplacené poplatky, je nesmysl. Prostě tu byl účinný zákon a jeho část již neplatí. Bohužel všichni vidíme, že zrovna ta, na kterou jsme od začátku poukazovali, uvedl serveru Podnikatel.cz Jan Vetyška z APEKu.

K 28. únoru se navíc neruší jen evidence bezhotovostních plateb, ale i další části zákona. Jde o zrušení povinnosti uvádět na účtenkách daňové identifikační číslo poplatníka (DIČ). To totiž v případě, jde o fyzickou osobu, obsahuje její rodné číslo a podle soudu není jeho uvedení na účtence dostatečně šetrné k právu na ochranu před neoprávněným shromažďováním, zveřejňováním nebo jiným zneužíváním osobních údajů.

Odsun 3. a 4. vlny nepotěšil prodejce pokladních systémů

Soud dále zrušil i náběh třetí a čtvrté vlny EET. Důvodem je, že toto ustanovení bylo přijato bez všestranného zvážení všech možných dopadů na zbývající část povinných subjektů (z hlediska významu pro narovnání podnikatelského prostředí, možné konkurence s jinými podnikateli a pro zavedení elektronické evidence – tzv. objektivní podmínky nezávislé na způsobilosti nositele základního práva podnikat).

Odsun třetí a čtvrté vlny ovšem nepotěšil některé poskytovatele platebních systémů. Vše totiž směřovali k přípravě na třetí a čtvrtou vlnu a jelikož se například hardware musí objednávat dlouho dopředu, v tuto chvíli jim na skladech leží tisíce pokladen, tiskáren apod., pro které nyní nemají zákazníky.

EBA Tip v článku obecný

Ministerstvo již chystá novelu

Samotné ministerstvo financí k rozhodnutí Ústavního soudu uvedlo, že jej plně respektuje a že se nyní soustředí na to, aby jeho vůli zohlednilo při přípravě návrhu novely tohoto zákona. Připomínáme, že příprava částečné novely tohoto zákona již byla zahájena s ohledem na požadavek nové vlády vyjmout podnikající fyzické osoby se stanovenou paušální daní a nízkými ročními příjmy, doplnilo ministerstvo ve svém stanovisku.

Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že drtivá většina povinností vyplývajících ze zákona o evidenci tržeb zůstává i nadále v platnosti a funkčnost zákona nebyla významněji dotčena. Ministerstvo financí vydá podrobnější informaci ohledně praktických dopadů tohoto nálezu Ústavního soudu do povinností daňových subjektů v následujících dnech, uzavřelo ministerstvo.