Hlavní navigace

Tlak judikatury je neúprosný, finanční správa vzdává soudy a ruší zajišťováky

Daniel Morávek

V poslední době roste počet případů, kdy finanční správa v důsledku judikatury zrušila zajišťovací příkazy a probíhající soudní řízení se tak zastavilo.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Důvodem nárůstu zastavených řízení je judikatura správních soudů. Jak sama potvrdila finanční správa, ve skutkově a právně obdobných případech nyní přistupuje ke zrušení žalobou napadeného zajišťovacího příkazu, přičemž dané soudní řízení je tak zastaveno. Statistiky navíc ukazují, že výrazně poklesl i počet nově vydaných zajišťováků.

Úřady pod tlakem judikatury vzdávají soudy

Biocomp, Previx nebo Exposure Group, to všechno jsou příklady firem, u kterých finanční správa během posledních měsíců „vzdala“ spor o zajišťovací příkazy, sama je zrušila a soudní řízení tak bylo zastaveno. Jak ukazují data Generálního finančního ředitelství (GFŘ), počet takto ukončených sporů výrazně přibývá. Zatímco za prvních osm měsíců loňského roku bylo zrušeno celkem 21 zajišťovacích příkazů u 6 daňových subjektů, za následující sedmiměsíční období do konce března 2019 počet zrušených zajišťováků vzrostl na 55 a dotčených daňových subjektů na 20.

Důvodem, proč finanční správa některé spory vzdává a ruší zajišťováky, je judikatura správních soudů, která prošla v posledních letech značným vývojem. „Obecně lze říci, že judikatura se vyvinula takovým směrem, který nebyl v okamžiku vydání zajišťovacích příkazů znám. Proto je pravděpodobné, že řada těchto historických zajišťovacích příkazů současným judikaturním požadavkům neodpovídá,“ vysvětlil pro server Podnikatel.cz Tomáš Hajdušek, vedoucí sekce správy daní Komory daňových poradců ČR.

Stejným způsobem vysvětluje nárůst zrušených zajišťováků i sama finanční správa. Postupy při správě daní jsou s několikaletým zpožděním posuzovány správními soudy, jejichž judikatura se významně vyvíjí. Finanční správa ČR dle rozsudků správních soudů upravuje svou metodickou činnost a aplikační praxi. Existují případy, kdy vydané zajišťovací příkazy byly v době jejich uplatnění shledány za vyhovující, avšak z důvodu vývoje rozhodovací činnosti správních soudů jsou některé z nich správními soudy zpětně hodnoceny jako nevyhovující, doplnila serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová z tiskového oddělení GFŘ.

Z tohoto důvodu tak finanční správa ve skutkově a právně obdobných případech přistupuje ke zrušení žalobou napadeného zajišťovacího příkazu, přičemž dané soudní řízení je tak zastaveno. Podle Kláry Křehlové je tento postup výsledkem racionální úvahy finanční správy v rámci probíhajícího soudního řízení a nejde o reakci na jakýkoliv pokyn vedení Finanční správy ČR.

Odborníci skutečnost, že se finanční správa nežene do předem prohraných soudních sporů a na základě judikatury zajišťovací příkazy ruší, vítají. Je to určitě dobrá zpráva, protože se šetří prostředky na všech třech stranách, jak daňových subjektů, tak finanční správy i samotných soudů, komentoval Tomáš Hajdušek.

Případy zajišťovacích příkazů:

Výrazně klesl počet vydaných zajišťováků

Statistiky, které má server Podnikatel.cz k dispozici, navíc ukazují další pozitivní trend, finanční správa se chová obezřetněji již při samotném vydávání zajišťovacích příkazů. Jak počet zajišťováků a jejich hodnota, tak počet dotčených firem letos výrazně klesl. V roce 2017 bylo vydáno za první tři měsíce 490 zajišťovacích příkazů na 101 firem v celkové hodnotě 779 milionů Kč. O rok později vydaly úřady 354 zajišťováků na 100 firem v hodnotě 292 milionů korun. Letos pak došlo k velkému snížení, kdy bylo do konce března vydáno jen 184 zajišťováků na 47 firem za 104 milionů korun.

Také za tímto poklesem pak stojí judikatura správních soudů, která finančním úřadům vymezila prostor, v němž se mohou v mezích zákona pohybovat, a dala všem aktérům vcelku zřetelný signál, za jakých podmínek jsou zajišťovací příkazy v souladu se zákonem a za jakých nikoli. Generální finanční ředitelství navíc předloni vydalo nový metodický pokyn, který zavedl nové nástroje. Jednalo se například o celostátní parametrickou evidenci zajišťovacích příkazů či přehled dostupné judikatury. Berňáky navíc mají v případě zajišťovacích příkazů využívat hlavně zástavní právo, ručení a bankovní záruky namísto exekuce.

Čtěte také: Finanční správa šlápla na brzdu, počet zajišťovacích příkazů letos značně klesl

Zástavní právo by mělo mít přednost

Že mají správci daně u zajišťovacích příkazů primárně využívat zástavní právo a nenařizovat exekuci, pokud má firma dostatečný majetek, potvrdil před měsícem také Nejvyšší správní soud (NSS). Podle soudu je nutné vnímat daňovou exekuci bezprostředně navazující na zajišťovací příkaz jako nejzazší řešení. Snadno totiž může zapříčinit likvidaci firmy, a to navzdory tomu, že zajišťovací příkaz má prozatímní charakter za účelem zajištění potenciálního daňového nedoplatku a daňový subjekt má mnohdy i vůli daňový nedoplatek, byť postupně ve splátkách, dobrovolně zaplatit bez nařízení daňové exekuce, pokud by o této své povinnosti ovšem věděl.

Výhodou zástavního práva je, že jeho vznikem se nemění vlastnické vztahy k zastaveným hodnotám, takže vlastník s nimi může běžným způsobem nakládat (pronajímat je, brát z nich užitky apod.). Zástavní právo tak umožňuje daňovému subjektu dále pokračovat v podnikatelské činnosti a rozmnožovat svůj majetek, z něhož se pak právě díky zástavnímu právu může správce daně taktéž uspokojit. Podle soudu není obvykle namístě nevratně odčerpat zdroje daňového subjektu, což může ochromit jeho činnost, pokud existuje potenciál, že daňový subjekt bude v rozumné době schopen potřebné prostředky vygenerovat.

Čtěte více: Důležitý rozsudek u zajišťováků, zástavní právo má mít přednost před exekucí