Někdy mohou podnikatele dostat do problémů i zdánlivě banální věci. Příkladem toho jsou provozovny, konkrétně jejich otevírání nebo uzavírání. Podnikatel je ze zákona povinen zahájení a ukončení provozování živnosti v provozovně písemně oznámit příslušnému živnostenskému úřadu. A to nejméně 3 dny předem. Výjimkou jsou provozovny, které jsou uvedeny přímo v ohlášení nebo žádosti o koncesi. U nich se zahájení činnosti předpokládá automaticky, ukončení činnosti je nutné oznámit do 15 dnů od ukončení podnikání v provozovně. Za oznámení změny v provozovně se neplatí žádné správní poplatky. Naopak při nesplnění oznamovací povinnosti při zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně může živnostenský úřad vyměřit pokutu až do výše 50 000 korun.
Ne každý podnikatel na to ale při přípravě provozovny na otevření nebo uzavření má čas a pamatuje na to. Mnohým už se to nevyplatilo. V tomto případě doslova, protože museli zaplatit pokutu. Je dobré mít na paměti, že živnostenský úřad musí být informován i o tom, kde je po uzavření provozovny možné vypořádat případné závazky. Podnikatel má povinnost ohlásit každou změnu adresy pro vypořádání závazků po dobu 4 let ode dne ukončení činnosti v provozovně.
Informační povinnost neplatí jen v případě krátkodobého uzavření provozovny v případě čerpání dovolené nebo pokud se jedná o uzavření kvůli nemoci. I tak ale musí být na provozovně, pokud tomu nebrání závažné důvody, například zdravotní, na viditelném místě a zřetelně uvedeno, od kdy do kdy je provozovna uzavřena.
Při nahlašování nových údajů se vyplňuje Změnový list. Ten je v papírové podobě k dispozici na živnostenských úřadech, nebo se dá stáhnout v elektronické verzi z webu Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. A jak postupovat při zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně? Podnikatel musí předložit tyto náležitosti:
- obchodní firmu nebo název nebo jméno a příjmení fyzické osoby
- identifikační číslo (IČ)
- sídlo právnické osoby nebo trvalý pobyt, popřípadě místo podnikání fyzické osoby
- zahraniční osoba adresu pobytu na území České republiky, byl-li jí pobyt povolen
- zahraniční osoba zřizující organizační složku, její umístění na území České republiky
- adresu provozovny a předmět podnikání v provozovně, u živnosti volné obor činnosti
- datum zahájení nebo ukončení provozování živnosti v provozovně
Jednat s živnostenským úřadem může podnikatel jako fyzická osoba. V případě firem, tedy právnických osob, je to statutární orgán. Jednat může také zmocněnec, který předloží písemnou a úředně potvrzenou plnou moc. Pokud je vše doloženo, nic nebrání tomu, aby živnostenský úřad okamžitě provedl zápis provozovny do rejstříku.
Provozovna je, když…
Uzavření provozovny je nutné nahlásit na živnostenském úřadu. Za nesplnění této povinnosti hrozí pokuta až 50 000 Kč.
Provozovnu definují živnostenský zákon a obchodní zákoník. Jde o prostor, ve kterém je naplňována podnikatelská činnost. Může se jednat o prodejnu, ale i restauraci, kancelář, sklad, dílnu, ordinaci a tak dále. Za provozovnu je považován dokonce i automat nebo podobné zařízení sloužící k prodeji zboží nebo poskytování služeb. Stejně tak je provozovnou i stánek na trhu nebo pojízdná prodejna. V tomto případě se jedná o takovou, která je přemístitelná a není umístěna na jednom místě déle než čtvrt roku. Počet provozoven na jednoho podnikatele není nijak omezen. V jedné provozovně je navíc možné provozovat více živností.
Živnost může být provozována pouze v místech, ve kterých má podnikatel užívací nebo vlastnické právo. Toto musí být na žádost živnostenského úřadu schopen prokázat. V případě, že je provozovna umístěna v pronajatém bytě, musí s tím souhlasit vlastník bytu nebo jeho správce. Podnikatel odpovídá za to, že je provozovna způsobilá pro provozování živnosti podle zvláštních právních předpisů. Podnikatel je povinen zajistit zejména to, aby provozovna byla způsobilá pro provozování živnosti podle stavebního zákona, dále také z pohledu bezpečnosti a hygieny. Živnostenské úřady vedou takzvané Rejstříky provozoven, do kterých jsou zapisovány všechny jich týkající se změny.
Čtěte více: Z chajdy provozovna? Přečtěte si, co vše je třeba nahlásit a na co si dát pozor
Pozor na správné označení
Sankce mohou podnikatele dostihnout i v případě, kdy je jeho provozovna nedostatečně označena nebo vůbec neoznačena. Ta musí být trvale a zvenčí viditelně označena obchodním jménem, ke kterému může být připojen také název provozovny nebo jméno podnikatele a jeho identifikační číslo. U mobilní provozovny pak nesmí chybět údaje o místě podnikání, sídle nebo adrese umístění organizační složky zahraniční osoby. Na to by měli myslet hlavně ti, kteří se na jaře začnou vydávat na trhy a podobné akce pod širým nebem. Provozovna určená pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům musí být navíc označena i jménem a příjmením osoby odpovědné za činnost provozovny. Už dva roky naopak není nutné uvádět identifikační číslo provozovny. To je pro potřeby kontroly vedeno jen v živnostenském rejstříku. Nesmí chybět ani zřetelné informace o provozní době. Kontroly správného označení provozoven patří k těm nejběžnějším, které živnostenské úřady provádí.
Stručně pro trhovce
Podnikatel, který provozuje živnost v provozovně podléhající kolaudačnímu rozhodnutí, může při slavnostech, sportovních podnicích nebo při jiných podobných akcích konaných v obci, v níž se provozovna nachází, prodávat i mimo tuto provozovnu potraviny a jiné zboží, které se při těchto příležitostech obvykle nabízí a jejichž prodej je předmětem jeho podnikání. Takový prodej je podnikatel povinen oznámit písemně obci, v níž se akce koná, tak, aby obec oznámení obdržela nejpozději 3 dny před uskutečněním akce.
Provozovna a zaměstnanci
Podnikatel je například povinen zajistit, aby v provozovně určené pro prodej zboží nebo poskytování služeb spotřebitelům byl v prodejní nebo provozní době určené pro styk se zákazníky přítomen člověk mluvící česky. Zde je problém hlavně u vietnamských prodejen. Situace se ale rok od roku lepší, protože je pomalu přebírá generace, které už vyrostla v České republice.
Poměrně komplikované situace vznikají ve chvíli, kdy se provozovny ruší, ale podnikatel v nich má závazky vůči zaměstnancům. Může dojít k tomu, že zaměstnavatel bude uzavírat jednu provozovnu a nabídne práci svému zaměstnanci na jiné provozovně. Ten ale není povinen přijmout jinou práci v jiném místě, než jak je uvedena ve smlouvě. Proto se ve smlouvách objevují i informace typu, že člověk je povinen vykonávat práci v místě určení zaměstnavatelem. Nezřídka to bývá v rámci celé republiky. Zaměstnanci by si pak podepsání takové smlouvy měli řádně promyslet, zvlášť u firem, které mají pobočky rozesety po celé zemi. Snadno by se mohlo stát, že budou převedeni na jiné pracoviště desítky nebo stovky kilometrů daleko od místa bydliště.
Dále čtěte: Kdy postačí místo podnikání a kdy už je nutná provozovna?
Možnosti a podmínky ukončení pracovního poměru zaměstnance ze strany zaměstnavatele upravuje zákoník práce. Ze zákona vyplývá, že zaměstnavatel je oprávněn ukončit pracovní poměr zaměstnance výpovědí pouze z důvodů vymezených v ustanovení § 52 zákoníku práce. Pokud jediným důvodem ukončení pracovního poměru zaměstnance je to, že zaměstnavatel ruší jednu svoji samostatnou provozovnu, bývá jako výpovědní důvod uváděno, že se ruší zaměstnavatel nebo jeho část. V takovém případě je možné propustit dokonce i ženy na mateřské dovolené. Současně ale platí, že při ukončení pracovního poměru z takzvaných organizačních důvodů je zaměstnavatel dle § 67 odst. 1 zákoníku práce vždy povinen vyplatit zaměstnanci odstupné, jehož výše je zákonem odstupňována podle doby trvání pracovního poměru.
Povinnosti zaměstnavatele v případě rušení provozovny nastávají zejména tehdy, stane-li se uzavření provozovny důvodem pro propouštění zaměstnanců podle ustanovení § 52 písm. a) zákoníku práce. V případě, že by zrušení provozovny mělo za následek hromadné propouštění zaměstnanců, má zaměstnavatel povinnost dle ustanovení o svém záměru nejpozději 30 dnů před dáním výpovědí písemně informovat odborovou organizaci nebo radu zaměstnanců a také je povinen písemně informovat příslušný úřad práce. V případě, že u zaměstnavatele není odborová organizace ani rada zaměstnanců, je zaměstnavatel povinen plnit povinnosti blíže uvedené v ustanovení § 62 odstavcích 2 až 5 zákoníku práce vůči každému zaměstnanci, jehož se propuštění týká.