Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Tři aktuální situace z oblasti exekučních srážek ze mzdy

Dagmar Kučerová

Zaměstnavatelé a jejich mzdoví účetní často naráží na komplikované situace v oblasti exekučních srážek ze mzdy. Tři z nich vysvětlili odborníci.

Ať už se jedná o aktuální slučování pohledávek, problematiku exekučních srážek z odstupného či přeplatek po skončení exekuce zaslaný zaměstnavateli.

Server Podnikatel.cz připravil článek k vysvětlení těchto situací formou dotazů a odpovědí ve spolupráci s ministerstvem spravedlnosti, Exekutorskou komorou ČR a Exekutorským úřadem Brno – město. 

Sloučení pohledávek a vliv na jejich pořadí

Účetní se v poslední době setkávají se spojováním pohledávek. Zaměstnavatel kupříkladu eviduje pět pohledávek u jednoho zaměstnance. Přitom první a čtvrtá v pořadí jsou vedené stejným soudním exekutorem. Nyní přišlo rozhodnutí o sloučení těchto dvou pohledávek. Zaměstnavatele zajímá, jak to bude s pořadím. Budou mít pořadí jedna, čtyři, nebo snad nabudou zcela nové pořadí?

Podle Jana TýčeExekutorského úřadu Brno – město budou mít obě pohledávky stále své dosavadní pořadí podle data doručení exekučního příkazu prvnímu plátci mzdy. Žádné rozhodnutí soudu nebo exekutora o spojení/sloučení exekucí ani jejich spojení ze zákona nemůže mít za následek změnu pořadí pohledávky pro účely srážek ze mzdy. Jestliže by tomu tak bylo, mohl by věřitel tím, jakého si vybere exekutora, ovlivnit, za jak dlouho se začne jeho pohledávka uspokojovat, což je v příkrém rozporu se smyslem současného systému uspokojování pohledávek podle jejich priority a pořadí, vysvětluje exekutor. 

Dokonce v případě, kdy plátce mzdy obdrží jakousi žádost či snad rozhodnutí exekutora o připojení nové pohledávky k té již vymáhané, nesmí tento požadavek akceptovat. Srážkami na nově připojenou pohledávku by se totiž plátce nezprostil svého závazku vůči věřiteli, jehož pohledávka by měla správně následovat, a ten by se mohl jejího uhrazení úspěšně domáhat prostřednictvím poddlužnické žaloby. Plátce by pak srážky hradil fakticky ještě jednou ze svého. Naopak pokud exekutor, který pohledávky „sloučil“, bude trvat na provádění srážek v rozporu se zákonným pořadím, má k tomu věřitel opět možnost poddlužnické žaloby. Pořádkovou pokutu za neprovedení srážek zásadně exekutor plátci uložit nemůže. Čtěte také: Součinnost zaměstnavatelů aneb Co vše je nutné exekutorům sdělit

Správný postup je podle osloveného exekutorského úřadu následující. Po spojení řízení ze zákona (typicky je nařízena nová exekuce pro pohledávku totožného věřitele i dlužníka) vydá exekutor další exekuční příkaz na novou pohledávku a tato získá nové pořadí podle data doručení tohoto dalšího exekučního příkazu plátci mzdy. Zákon ani jinou možnost získání pořadí nepřipouští. Jestliže exekutor na novou pohledávku nevydá další příkaz srážkami ze mzdy, není zde rozhodnutí, na základě kterého by plátce v této části srážky mohl provádět, a jeho postup je tak nezákonný. Ostatně i z toho důvodu je původní exekuční příkaz doručován také každému dalšímu plátci mzdy (spolu s usnesením o pokračování), aby si tento mohl ověřit, že nevymáhá žádnou pohledávku, k jejímuž vymožení nebyl exekuční příkaz vydán. Toto se týká samozřejmě pouze jistiny a pevně přisouzeného příslušenství – úroky z prodlení či náklady exekuce přirostlé po vydání exekučního příkazu si pořadí i skupinu vymáhané pohledávky zachovávají, uzavřel Jan Týče.

Přeplatek po skončení exekuce

V praxi může vyvolávat dotazy i ukončení exekuce srážkami ze mzdy. Zaměstnavatelé jsou často nuceni spočítat výši příslušenství a sledovat výši zůstatku vymáhané pohledávky, tak aby byla uhrazena celá. Pokud exekutor sám nevyčíslí zůstatek vymáhané pohledávky, doporučuje se cca tři měsíce předem požádat o spolupráci exekutora, který by měl výši zbylé pohledávky, včetně příslušenství, vyčíslit. Jedná se o orientační výpočet, ani exekutor nemůže stanovit přesnou částku (mzda nemusí být každý měsíc stejná atd.). Po vymožení exekuce pak ve většině případů vzniká přeplatek. Pokud jsou splněny veškeré podmínky pro jeho vrácení, vyzve soudní exekutor povinného (zaměstnance) ke sdělení čísla účtu, na které si bude přát přeplatek vrátit. Přeplatek se vrací ve lhůtě 10 dnů od doručení žádosti. Čtěte také: Srážky ze mzdy po novele zákoníku práce

Zaměstnavatelé však znají i jiný postup. Přeplatek je exekutorem zaslán na jejich bankovní účet. Zde se mohou setkat s různými právními výklady. Například výklad odborníka z oblasti exekucí Jana Breburdy (měsíčník Mzdová účetní č. 5/2017, ANAG), který zastává názor, že případný přeplatek nelze použít na úhradu dalších exekucí srážkami ze mzdy, neboť se nejedná o část mzdy povinného. Naopak Jakub Římanministerstva spravedlnosti pro server Podnikatel.cz aktuálně uvedl, že v těchto případech je potřeba rozlišovat dvě situace:

  1. Na mzdu zaměstnance není vedena další exekuce – zde má zaměstnanec vůči zaměstnavateli nárok na mzdu v plné výši a zaměstnavatel mu ji musí v této výši vyplácet. Případný přeplatek z ukončené exekuce zaslaný zaměstnavateli se vyplatí zaměstnanci.
  2. Zaměstnanec má u téhož zaměstnavatele další exekuci – v tomto případě můžeme vyvodit, že soudní exekutor by měl srážky vrátit zaměstnavateli, který je použije na další exekuci zaměstnance dle pořadí.

Exekuční srážky ze mzdy a odstupné

Aktuální novinkou z oblasti exekučních srážek ze mzdy je nový postup v případě vyplacení odstupného po nedávném rozhodnutí Vrchního soudu v Brně. Dříve zaměstnavatel při výplatě odstupného započítal základní nepostižitelnou částku zaměstnanci jen jednou a celé odstupné (případně jeho část, dle výše pohledávek) skončilo v rukou věřitelů. V praxi to znamená, že základní nepostižitelná částka se od odstupného neodečte jen jednou, ale tolikrát, kolik násobků průměrného výdělku odstupné poskytnuté zaměstnanci představuje. Pokud bude zaměstnanci poskytnuto odstupné například ve výši trojnásobku průměrného výdělku k poslední mzdě, bude nezabavitelná částka započítána celkem čtyřikrát, tedy na mzdu a na každý měsíc, za který náleží odstupné. Nejedná se však jen o nezabavitelnou část mzdy. Výpočet je skutečně nutné provést, jako by šlo o několik mezd najednou, včetně dělení na třetiny. Čtěte více: Na celé odstupné již exekutor dlužníkům nesáhne

A tady nastává další problém. Ne všichni plátci mzdy se o novém postupu včas dozvěděli. Mohlo dojít k situaci, kdy zaměstnavatel z odstupného srazil celou část dle dosavadního postupu a zaměstnanec se nyní po zveřejnění uvedeného soudního rozhodnutí domáhá nevyplacených částek z odstupného. Srážka je již odeslána věřiteli.

V takovém případě je podle Kateřiny ZoubkovéExekutorské komory ČR zaměstnanec oprávněn domáhat se po zaměstnavateli úhrady nevyplacené části mzdy (resp. odstupného). Poté zaměstnavatel může věřitele žádat o vrácení příslušné částky z titulu bezdůvodného obohacení, protože zaměstnavatel plnil exekutorovi (věřiteli) bez právního důvodu.