Hlavní navigace

Tři problematické situace z praxe a nové eNeschopenky

Dagmar Kučerová

Zaměstnavatelé se v souvislosti s dočasnou pracovní neschopností zaměstnanců setkávají i s komplikovanějšími případy. Zvládnou je eNeschopenky?

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Od příštího roku budou dočasné pracovní neschopnosti vystavovány výhradně v elektronické podobě (s výjimkou odůvodněných technických potíží).

Změna se netýká ostatních nemocenských dávek ani nemocenského z důvodu karantény. Server Podnikatel.cz se již novým eNeschopenkám věnoval z pohledu zaměstnanců. Více v článku: Nové eNeschopenky a staronové povinnosti zaměstnance

Nemocenské a náhrada mzdy v poloviční výši

Lékař při vzniku dočasné pracovní neschopnosti vyplní a elektronicky odešle „Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti“. Jde o první díl z nového trojdílného formuláře. Současně pro zaměstnance vytiskne druhý díl, a to „Průkaz dočasně práce neschopného pojištěnce“. Na obou dílech formuláře lze vyznačit údaj, zda podle sdělení pojištěnce nebo podle podezření lékaře byla pracovní neschopnost způsobena pracovním úrazem, jinou osobou, v opilosti nebo pod vlivem jiných návykových látek.

Na eNeschopence se příslušné políčko zaškrtne, pokud pojištěnec rovnou nahlásí, že k jeho stavu došlo v důsledku úrazu nebo pokud má lékař po vyšetření podezření na úraz, opilost atd. Avšak konečné rozhodnutí, tj. za bude nebo nebude nemocenské v poloviční výši, je na správě sociálního zabezpečení. 

Pokud vznikla pracovní neschopnost následkem úrazu, musí zaměstnanec (stejně jako nyní) doložit, že pracovní neschopnost nevznikla z důvodů uvedených v § 31 zákona o nemocenském pojištění (např. jako bezprostřední následek opilosti). V takových případech totiž náleží nemocenské (a tím i náhrada mzdy) jen v poloviční výši. Zaměstnanec vyplní tiskopis Záznam o úrazu, popř. písemně prohlásí, jakým způsobem k úrazu došlo. Okresní správa sociálního zabezpečení sdělí podle § 116 zákona o nemocenském pojištění zaměstnavateli, že výše nemocenského za kalendářní den se stanoví sazbou 50 %. A to do 8 dnů ode dne, kdy byly zjištěny skutečnosti, které mají za následek stanovení nemocenského v této výši. Tuto informaci je zaměstnavateli povinna sdělovat bez jeho žádosti. Čtěte také: Nové eNeschopenky vyžadují úpravu mzdových programů

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Zpětné vystavení eNeschopenky

Podmínkou nároku na nemocenské je účast na nemocenském pojištění. Vzniká zpravidla dnem, kdy zaměstnanec začal vykonávat práci. V některých případech však může zaměstnání založit účast na pojištění zpětně. Příkladem je zaměstnání malého rozsahu nebo dohoda o provedení práce. Zaměstnanec není účasten nemocenského pojištění, jelikož jeho sjednaná měsíční odměna nedosahuje rozhodné částky po vznik účasti na nemocenském pojištění. V měsíci vzniku sociální události (nemoci) je zúčtována odměna vyšší (zakládající účast na pojištění), což obvykle mzdoví účetní zjistí až při zpracování mezd. Za této situace standardně přihlašují zaměstnance k pojištění až do 20. dne následujícího měsíce takzvaně zpětně, tj. ode dne, kdy začal poprvé vykonávat práci. Také dočasná pracovní neschopnost může být vystavena zpětně. Pokud by se Rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti vystavovalo do minulosti déle než 3 dny, bude o souhlas se zpětným vystavením žádat lékař jako doposud pomocí formuláře „Žádost ošetřujícího lékaře o udělení souhlasu ke zpětnému uznání dočasné pracovní neschopnosti“ (elektronicky, k dispozici na ePortálu ČSSZ). Po obdržení souhlasu, případně marném uplynutí doby podle § 155 odst. 2 zákona o nemocenském pojištění, bude možné vystavit a odeslat neschopenku s požadovaným datem počátku dočasné pracovní neschopnosti, vysvětlila pro server Podnikatel.cz Jana BuraňováČeské správy sociálního zabezpečení. 

Nemoc v ochranné lhůtě po skončení zaměstnání

Aby občan nezůstal bez prostředků například v době, kdy jeho zaměstnání (a tím i účast na pojištění) skončilo, ze zákona se na něj vztahuje ochranná lhůta. Ochranná lhůta pro nárok na nemocenské trvá 7 kalendářních dnů ode dne zániku nemocenského pojištění. Pokud pojištění trvalo po kratší dobu, činí ochranná lhůta jen tolik dnů, kolik trvalo zaměstnání. Podle nových podmínek ale propuštěný zaměstnanec žádné formuláře dočasné pracovní neschopnosti nepředává, bývalý zaměstnavatel se o jeho nemoci prostřednictvím ePortálu nedozví. Neobdrží ani notifikace o vzniku nemoci od České správy sociálního zabezpečení. Jana Buraňová objasnila, že OSSZ bude i v tomto případě od zaměstnavatele potřebovat tiskopis „Příloha k žádosti o dávku“. Bývalého zaměstnavatele sama vyzve k jeho doložení.

Tím v podstatě povinnosti zaměstnavatele končí. Již nic nehlásí ani příslušné zdravotní pojišťovně, jelikož se o ukončení nemoci bývalého zaměstnance nedozví. Ani dnes tuto povinnost ze zákona nemá, i když tak řada zaměstnavatelů dobrovolně činí. Kódem N hlásí zaměstnavatel výplatu dávek nemocenského pojištění po ukončení zaměstnání (jestliže je mu tato skutečnost známa) a kódem K pak ukončení výplaty dávek nemocenského pojištění (jestliže je mu tato skutečnost známa). Čtěte také: Nové eNeschopenky se týkají také OSVČ

Diners Vánoce 2019

Oznamování těchto skutečností zdravotní pojišťovně je zaměstnavateli vnímáno jako problematické. Zaměstnavatel je povinen oznámit vznik a zánik nároku na platbu pojistného státem u svých zaměstnanců, nikoliv bývalých zaměstnanců. Proto je na Poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele u kódů „N“ a „K“ uveden dovětek v závorce: „(je-li tato skutečnost zaměstnavateli známa)“. Z toho je patrné, že se nejedná o povinnost zaměstnavatele, ale pouze o využití možnosti oznámení nároku na platbu pojistného státem, učiněné v zájmu bývalého zaměstnance. Za pojištěnce, kteří nejsou zaměstnáni ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost a jsou příjemci dávek nemocenského pojištění, je plátcem pojistného stát. Oznámit své zdravotní pojišťovně vznik nároku na platbu pojistného státem je tedy primárně povinností pojištěnce.

Článek byl připraven ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).