Hlavní navigace

Účetní závěrka se blíží: Jaké kroky předchází uzavření účetnictví?

1. 2. 2023
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Účetní jednotky, které mají jako účetní období nastavený kalendářní rok, budou muset co nevidět podávat daňové přiznání. Samotnému podání přiznání však předchází několik kroků, na které nesmí účetní jednotky zapomenout.

Účetnictví je v České republice postaveno na několika obecně uznávaných účetních zásadách. Mezi ně patří taková zásada, že účetnictví musí být úplné. Aby bylo účetnictví úplné, musí v něm být zaúčtované všechny účetní operace, které s daným účetním obdobím souvisím, tj. i závěrkové operace. Zaúčtování těchto operací je nutným předpokladem pro sestavení účetní závěrky.

Co se dozvíte v článku
  1. Co je to účetní závěrka?
  2. Druhy účetních závěrek
  3. Závěrkové účetní operace
  4. Události po rozvahovém dni
  5. Podání daňového přiznání

Co je to účetní závěrka?

Každá účetní jednotka se řídí zákonem o účetnictví, příslušnými prováděcími vyhláškami k tomuto zákonu a Českými účetními standardy. Tam, kde zákon umožňuje volbu mezi více způsoby účtování nebo výběrem metody, si účetní jednotka upraví účetní postupy ve svých vnitropodnikových směrnicích.

Účetní závěrka pak představuje výstup z účetnictví po zaúčtování všech účetních operací. V návaznosti na uzavření účetních knih se následně sestavují účetní výkazy, které tvoří účetní závěrku jako celek.

Druhy účetních závěrek

Zákon o účetnictví definuje různé druhy účetních závěrek. Obecně se účetní závěrka sestavuje k rozvahovému dni – tj. ke dni, ke kterému účetní jednotka, po zaúčtování závěrkových operací, uzavírá účetní knihy. Pokud je účetním obdobím kalendářní rok a účetní jednotka sestavuje řádnou účetní závěrku, je rozhodným dnem 31. prosinec.

Účetní jednotky však mohou sestavit účetní závěrku i k jinému dni, než je poslední den účetního období. V takovém případě účetní jednotka sestavuje mezitimní nebo mimořádnou účetní závěrku. Mezitimní závěrka je tzv. závěrka „zjednodušená“ – tj. v rámci této závěrky se neuzavírají účetní knihy a i inventarizace probíhá zjednodušenou formou – tj. provádí se pouze z důvodu vyjádření ocenění. Situace, za kterých se sestavuje účetní závěrka mezitimní, definuje například zákon o obchodních korporacích. Typickým příkladem je například zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů v průběhu účetního období.

Účetní závěrka je pak tvořena účetními výkazy. V návaznosti na kategorizaci účetních jednotek je i rozsah účetní závěrky odlišný. Obecně je účetní závěrka tvořena rozvahou, výkazem zisků a ztrát a přílohou v účetní závěrce. Zejména příloha v účetní závěrce obsahuje velmi důležité informace, které zpřesňují údaje vykázané v účetních výkazech. Některé účetní jednotky však musí v rámci účetní závěrky sestavovat také přehled o peněžních tocích a přehled o změnách ve vlastním kapitálu.

Rozsah účetní závěrky dle kategorizace účetních jednotek
Kategorizace účetní jednotky Obsah účetní závěrky
Mikro Rozvaha, příloha
Malá (bez auditu) Rozvaha, příloha
Malá (povinný audit) Rozvaha, výkaz zisků a ztrát, příloha
Velká Rozvaha, výkaz zisků a ztrát, výkaz o peněžních tocích, výkaz o změnách ve vlastním kapitálu, příloha

Závěrkové účetní operace

Závěrkových operací může být celá řada. Zaúčtováním těchto operací docílí účetní jednotka stavu, že účetnictví bude úplné – tedy bude naplněna zásada úplnosti účetnictví. Velmi podstatnou zásadou je dodržování akruálního principu – tj. že v účetnictví jsou promítnuty všechny nákladové a výnosové účetní operace, které s daným účetním obdobím souvisí. Účetní jednotka také musí natvořit dohadné položky, pokud k zaúčtování některých operací nemá dostatečné množství informací, a zaúčtování časového rozlišení.

Účetní jednotka musí provést v rámci účetní závěrky inventarizaci. V rámci inventarizace pak účetní jednotka porovná účetní a skutečný stav. Tam, kde není umožněno provedení fyzické inventury, provádí se inventura dokladová.

Pokud účetní jednotka účtuje v cizích měnách, musí k těmto položkám zaúčtovat kurzové rozdíly v návaznosti na přecenění závazků a pohledávek, případně bankovních účtů a k dalším cizoměnovým položkám. Cizoměnové položky se tak přeceňují k rozvahovému dni. Kurzové rozdíly se zaúčtují výsledkově, a to jako kurzová ztráta nebo kurzový zisk, v závislosti na pohybu kurzu cizích měn.

Účetní jednotka také musí naplnit zásadu opatrnosti, a proto, v návaznosti na provedení inventarizace, musí vytvořit opravné položky k zásobám a pohledávkám, zaúčtovat inventarizační rozdíly a zaúčtovat rezervy. V neposlední řadě účetní jednotka zaúčtuje splatnou, případně i odloženou, daň.

Události po rozvahovém dni

Hodnotové údaje v účetní závěrce však mohou být ovlivněny i jinými událostmi – například aktuálním děním ve světě, a kvůli těmto událostem mohou být údaje v účetních výkazech neúplné. Pokud tedy došlo po datu účetní závěrky k nějakým skutečnostem, které by ovlivnily schopnost posoudit údaje uvedené v účetní závěrce, je nutné tyto skutečnosti uvést v příloze v účetní závěrce.

Události po rozvahovém dni se pak mohou rozdělit na ty události, které již existovaly k datu účetní závěrky, a na ty události, které vznikly až po datu sestavení účetní závěrky. Problematikou událostí po rozvahovém dni se blíže zabývají také Interpretace Národní účetní rady, které události po rozvahovém dni rozdělují na události upravující a události neupravující.

Události, které upravují účetní závěrku, jsou události, které upřesňují údaje, které byly k rozvahovému dni dostatečně známé a jsou v účetní závěrce promítnuty. Neupravující události naopak nastaly až po datu sestavení účetní závěrky, ale jsou natolik významné, že jejich neuvedení v příloze v účetní závěrce by mělo zásadní dopad na aktuální situaci účetní jednotky.

skoleni_15_4

Podání daňového přiznání

Jakmile je účetnictví uzavřeno a je provedena účetní závěrka, sestaví účetní jednotka daňové přiznání k dani z příjmů. Do daňového přiznání se pak promítnou hodnotové údaje vykázané v účetnictví. Některé náklady a výnosy však posuzuje zákon o daních z příjmů odlišně, například nedaňově, a tak je potřeba tyto náklady a výnosy zohlednit v úpravách základu daně.

Po transformaci výsledku hospodaření o úpravách základu daně dojde k vypočtení daně a následnému podání daňového přiznání.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).