Hlavní navigace

Účinnost zákonů jen ve dvou dnech v roce? Novinka už platí, ale vlastně neplatí

Daniel Morávek

Od roku 2020 se do legislativy dostaly dny právní účinnosti, podle kterých by zákony měly nabývat účinnosti jen 1. ledna nebo 1. července. Má to ale háček.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Kromě toho, že dny právní účinnosti mohou politici s poukazem na „naléhavý obecný zájem“ obejít, navíc platí i přechodná ustanovení, podle kterých se u již předložených zákonů může postupovat podle starých pravidel. Na reálné uplatnění dnů právní účinnosti si tak podnikatelé ještě počkají.

Zákony mají nabývat účinnosti jen dva dny v roce

V rámci novely, která odložila elektronizaci zákonů na rok 2022, prošly i významné změny v přípravě zákonů. Nově bude muset každý návrh zákona obsahovat přehlednou tabulku povinností, které daný předpis přináší. Tabulka bude povinně provázet všechny zákony. Další novinkou je zavedení jednotných dnů účinnosti právních norem, zákony tak mají nabývat účinnosti jen 1. ledna a 1. července. Zatímco tabulka povinností se stane součástí návrhů zákonů až od roku 2022, dny právní účinnosti jsou v platnosti už nyní.

Čtěte více: Revoluce v tvorbě zákonů: Účinnost jen ve dvou dnech v roce a tabulka povinností

Zákon o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv totiž obsahuje od 31. prosince loňského roku ustanovení, že „není-li dále stanoveno jinak, nabývají právní předpisy účinnosti k 1. lednu nebo k 1. červenci kalendářního roku“. Ze zákona naopak na konci roku zmizelo ustanovení o minimální 15denní legisvakanční lhůtě. Legisvakance je doba mezi okamžikem platnosti a účinnosti právní normy. „Období legisvakance je určeno k tomu, aby se adresáti právního předpisu důkladně seznámili s jeho obsahem, aby se jím od nabytí jeho účinnosti mohli ihned začít řádně řídit. Je vhodné, aby délka legisvakanční doby byla úměrná rozsahu a významu změn, jenž nový právní předpis (nebo novelizace stávajícího předpisu) přináší,“ vysvětluje se na webu vlády.

O dnech právní účinnosti se mluví od roku 2010

O zavedení dnů právní účinnosti se hovořilo již v roce 2010, kdy je ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chtělo stanovit pro normy týkající se podnikání. Z uzákonění sice nakonec sešlo, samo MPO se ale začalo snažit zákony, které se dotýkají podnikatelů, předkládat s účinností na začátku nebo v polovině roku. Pohříchu však zůstalo v tomto svém postupu víceméně osamoceno.

Čtěte také: Dny právní účinnosti pojala vláda po svém, změny v zákonech přichází každý měsíc

Už předložené normy vyjdou ještě postaru

Ačkoli jsou nyní už dny právní účinnosti účinné, ještě řadu měsíců budou normy vycházet „postaru“, jelikož se dny právní účinnosti týkají až nyní připravovaných norem. Novela totiž obsahovala i přechodné ustanovení, podle kterého právní předpisy, které byly předloženy před 31. prosincem loňského roku (tedy nabytím účinnosti novely), budou nabývat účinnosti dle předchozí úpravy.

Ještě řadu měsíců a možná i let (v závislosti na délce legislativního procesu) budou některé nově schválené normy nabývat podle starých pravidel. Za právní předpisy, které byly předloženy přede dnem nabytí účinnosti novely, lze považovat zákony, které byly předloženy Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky do 30. prosince 2019, nařízení vlády, která byla předložena Vládě České republiky k projednání před tímto datem, a vyhlášky, které byly předloženy kompetentnímu subjektu k podpisu před tímto datem, upřesnil serveru Podnikatel.cz Adam Rözler z tiskového oddělení ministerstva vnitra.

O obecném zájmu rozhoduje primárně předkladatel

Zákon navíc obsahuje výjimky. Právní předpisy mohou nabýt účinnosti i jindy než 1. ledna či 1. července, a to ve zvlášť výjimečných případech, pokud to vyžaduje naléhavý obecný zájem (v takovém případě však nejdříve den následujícím po dni vyhlášení právního předpisu), dále pak jde-li o nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav nebo jestliže se právní předpis vydá v souvislosti s tímto stavem, anebo půjde-li o zákonodárný proces ve stavu legislativní nouze (v takovém případě lze stanovit, že právní předpis nabude účinnosti vyhlášením).

WT100_Podcasty Dan Tržil3

Problémem ovšem je, že o rozhodnutí, zda jde o „naléhavý obecný zájem“, rozhoduje primárně sám předkladatel. Pokud jde o naléhavý obecný zájem, je jeho posouzení úkolem navrhovatele právního předpisu (tuto skutečnost doloží například v rámci důvodové zprávy k návrhu zákona) či navrhovatele jeho úprav, přičemž tento naléhavý obecný zájem by měl být posuzován v průběhu projednávání návrhu právního předpisu, doplnil serveru Podnikatel.cz Adam Rözler.

Účinnost uvedená v zákoně má přednost

Pokud bude navíc ve schváleném návrhu zákona uvedena jiná účinnost než 1. ledna nebo 1. července, bude mít datum účinnosti uvedený ve schválené normě přednost před jednotnými dny právní účinnosti. Institut jednotných dní právní účinnosti tak bude aplikován v případech, kdy buď v textu právního předpisu není stanoveno datum účinnosti vůbec, nebo pokud je právní předpis schválen a předložen k vyhlášení až po datu účinnosti stanoveném v textu právního předpisu, uzavřel Rözler.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).