Hlavní navigace

Úřad odmítl uznat plnou moc, zajišťovák na 8,6 mil. Kč kvůli tomu přestal platit

Daniel Morávek

Berňák odmítl plnou moc, kterou mu ze své datové schránky poslal právní zástupce podnikatele, jelikož byla „jen v kopii“. Soud ale tento postup úřadu odmítl.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Kvůli tomu, že finanční správa neoprávněně odmítla předloženou plnou moc, se stal zajišťovák na 8,6 mil. Kč neúčinným. Podle Městského soudu v Praze navíc úřad odmítnutím plné moci hrál jen o čas.

Úřad odmítl plnou moc, která byla zaslána datovkou

Finanční úřad vydal na konci června 2017 zajišťovací příkaz na 8,6 mil. Kč, proti kterému se firma prostřednictvím svého právního zástupce odvolala. Berňák se ale odvoláním odmítl zabývat, jelikož právní moc pro advokáta byla zaslána z advokátovy datové schránky pouze v kopii, respektive nebyla opatřena uznávaným elektronickým podpisem. Místo toho úřad vydal výzvu k odstranění vad podání, čímž prodloužil lhůtu pro rozhodnutí o případném odvolání. Správce daně musí mít vždy postavené najisto, že komunikuje s oprávněnou osobou. Stěžovatel upozornil, že uplatnění plné moci je samostatné podání, které musí splnit požadované náležitosti ve smyslu § 71 daňového řádu. Nelze přitom klást k tíži správce daně, že při pochybnostech o tom, zda odvolání podala oprávněná osoba, vyzval k odstranění vad podání, píše se v rozsudku Nejvyššího správního soudu.

Podnikateli se ale postup finanční správy nezamlouval a podal žalobu k soudu. Městský soud v Praze pak dal firmě za pravdu a rozhodnutí úřadu, včetně zajišťovacího příkazu, zrušil. Soud v odůvodnění rozsudku uvedl, že neexistovaly pochybnosti ohledně udělení plné moci zástupci žalobkyně, neboť plná moc obsahovala všechny potřebné náležitosti vyžadované zákonem i judikaturou správních soudů. Nadto plná moc obsahovala, byť v kopii, doložku prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem osvědčující vlastnoruční podpis jednatele žalobkyně na písemné plné moci. Navzdory tomu, že plná moc nebyla předložena v originále, resp. opatřena uznávaným elektronickým podpisem, nebyly zde dány důvody pro zpochybnění existence vztahu zastoupení, vysvětluje se v rozsudku.

Jak navíc upřesnil soud, odvolání bylo odesláno z datové schránky zástupce žalobkyně (advokáta), jehož zmocnění bylo podle soudu řádně prokázáno. Proto zde nebyl důvod firmu vyzývat k odstranění vad podání. Jestliže tato výzva nebyla vydána v situaci, pro kterou ji zákon předpokládá, nemohl mít tento úkon za následek stavění lhůty pro vydání rozhodnutí o odvolání proti zajišťovacímu příkazu. Zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí proto začala žalovanému běžet ode dne následujícího po podání odvolání, tj. 27. 7. 2017, a uplynula proto 25. 8. 2017. Žalovaný přitom rozhodnutí o odvolání vydal až dne 6. 9. 2017, v důsledku čehož se stal zajišťovací příkaz dne 26. 8. 2017 neúčinný, určil soud.

Soud zároveň na závěr podotkl, že podle jeho názoru vydal správce daně výzvu k odstranění vad plné moci jen kvůli tomu, aby se prodloužila lhůta pro vydání rozhodnutí o odvolání.

tipContent_IKEA

Také NSS stížnost finanční správy zamítl

Finanční správa následně podala kasační stížnost, ale i Nejvyšší správní soud (NSS) se zastal podnikatele. NSS se odvolal na svůj dřívější rozsudek, kdy konstatoval, že správní řád nestanoví povinnost, aby písemná plná moc byla předložena v originále nebo v ověřené kopii, a ani nespojuje účinky zastoupení teprve s předložením plné moci v této podobě. Vzhledem k tomu, že daňový řád v dané otázce neobsahuje odlišnou úpravu, byly tyto závěry použitelné i pro aktuální spor. Nejvyšší správní soud přihlédl i k tomu, že zástupce žalobkyně správci daně zaslal i podání (odvolání), z jehož obsahu je zřejmé, že je s danou věcí seznámen. Podle Nejvyššího správního soudu je podstatná též skutečnost, že zástupce žalobkyně je advokát, který by se v případě aktivního zapojení do daňového řízení bez zmocnění ze strany žalobkyně vystavil riziku kárného postihu. Nastíněné skutečnosti jednoznačně svědčí tomu, že o vzniku vztahu zastoupení mezi žalobkyní a jejím zástupcem nevznikly důvodné pochybnosti, upřesnil soud.

Také podle NSS tak nebyly naplněny podmínky, aby správce daně vyzval zástupce firmy k nápravě vad plné moci. Soud zároveň připomněl, že pro vydání výzvy k odstranění vad musí být dány konkrétní důvody, které však v tomto případě dány nebyly. Zákonodárce předpokládá přísnější nároky na plnou moc až v situaci, kdy o vzniku vztahu zastoupení existují pochybnosti, a proto je potřebné následně doložit existenci vztahu zastoupení. Pokud však takové pochybnosti neexistují, jako tomu bylo i v nyní projednávané věci, nároky plynoucí z § 71 daňového řádu se na náležitosti plné moci neuplatní. Pro úplnost Nejvyšší správní soud uvádí, že odvolání samotné nároky plynoucí z § 70 a § 71 daňového řádu naplnilo, dodal soud a potvrdil, že finanční úřad zavčas nerozhodl o odvolání a zajišťovací příkaz se tak stal neúčinným.