V podnikatelské praxi se úvěry staly běžným nástrojem financování. Podnikatelé si úvěry často berou v situaci, kdy potřebují realizovat větší investici, kterou by z vlastních prostředků nebyly schopny okamžitě financovat. Někteří však využívají cizí zdroje financování, protože jsou pro ně „levnější“.
Co se dozvíte v článku
Kdy přemýšlet o úvěru
Podnikatelé tak typicky pořizují všemožná zařízení, dopravní prostředky, ale také dražší investice, například nákup nemovitostí. U některých podnikatelů může sloužit úvěr jako prostředek k překlenutí dočasného nedostatku finančních prostředků v rámci provozního financování.
Výhodnost úvěru se odvíjí od schopnosti firmy nebo daného podnikatele úvěr efektivně využít a generovat z něj vyšší výnos, než činí jeho náklady, tj. úroky a poplatky, případně pojištění (typicky u vozidel na úvěr). V mnoha případech je úvěr racionálním a strategickým rozhodnutím, zejména pokud jiná forma financování není dostupná nebo není tak výhodná.
Čerpání úvěru a jeho zaúčtování
Účtování o úvěru začíná samotným čerpáním úvěru. Banka nebo jiná úvěrová instituce může buď převést finanční prostředky přímo na účet žadatele o úvěru, nebo uhradit fakturu dodavateli na bankovní účet dodavatele.
V případě, že je částka převedena na účet, účtuje se o přijetí peněz na bankovní účet proti účtu 231 – bankovní úvěry (poskytuje-li úvěr banka). Důležité je však zmínit mezikrok, při kterém je zapotřebí použít účet 261 – peníze na cestě. Při účtování o úvěrech je totiž zapotřebí zaúčtovat nejen běžný bankovní výpis, ale také výpis úvěrový.
Pokud banka zaplatí dodavateli, vzniká závazek vůči bance a zároveň zaniká závazek vůči dodavateli. V obou případech se závazek z úvěru účtuje na pasivní účet 231 (bankovní úvěry), pokud se jedná o krátkodobý závazek nebo na účet 461 (dlouhodobé bankovní úvěry), pokud se jedná o dlouhodobý závazek.
Doklad | Popis | Částka | MD | D |
VBÚ | Načerpání úvěru | 1 000 000 Kč | 221 | 261 |
VÚÚ | Načerpání úvěru | 1 000 000 Kč | 261 | 231 (461) |
Splácení úvěru: jistina, úrok a další náklady
V souvislosti s úvěry se účtuje také o splácení úvěru, zpravidla formou pravidelných měsíčních splátek. Splátky ale mohou být i nepravidelné. V některých případech dochází například k pravidelným měsíčním splátkám jistiny, v jiných případech k pravidelným měsíčním splátkám celkové částky anebo dochází k úhradě jen úroků.
Většina splátek se skládá ze dvou složek: jistiny a úroku. Jistina představuje tu část, kterou dlužník snižuje svůj dluh vůči bance nebo jiné úvěrové instituci, zatímco úrok je nákladem, který dlužník hradí za možnost využití cizího kapitálu.
V účetnictví je nezbytné tyto dvě složky od sebe oddělit. Úhrada jistiny se účtuje jako snížení závazku na účtu 231 (případně 461). Úrok se zaúčtuje účetním předpisem jako finanční náklad na účet 562 – Úroky. Je-li ve splátce zahrnut i jiný náklad, např. bankovní poplatek nebo pojistné, je třeba jej zaúčtovat zvlášť, typicky na účet 568 – Ostatní finanční náklady nebo 548 – Ostatní provozní náklady.
Účetní doklad | Popis | Částka | MD | D |
VBÚ | Splátka úvěru | 50 000 Kč | 261 | 221 |
VÚÚ | Splátka úvěru – jistina | 45 000 Kč | 231 (461) | 261 |
VÚÚ | Splátka úvěru – úroky | 5 000 Kč | 562 | 261 |
Vykazování úvěrů a rozlišení podle splatnosti
Důležitou součástí správného účtování úvěrů je jejich vykazování ve výkazech a rozlišení podle doby splatnosti do finančních výkazů. Úvěry se vykazují typicky na účtech 231 a 461 a při sestavování rozvahy se rozdělují na krátkodobé a dlouhodobé závazky.
Krátkodobé úvěry jsou ty, jejichž splatnost připadá na období do jednoho roku od rozvahového dne. Naopak dlouhodobé úvěry mají splatnost delší než jeden rok. Toto rozlišení se neprovádí podle původní sjednané doby splatnosti, ale podle skutečné zbývající doby do splacení.
V praxi tak může dojít k situaci, kdy podnikatelé sjednají pětiletý úvěr, ale k datu rozvahy zbývá méně než 12 měsíců do jeho splacení. V takovém případě je nutné celý zůstatek úvěru přeúčtovat mezi krátkodobé závazky, ačkoli byl původně sjednaný úvěr na dobu pěti let. Tento přístup odpovídá zásadě věrného a poctivého obrazu účetnictví.
Úvěr a pořizovací cena majetku
V případě, že je úvěr použit na pořízení dlouhodobého majetku, je třeba určit, které náklady lze zahrnout do pořizovací ceny tohoto majetku.
Do pořizovací ceny patří nejen samotná kupní cena, ale i vedlejší náklady přímo související s pořízením – například doprava, montáž, projektové práce, zaškolení obsluhy nebo jednorázové bankovní poplatky za sjednání úvěru, pokud se vztahují přímo k financování daného majetku. Úplný výčet těchto vedlejších pořizovacích nákladů je uveden v prováděcí vyhlášce k zákonu o účetnictví.
Specifickou součástí pořizovací ceny jsou úroky z úvěru. Úroky z úvěru lze do pořizovací ceny zahrnout pouze do doby uvedení majetku do užívání. Od tohoto okamžiku se již úroky stávají nákladem běžného účetního období a účtují se jako finanční náklad.
Ostatní náklady, které nejsou přímo spojeny s pořízením majetku, jako jsou poplatky za vedení úvěrového účtu nebo pojistné, se do pořizovací ceny nezahrnují a účtují se zvlášť.