Uvolnění a náhrada zaměstnancům za činnost na dětských táborech

Pracovní volno podle zákoníku práce

V souladu s ustanovením § 203a zákoníku práce přísluší zaměstnanci pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu. Jedná se o volno 

• a) k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež a jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní,
• b) k činnosti oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů a středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež a
• c) k obdobným činnostem na sportovních soustředěních dětí a mládeže,

a to v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce.

Poskytnutí pracovního volna v nezbytně nutném rozsahu (nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce), nesmí bránit vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Pro nárok na uvolnění je třeba splnit dvě důležité podmínky. Nejméně po dobu 1 roku před uvolněním musí zaměstnanec pracovat soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží (podmínka soustavné a bezplatné práce není vyžadována pouze u táborů pro zdravotně postižené děti a mládež). A současně musí být pořadatelem akce, na kterou je uvolněn, právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a práce s dětmi a mládeží tvoří podstatnou část její hlavní činnosti. Tím má být zajištěna podpora neziskových a dobrovolnických aktivit, nikoliv jednorázových komerčních akcí.

Náhrada pouze za jeden týden volna

Zaměstnanci přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce (u jednoho zaměstnavatele). V kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (roční limit). Náhrada je poskytována od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce. Při změně délky stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby v průběhu kalendářního roku se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.

Náhrada mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci ve výši průměrného hodinového výdělku, nejvýše však ve výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy v národním hospodářství na přepočtené počty zaměstnanců zveřejněné Českým statistickým úřadem za první až třetí kalendářní čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, ve kterém se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Výši jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy podle věty první vyhlásí Ministerstvo práce a sociálních věcí sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Částka se zaokrouhlí na desetihaléře směrem nahoru. Nad uvedený rozsah, eventuálně při nesplnění zákonem daných podmínek, se náhrada nehradí. 

Konkrétní výše náhrady

• Vychází se z průměrné mzdy za 1. až 3. čtvrtletí roku 2025 v částce 48 171 Kč.
• Stočtyřiasedmdesátina průměrné mzdy činí 276,90 Kč (hodinová sazba).
• Při standardní 40hodinové týdenní pracovní době činí maximální možná refundovaná náhrada mzdy za týden 11 076 Kč.

Kompenzace zaměstnavateli od ČSSZ

Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu. Náhrada se poskytuje včetně sociálního a zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem. Úhradu poskytuje na žádost územní správa sociálního zabezpečení příslušná podle sídla zaměstnavatele, resp. podle místa útvaru zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd. U zaměstnavatele, který je fyzickou osobou, se příslušnost řídí podle místa trvalého pobytu.

Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu se podává písemně (tj. i ve formě elektronického podání, např. ve formátu PDF, JPG) na předepsaném tiskopisu nebo na produktu výpočetní techniky, který je co do údajů, formy a formátu shodný s předepsaným tiskopisem a musí obsahovat předepsané náležitosti. Správa sociálního zabezpečení posuzuje splnění podmínek nároku na úhradu náhrady mzdy nebo platu postupem upraveným § 123k zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel je spolu s uplatněním žádosti povinen prokázat a doložit splnění rozhodných skutečností a podmínek stanovených zákonem práce, na jejichž základě zaměstnanci poskytl náhradu.

Obsah a doklady k žádosti

Žádost musí vedle standardních náležitostí podání obsahovat:

• výši náhrady mzdy nebo platu, kterou zaměstnavatel poskytl konkrétnímu zaměstnanci a jejíž úhradu zaměstnavatel žádá. Uvádí se rovněž z jaké částky průměrného hodinového výdělku (výdělků) zaměstnavatel vycházel při stanovení výše náhrady mzdy nebo platu,
• uvedení konkrétních kalendářních dnů, za které bylo zaměstnanci poskytnuto pracovní volno a v rámci těchto dnů za určitý počet hodin. V souvislosti s tím je třeba předložit doklad prokazující stanovenou nebo kratší týdenní pracovní dobu zaměstnance platnou v době účasti na akci pro děti a mládež,
• uvedení způsobu, kterým má být úhrada provedena (poštovní poukázkou či převodem na bankovní účet a jeho číslo, příp. IBAN). Zaměstnavatel k žádosti o poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí dále prokazuje, že
• uvolněný zaměstnanec vykonával činnost vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, středního zdravotního pracovníka v táborech pro děti a mládež anebo obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže – např. organizátorem (tábora či sportovního soustředění) vystaveným potvrzením o jakou činnost se jednalo a jaký byl podíl práce zaměstnance na celkovém rozsahu aktivit právnické osoby,
• uvolněný zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží, např. potvrzením příslušné instituce – nevyžaduje se pro tábory (ne sportovní soustředění) pro zdravotně postižené děti a mládež. Uvede se, v jaké konkrétní aktivitě soustavná práce zaměstnance s dětmi nebo mládeží spočívala a že byla vykonávána v určité frekvenci, četnosti, kterou je možné považovat za soustavnou (nejméně dvakrát za měsíc) po dobu 1 roku bezprostředně před uvolněním, přičemž dočasné přerušení práce s dětmi nebo mládeží v důsledku školních prázdnin, pracovní neschopnosti apod. není překážkou splnění podmínky,
• uvolněný zaměstnanec vykonával činnost uvedenou ve čtvrté odrážce v rámci akce pořádané právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a zároveň práce s dětmi a mládeží je hlavní činností této právnické osoby – např. potvrzením organizátora;
• došlo k faktickému poskytnutí náhrady mzdy zaměstnanci – uvedené lze doložit např. účetními a dalšími doklady k vedení účetnictví (k vedení daňové evidence) včetně účtů a dokladů souvisejících s výplatou mezd a dalších nároků zaměstnanců souvisejících se zaměstnáním.

Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu je třeba podat nejpozději do 6 kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci zúčtována. Nebyla-li žádost podána v této lhůtě, nárok na úhradu náhrady mzdy nebo platu zaniká.