Hlavní navigace

V čem spočívá nebezpečí Michálkova návrhu na prolomení mlčenlivosti?

Autor: www.shutterstock.com, podle licence: Rights Managed
Jiří Nesrovnal

Nové ustanovení daňového řádu, které navrhuje Pirát Michálek, prolamuje v určitých případech mlčenlivost advokátů, notářů, daňových poradců a auditorů.

Doba čtení: 5 minut

Pokud návrh projde, dostane se tak finanční správa zcela bezproblémově k údajům, které doposud podléhaly mlčenlivosti, přestože Michálek tvrdí, že tomu tak není. Jak známo, ďábel je často skryt v detailu a vágní formulace navrženého ustanovení je právě tím detailem.

Čtěte také: Odborníci: Návrh Pirátů na posílení pravomocí berňáků je nebezpečný paskvil

Michálek jde nad rámec směrnice

Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek podal pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu poslankyně Heleny Válkové (ANO) k návrhu zcela nového ustanovení daňového řádu, kterým je v určitých případech prolamována mlčenlivost advokátů, notářů, daňových poradců a auditorů.

Následně se nad tímto návrhem strhla mediální přestřelka mezi Jakubem Michálkem a Tomášem Sokolem. Nechceme do této polemiky aktivně vstupovat. Rádi bychom ale demonstrovali, v čem spočívá nebezpečí návrhu Jakuba Michálka.

Pozměňovací návrh poslance Michálka jde nad rámec Směrnice EU, která řeší především problematiku praní špinavých peněz (AML). To je třeba uvést v první řadě. Není pochyb o tom, že je veřejným zájmem potírání nezákonné a kriminální činnosti v této oblasti. Přesto trestní řízení podléhá mnoha pojistkám a víceúrovňovým dohledům ze strany státního zastupitelství a soudů. V případě daňového řízení žádný takový dohled zajištěn není, soudní přezkum je vždy možný až následně. Odvolání proti výzvě k poskytnutí správcem daně požadovaných informací nemá odkladný účinek a daňový poradce či advokát může být opakovaně pokutován, než po mnoha letech rozhodne soud.

Návrh poslance Michálka spočívá ve vložení tohoto textu do nového § 57a odst. 2: „nebo v případě zjištění skutečností nasvědčujících tomu, že ze strany daňového subjektu, kterého se údaje a dokumenty týkají, nedošlo nebo nedojde ke splnění daňové povinnosti ve výši přesahující hodnotu 500 000 Kč.“ (zvýraznění přidáno autory).

V čem je hlavní problém Michálkova návrhu

Jak známo, ďábel je často skryt v detailu a právě zvýrazněný text je tím detailem. Jde o natolik obecné ustanovení, že jeho výklad bude značně široký. Michálek sice tvrdí, že zákon výslovně zakazuje poskytovat údaje z právního zastupování před soudem a z právního poradenství a že se týká pouze obchodních případů, jako zakládání firem s anonymním vlastníkem a provádění peněžních transakcí, kde se skutečný majitel skrývá za advokátem, ukazuje tím však jen neznalost praxe, jelikož vychází z nesprávného výkladu.

Je sice pravda, že § 26 odst. 1 AML zákona v určitém rozsahu akceptuje mlčenlivost daňového poradce. Toto ustanovení ale patří v rámci AML zákona k nejvíce nejasným co do výkladu, protože FAÚ (i mezinárodní společenství) se snaží jeho rozsah co nejvíce zúžit a tlačí i daňové poradce a advokáty k vyššímu oznamování podezřelých obchodů u jejich klientů. A jak je patrno ze znění, nevztahuje se např. na situace samotné konzultace poradce s klientem za předpokladu, že ho daňový poradce nezastupuje před soudem.

Stejně tak je sporné, zda se vztahuje na situace, kdy daňový poradce zastupuje klienta před správcem daně, protože § 26/1 hovoří jen o soudním řízení. I toto dokládá naše obavy před tím, jaké výkladové problémy návrh poslance Michálka v praxi přinese, neboť je způsobilý vyvolávat konkrétní výkladové spory mezi správcem daně a daňovým poradcem.

K čemu vedou obecná ustanovení, už bohužel víme

Spojení „skutečnosti nasvědčující tomu“ lze analogicky srovnat s ustanovením o zajišťovacích příkazech, které je postaveno na „odůvodněné obavě“. Způsob aplikace tohoto ustanovení v aktuální praxi finanční správy je veřejnosti dostatečně znám. Výsledkem jsou vedle potrestaných podvodníků i ekonomicky naprosto zdevastované standardní firmy, zničené zdraví a rozvrácené rodinné vztahy poctivých podnikatelů.

O tom, že pro finanční správu není problém si doslova „vycucat z prstu“ mnohamilionový nedoplatek, dostatečně svědčí i mediálně známý případ Vyrtych (finanční správa nezákonně doměřila firmě Vyrtych daň ve výši 24 mil. Kč kvůli daňovému nedoplatku jejího subdodavatele ve výši 9 mil. Kč), kde spravedlnost sjednal Nejvyšší správní soud až po sedmi letech.

Čtěte také: Bohudíky za Nejvyšší správní soud, za poslední pojistku proti daňové totalitě

Pokud bude Michálkův návrh schválen, dostane se finanční správa zcela bezproblémově k údajům, doposud podléhajícím mlčenlivosti. To ale cílem směrnice vůbec nikdy nebylo.

Poslanec Michálek se mýlí, pokud tvrdí, že jeho návrh má sloužit pouze na ochranu daňových příjmů českého státního rozpočtu. Jeho návrh, pokud bude přijat, především poslouží státu prolomit pod smyšlenou záminkou daňovou mlčenlivost a získat od zmiňovaných profesí citlivé údaje o jejich klientech. Stát by se mohl prostřednictvím Michálkova návrhu dostat i ke smlouvě s klientem a dalším důvěrným údajům, které se týkají komunikace s klientem, a návrh je tak zřejmě i protiústavní.

Představte si například, že předmětem smlouvy mezi klientem a daňovým poradcem či advokátem, ke které se bude chtít správce daně dostat, bude oprava chyb v daňové evidenci klienta. Podotýkáme, že může jít o chyby, nikoliv o trestnou činnost (daňové nedoplatky vznikají přitom velmi různým způsobem, včetně různých omylů, nedopatření či opominutím). Skutečně poslanec Michálek chce, aby měl správce daně přístup i k informacím o předmětu smlouvy mezi advokátem či daňovým poradcem a jeho klientem?

Kdo ve skutečnosti Michálkův návrh napsal?

Jistě se shodneme, že násilné trestné činy mají stejnou, ne-li vyšší společenskou nebezpečnost než hospodářské trestné činy. Přesto doposud nikoho, a to dokonce ani za minulého režimu nenapadlo, že by se v rámci boje proti nim prolomila mlčenlivost advokátů, i když by to bezpochyby přispělo k vyšší objasněnosti těchto závažných trestných činů. Proti boji s nelegálními daňovými úniky nelze nic namítat. Ale ne za každou cenu a ne především za cenu porušení ústavních principů, na kterých je každý demokratický stát postaven. A mezi ně mlčenlivost advokátů, daňových poradců a podobných profesí bezpochyby patří.

Výsledkem návrhu poslance Michálka tak bude, že klienti ztratí důvěru v možnost beze strachu se poradit s odborníkem. Pokud tato důvěra nebude existovat, mohou ti, kteří třeba z neznalosti poruší pravidla, zůstat zcela mimo systém a v konečném důsledku způsobit zbytečnou škodu sobě i státu.

Content 2018 Tip Hažmuková

Michálkův návrh, šitý na poslední chvíli horkou jehlou, se tak obrátí nikoliv proti advokátům či daňovým poradcům, ale proti občanům a firmám. A to cílem Směrnice AML rozhodně není. V této souvislosti je zajímavé, že ministerstvo financí opakovaně uvádělo, a to i při jednání se zástupci dotčených komor a projednávání dané novely v Poslanecké sněmovně, že v případě advokátů a daňových poradců a podobných profesí nechce jít a nepůjde nad rámec toho, co požaduje evropská směrnice. A najednou ministerstvo financí zcela otočí a plně podporuje návrh poslance Michálka. O čí návrh tedy vlastně jde a kdo jej včetně odůvodnění ve skutečnosti napsal?

Čtěte také na Noviny.cz: Jak vznikal návrh na prolomení mlčenlivosti advokátů? Pirátům ho přichystalo ministerstvo financí