Hlavní navigace

V Česku podniká přes milion OSVČ. Co s počty udělá chystaná paušální daň?

Daniel Morávek

Počet OSVČ překročil ke konci loňského roku hranici jednoho milionu. Otázkou je, co s počty udělá chystaný jednotný paušální odvod.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Zatímco množství OSVČ hlavních se vloni zvýšilo po několika letech, OSVČ vedlejších přibývá prakticky neustále. Prvně v historii jejich počet překonal hranici 420 tisíc. Vyplývá to ze statistik České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Počet OSVČ opět narůstá

Potvrzuje se, že zlom z počátku loňského roku, kdy po letech propadů opět začal narůstat počet OSVČ, nebyl výjimkou. Také ke konci loňského roku se množství OSVČ hlavních meziročně zvýšilo, a to o více než 8 tisíc. Ke konci loňského roku jich ČSSZ evidovala 590 705. Oproti rekordnímu konci roku 2011 je to nicméně i tak propad o 60 tisíc.

Ve čtvrtletním srovnání se sice počet OSVČ hlavních oproti konci září snížil o 5 tisíc, jak však ukazují dlouhodobá data, jde o tradiční sezónní výkyv. Na konci roku je vždy počet OSVČ hlavních nižší v porovnání s letními měsíci v roce. To je způsobeno mimo jiné tím, že OSVČ ke konci kalendářního roku ukončují nebo přerušují činnost. Během léta počty zase zvyšují sezónní práce.

V loňském roce pokračoval, kromě nárůstu počtu OSVČ hlavních, také vzestup podnikatelů na „vedlejšák“. Prvně v historii jejich počet překonal hranici 420 tisíc. K poslednímu dni roku 2018 jich bylo zaregistrováno 420 650. Zatímco počet OSVČ hlavních začal narůstat až v posledním roce, OSVČ vedlejších přibývá prakticky neustále posledních 10 let.

Počet OSVČ
OSVČ hlavních OSVČ vedlejších Celkem
K 31. 12. 2018 590 705 420 650 1 011 355
K 31. 12. 2017 582 226 409 218 991 444
K 31. 12. 2016 577 818 403 537 981 355
K 31. 12. 2015 578 544 397 408 975 952
K 31. 12. 2014 586 112 386 244 972 356
K 31. 12. 2013 602 395 374 833 977 228
K 31. 12. 2012 627 596 366 492 994 088
K 31. 12. 2011 649 990 351 774 1 001 764
K 31. 12. 2010 640 406 336 663 977 069
K 31. 12. 2009 648 941 306 718 955 659

Zdroj: ČSSZ

Kdo je OSVČ vedlejší

Z pohledu důchodového pojištění se považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce:

  • vykonávala zaměstnání.
  • měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod.
  • měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců, nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), nebo stupni III (těžká závislost), anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou.
  • vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání nebo civilní službu.
  • byla nezaopatřeným dítětem.

Co s počty udělá paušální odvod?

Další zvýšení počtu OSVČ by mohl podpořit i jednotný paušální odvod, který připravuje ministerstvo financí. Zatím se pracuje s variantou, dle které by OSVČ, jejichž roční příjem nepřekročí 1 mil. Kč, získaly možnost se prostřednictvím jedné paušální platby zbavit povinnosti přiznávat na třech různých formulářích daň z příjmu, sociální pojistné a zdravotní pojistné.

Paušální daň by se hradila měsíčně a zahrnovala by minimální náklady pro sociální a zdravotní pojištění pro příslušný rok (tj. částky, které již nyní všichni poplatníci povinně platí) a částky 500 Kč. Celková výše tohoto paušálního odvodu by se v závislosti na vývoji průměrné mzdy, od které se minimální základy pojistného odvozují, měla v příštím roce pohybovat v rozmezí 5400 Kč – 5500 Kč měsíčně. Poplatníkovi, který by se pro tento jediný odvod rozhodl, by se výrazně snížila administrativa. Odpadla by mu například povinnost podávat daňové přiznání a také by u něj zcela postrádala smysl případná daňová kontrola.

Na přípravě návrhu se podílí i Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, podle které je třeba podnikatele s příjmy do jednoho milionu korun postupně vyjmout z řady nadbytečných povinností a zcela minimalizovat jejich administrativu. Malý živnostník si na rozdíl od velkých firem musí vše vyřídit sám, a pokud má trávit neúměrné množství času papírováním a byrokracií spojenou s kontrolami, nemá čas na svoji hlavní činnost a přichází o nemalé příjmy. Jsme spokojeni i s výší paušálu, který se nám podařilo dojednat. Pětistovka měsíčně je s ohledem na úbytek starostí a administrativy rozumným kompromisem, komentoval šéf asociace Karel Havlíček.

Koncept jedné paušální daně podporují rovněž Podnikatelské odbory, jak však upozorňuje Radomil Bábek, šéf Podnikatelských odborů, paušál musí být dobrovolný. Pokud jsou nástroj či řešení, která nám připraví státní správa, povinné, nikdy se nedozvíme, zda jsou ku prospěchu živnostníků, nebo proti jejich zájmům. Jediným indikátorem je dobrovolnost. Pokud nemají podnikatelé o státem navržené řešení zájem, pak není v jejich prospěch, není jim k užitku. Takových je zatím drtivá většina všech státních řešení, jsou pro živnostníky jen další zátěží, uvedl serveru Podnikatel.cz Bábek a doplnil, že podle něj se připravovaný paušál na počtu živnostníků nijak neprojeví. Motivací podnikatele je přece snaha stát na vlastních nohách a člověk, který se pro to rozhodne se nerozhoduje podle toho, jak bude reportovat státu a jak bude platit daně, domnívá se Bábek.

Čtěte více: Jednotný paušál pro OSVČ místo záloh, přiznání a přehledů? Zatím nejásejte

Přehledy podávají všechny OSVČ

Všechny OSVČ, ať hlavní, či vedlejší, které alespoň po část roku 2018 vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost, mají povinnost podat příslušné OSSZ přehled o příjmech a výdajích OSVČ za rok 2018 . K vyplnění a odeslání přehledu za předchozí rok mohou podnikatelé využít interaktivní tiskopis na ePortálu ČSSZ. Pokud se před vyplněním přihlásí k portálu ČSSZ, do tiskopisu nemusí doplňovat identifikační údaje, které se automaticky načtou z databází ČSSZ, a přímo ho odešlou „své“ OSSZ.

Aby však OSVČ mohla dokument takto podat, musí se nejprve přihlásit. V současné době se lidé mohou na ePortál ČSSZ přihlásit třemi způsoby: pomocí datové schránky, prostřednictvím tzv. eObčanky (od 1. 7. 2018 nový elektronický občanský průkaz s čipem) nebo aktivací uživatelského účtu (jméno, heslo, SMS kód).

Content tip Javornický

Jednoduché vyplnění umožňují i interaktivní formuláře, které nabízíme k daním a pojištění na serveru Podnikatel.cz. OSVČ mohou například využít šablonu daňového přiznání, která údaje rovnou přepisuje i do přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ.

Čtěte také: Podat přehled České správě sociálního zabezpečení lze i online. Jak na to?