Hlavní navigace

V novém roce další povinnost podnikatelů. Evidence skutečných majitelů firem

Redakce

Rok 2018 přinesl podnikatelům další povinnost. Čtěte, koho konkrétně se rejstřík skutečných majitelů firem týká a kdo jej využije?

Doba čtení: 1 minuta

Novela zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, přináší podnikatelům od začátku roku 2018 novou povinnost. 

Právnické osoby zapsané v příslušném veřejném rejstříku a svěřenské fondy budou mít nově povinnost evidovat své skutečné majitele – a to v neveřejné části registru. K provedení změny mají příslušné povinné subjekty čas od 1 do 3 let od nabytí účinnosti novely. 

Psali: Evidence skutečných majitelů firem. Nová povinnost podnikatelů od roku 2018

Skutečným majitelem se rozumí fyzická osoba, která má fakticky nebo právně možnost vykonávat přímo nebo nepřímo rozhodující vliv v právnické osobě, ve svěřenském fondu nebo v jiném právním uspořádání bez právní osobnosti.

Informace z evidence skutečných majitelů jsou k dispozici například soudům pro účely soudních řízení, orgánům činným v trestním řízení, zpravodajským službám, správcům daně, České národní bance, Národnímu bezpečnostnímu úřadu, Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, Ministerstvu vnitra a dalším oprávněným subjektům. Výpis z evidence si bude moci nechat vystavit také osoba zapsaná v této evidenci. Data bude možné poskytovat jen kvůli vybraným trestným činům souvisejícím s praním špinavých peněz nebo s terorismem.

Do evidence skutečných majitelů se zapisují údaje o datu narození, bydlišti, ale také například o hlasovacích právech. Vedeny jsou i údaje vysvětlující, proč je daný člověk skutečným majitelem.

Jaké údaje do evidence zapisovat?

  • jméno,
  • adresa místa pobytu (popř. také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu), 
  • datum narození,
  • rodné číslo (bylo-li přiděleno), 
  • státní příslušnost,
  • údaj o (i) podílu na hlasovacích právech, zakládá-li se postavení skutečného majitele na přímé účasti v právnické osobě, (ii) podílu na rozdělovaných prostředcích, zakládá-li se postavení skutečného majitele na tom, že je jejich příjemcem, anebo (iii) jiné skutečnosti, je-li postavení skutečného majitele založeno jiným způsobem.