Podle zákoníku práce přísluší zaměstnancům za práci mzda nebo plat. Ovšem řada firem se snaží své zaměstnance motivovat prostřednictvím zaměstnaneckých výhod.
Jde samozřejmě o zaměstnanecké benefity. Velmi častým a oblíbeným zaměstnaneckým benefitem jsou dary. Ať už v peněžní či nepeněžní podobě.
Poskytování benefitů a pojem rodinný příslušník
Problematika zaměstnaneckých benefitů je poměrně rozsáhlá a zaměstnavatelé v ní poměrně často chybují. Vždy je třeba správně vyhodnotit, zda je poskytovaný benefit na straně zaměstnance zdanitelným příjmem či bude od daně z příjmů (a tím i od odvodů pojistného) osvobozený. Čtěte také: Příspěvek zaměstnancům na tištěné knihy? Novinka má zásadní nedostatek
Zaměstnavatel může poskytovat plnění nejen zaměstnanci, ale i jeho rodinným příslušníkům. Podmínky poskytování benefitů je samozřejmě vhodné ošetřit interním předpisem nebo kolektivní smlouvu. Je zcela na zaměstnavateli, zda a komu bude benefity poskytovat. Podle pokynu GFŘ D-22 k ustanovení § 6 odst. 9 písm. d) a e) zákona o daních z příjmů může zaměstnavatel pojem rodinný příslušník pro daňové účely založit nejen na principu příbuzenského vztahu nebo na manželském svazku, ale i např. na faktickém soužití, neposkytuje-li plnění pro rodinné příslušníky podle zvláštního právního předpisu.
To ovšem neplatí pro zaměstnavatele, kteří poskytují benefity v souladu s vyhláškou o fondu kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Zde je pojem rodinný příslušník přesně specifikován. Píše se zde, že zaměstnavatel může poskytovat z fondu zaměstnancům v pracovním poměru, státním zaměstnancům podle zákona o státní službě, příslušníkům ve služebním poměru, soudcům, žákům středních odborných učilišť, důchodcům, kteří při prvém odchodu do starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně pracovali u organizační složky státu nebo příspěvkové organizace (dále jen zaměstnanci) a jejich manželům (druhům), partnerům a nezaopatřeným dětem (dále jen rodinný příslušník). Za nezaopatřené dítě se nepovažuje dítě, kterému je přiznán invalidní důchod třetího stupně. Čtěte také: Získejte nové zaměstnance pomocí motivačního a náborového příspěvku
Dary u zaměstnanců (bezúplatné příjmy)
Hodnota nepeněžních darů poskytovaných v souladu s § 6 odst. 9 písm. g) zákona o daních z příjmů ze zisku po zdanění, ze sociálního fondu, z FKSP nebo na vrub nedaňových výdajů je až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého zaměstnance od daně z příjmů osvobozena. Tento osvobozený příjem není součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního ani zdravotního pojištění. Musí se však skutečně jednat o věcný dar. Peněžní dar je vždy zdanitelným peněžním plněním.
Další podmínkou pro osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnance je darování v souladu s vyhláškou o FKSP. Podle zákona o daních z příjmů se tato podmínka vztahuje na všechny zaměstnavatele, tedy i ty zaměstnavatele, kteří FKSP nemají.
Finanční dary, věcné dary nad dvoutisícový limit nebo dary k jiným příležitostem, než uvádí vyhláška o FKSP (například poukázky k Mikuláši, k Vánocům, při uzavření sňatku nebo při narození dítěte atd.), jsou zdanitelným příjmem v souladu s § 6 zákona o daních z příjmů (včetně odvodů pojistného). Obdobně to platí i pro dary v souvislosti s výkonem funkce (mimořádný dar za práci nad rámec výkonu funkce) nebo peněžní dary (včetně spropitného přeúčtovaného zaměstnanci – např. číšníkovi). Čtěte více: Jak na spropitné v souladu se zákonem
V souladu s vyhláškou o FKSP se má jednat o dary:
- za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech,
- za aktivitu humanitárního, sociálního charakteru,
- za péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky (např. zabezpečení nejrůznějších akcí pro zaměstnance),
- při pracovních výročích 20 a každých dalších 5 let trvání pracovního poměru u zaměstnavatele; do pracovního výročí lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů (naopak nelze zahrnout dobu výkonu práce konané na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr),
- při životních výročích 50 let a každých dalších 5 let věku,
- při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu třetího stupně.
Dar musí být zakoupen zaměstnavatelem. Pokud bude zaměstnanci proplacen pokladní doklad (dar si sám vybral a zakoupil), nebude se jednat o věcný dar. Platí zde jednoduché pravidlo, zaměstnanec nesmí obdržet peníze. Peněžní dar je zdanitelným peněžním plněním.
Dary v praktických příkladech
- Zaměstnavatel plánuje zakoupit zaměstnancům (novopečeným otcům) pleny pro narozené děti v hodnotě 2000 korun. V tomto případě se bude jednat o zdanitelný příjem, včetně odvodů pojistného. Nejedná se o poskytnutí daru v souladu s vyhláškou FKSP. Na straně zaměstnavatele jde o daňově neuznatelný náklad. Vhodnější variantou by bylo poskytnutí finanční odměny, za kterou si zaměstnanci pleny sami zakoupí. Potom by šlo o běžný mzdový náklad. Čtěte také: První potíže s otcovskou poporodní péčí
- V souladu s interním předpisem poskytuje zaměstnavatel zaměstnancům věcný dar v hodnotě 1000 Kč při „kulatých“ životních výročích. Na straně zaměstnance budou od daně z příjmů osvobozené pouze dary k výročí 50, 60 nebo 70 let. Dary do dosažení věku padesáti let nejsou poskytovány v souladu s vyhláškou o FKSP.
- Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům k Vánocům dar ze sociálního fondu – tiché víno v hodnotě 300 Kč. Jedná se o zdanitelný příjem na straně zaměstnance (dar není uveden ve vyhlášce o FKSP). Obdobně vánoční kolekce. V obou případech by mohlo být toto „darování“ pojato jako příspěvek na kulturní akci. Nebude se zde jednat o dar, ale o příspěvek na kulturní akci (na straně zaměstnance příjem od daně z příjmů osvobozený dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů). Právě kolekce, víno a dárky mohou být zaměstnancům rozdány v rámci vánočního večírku jako součást kulturního pořadu.
