Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Vážíte? Pak si pohlídejte expiraci ověření. Za necejchované váhy hrozí pokuty

Zdeněk Vesecký

Jednou z povinností prodejců je mít správně seřízené a úředně otestované váhy. Udělejte si proto jasno v povinnostech a termínech.

Měřidla, v tomto případě váhy, je potřeba mít v náležitém pořádku nejen kvůli zákazníkům a hrozbám pokut od úřadů, ale i kvůli sobě. Přece se nebudete okrádat.

Každý, kdo se začne zajímat o testování vah, narazí na dva základní termíny. Jde o kalibraci a cejchování. V prvním případě jde o kontrolu prováděnou porovnáním hodnot naměřených konkrétní vahou s hodnotami etalonu, tedy kontrolních závaží. Při kalibraci se vydává kalibrační list a kalibrace se provádí jen u pracovních měřidel, ne u měřidel stanovených. U těch je vyžadováno cejchování, chcete-li úřední ověření. Jedná se o potvrzení, že má váha požadované metrologické vlastnosti a vyhovuje daným tolerancím. Ověřená váha je opatřena úřední značkou Českého metrologického institutu nebo autorizovaného metrologického střediska. Na vyžádání se při cejchování vydává potvrzení o ověření stanoveného měřidla.

Každá taková kontrola samozřejmě něco stojí. Proto je vhodné popřemýšlet o tom, jestli firma opravdu potřebuje mít všechny váhy úředně ověřené, nebo jestli náhodou pro interní vážení nepostačí váha necejchovaná. Z toho důvodu je nutné znát také rozdíl mezi stanoveným a pracovním měřidlem.

Stanovená měřidla jsou dána vyhláškou ministerstva průmyslu a obchodu a jejich použití je možné v závazkových vztazích, to znamená při prodeji, nájmu nebo darování věci, při poskytování služeb nebo při určení výše náhrady škody, popřípadě jiné majetkové újmy, pro stanovení sankcí, poplatků, tarifů a daní, pro ochranu zdraví, pro ochranu životního prostředí, pro bezpečnost při práci nebo při ochraně jiných veřejných zájmů. Pracovní měřidla jsou měřidla ostatní, většinou používaná v technologii výroby, která není možné použít pro výše zmíněné činnosti.

Dále čtěte: 5 úřadů, na jejichž kontrolu se podnikatelé mohou nejčastěji „těšit“

Bez kalibrace se možná obejdete, bez ověření ne

Existuje celá řada firem, které nabízí kalibraci nebo servis před cejchováním. Podle Českého metrologického institutu ale kalibrace měřidel před ověřením (cejchováním) nemá smysl. Je ale vhodné podle typu váhy a potřeby seřízení investovat do servisu. Když už se podnikatel rozhodne využít služeb některé servisní organizace, musí vybrat takovou, která má platné Osvědčení o registraci pro daný typ vah. Bohužel ne vždy k tomu dochází a často není proveden vůbec žádný servisní zásah.

Servisní technik by měl váhu očistit, zkontrolovat funkčnost jak tlačítek, tak samotného zařízení sadou platně kalibrovaných etalonů, opravit případné poruchy a seřídit vážící rozpětí. Protože při své činnosti měřidlo rozplomboval a porušil ověřovací značky, musí ho také opatřit svými zajišťovacími značkami, na váhu vylepit informativní štítek o servisním zásahu s datem a informovat uživatele, že má pouze 30 dní povoleného užívání váhy, a buď on, nebo uživatel musí o tomto zásahu do 30 dnů informovat Český metrologický institut a objednat si ověření tohoto měřidla, připomíná Lukáš Běhal z Českého metrologického institutu, zástupce gestorské skupiny hmotnosti ČR.

Kalibraci pracovních měřidel provádí v celém rozsahu Český metrologický institut (ČMI) a v omezeném rozsahu i některé akreditované kalibrační laboratoře. Ostatní laboratoře nemají zpracované odpovídající metodiky, pracovníci nedisponují žádnou odpovídající profesní způsobilostí, mají nedostatečnou etalonovou vybavenost a jimi vydaný dokument není ve většině případů akceptován dozorovými orgány. Kalibrační list může vydat de facto kdokoliv, ale ověřovací list či potvrzení o cejchování stanoveného měřidla může v Česku vydat pouze ČMI. Z toho důvodu provádíme kalibraci a pak už jen přípravu na opakované cejchování vah. Zákazníci tak získají jistotu, že budou jejich váhy pro úřední ověření připravené a v pořádku projde procesem cejchování. Cejchování vah pak zajišťujeme ve spolupráci s Českým metrologickým institutem, dodává Lenka Jakšlová ze společnosti Váhoservis.

Takový postup je sice možný, ale určitě ne nutný. Podnikatel se s požadavkem na ověření a samozřejmě i kalibraci může obrátit přímo na ČMI. Zdůrazňuji, že ceny ověření jsou regulované státem a jejich výše je mnohem menší než v neregulované sféře kalibrací. U vah do 40 kilogramů je to 670 korun bez DPH včetně cestovních nákladů. Ty jsou zahrnuty v položce ověření, komentuje Lukáš Běhal. Cena kalibrace se stanovuje podle modelu váhy a použitých etalonů. U společnosti Metroservis se třeba u malých vah pohybuje kolem 1000 korun bez DPH.

Váhy musí být nejen v pořádku, ale splňovat i všechny administrativní náležitosti. To znamená být označené. Cejchovaná, úředně ověřená váha je zaplombována a označena nálepkou. Jedna ze stříbrných úředních (ověřovacích) značek musí být umístěna na každém platně ověřeném měřidle.

Mohlo by vás zajímat: Na firmy z Prahy může daňová kontrola odevšad, končí místní působnost berňáků

Jak váhu udržet co nejdéle přesnou?

K odchylkám dochází vlivem jak samotné kvality vah nebo použitých komponentů, tak samozřejmě jejich používáním a stárnutím materiálu. Na přesnosti vážení se podílí i přetěžování, přemisťování, prach, nečistoty a podobně. I z tohoto důvodu je nutné nechat úředně ověřené váhy každé dva roky opětovně překontrolovat státními úředníky. U takzvaných technologických kontrolních vah je dobré provést seřízení jednou ročně. Kalibraci vah provádí každá firma podle vlastního uvážení, doporučujeme ji provádět jednou ročně, říká Lenka Jakšlová. 

Obecně platí, že čím náročnější je prostředí, v němž je váha umístěna, tím častější by měla být kontrola a kalibrace zařízení. K váze je možné si pořídit kontrolní závaží, a tímto provádět kontrolu. Všeobecný problém je v tom, že zaměstnanci se k zařízení firem nechovají moc ohleduplně a na vahách je to poměrně dost vidět. V rodinných společnostech váhy vypadají podstatně lépe a je o ně více postaráno, komentuje Kristýna Pokorná, asistentka obchodního a servisního oddělení společnosti Metroservis.

Psali jsme: Kontroly restaurací ze strany pivovarů jsou přísnější než od finančních úřadů

Za co hrozí pokuty?

Zákonem o metrologii předepsané povinnosti není radno podceňovat. V jeho § 18 se říká, že subjekty mají povinnost vést evidenci používaných stanovených měřidel podléhajících novému ověření s datem posledního ověření a předkládají tato měřidla k ověření a dále zajišťují jednotnost a správnost měřidel a měření a jsou povinny vytvořit metrologické předpoklady pro ochranu zdraví zaměstnanců, bezpečnosti práce a životního prostředí přiměřeně ke své činnosti. Za špatně vážící váhy, nebo dokonce používání neověřených vah může padnout pokuta do výše až 1 milionu korun. A to nepřímo v rámci státního metrologického dozoru nebo okamžitě při kontrole České obchodní inspekce.

Ta kontroluje, jestli prodejce používá úředně ověřená měřidla. Nedáváme pokuty za to, kolik je případná odchylka na váze, míře a podobně, ale za to, že prodejce nemá k dispozici ověřené měřidlo na prodejně. Spotřebitel, pokud o to požádá, má totiž mít možnost si míru ověřit, upřesňuje Jana Jelínková, vedoucí komunikace České obchodní inspekce. Pokud inspektor při kontrole zjistí používání neověřeného měřidla, vydá zákaz jeho užívání a následně ukládá sankci. Většinou příkazem na místě, od 1. 7. 2017 pak nově příkazovým blokem. Do 1. 7. 2017 byla maximální výše pokuty uložené příkazem na místě 5000 korun, po tomto datu je maximální výše pokuty uložené příkazovým blokem 10 000 korun.