Hlavní navigace

Veškeré formuláře finanční správy jsou „nezákonné“

Marek Piech

[KOMENTÁŘ] Veškeré formuláře finanční správy jsou „nezákonné“. Zákon ani prováděcí předpisy totiž nijak neurčují jejich obsah, formát ani strukturu dat.

Doba čtení: 5 minut

Finanční správa je asi jediná složka českého státu, která neumí své formuláře vydávat zákonnou, ústavně konformní formou – tedy především pomocí vyhlášek.

Finanční správa se stává kverulantem

Pod termínem kverulant známe spíše otravného člověka, který hlava nehlava hájí svá, často domnělá, práva. Představit si pod tím stát nebo nějakou jeho významnou organizační složku, bylo donedávna nemyslitelné. Jenže opak začíná být pravdou.

Na několika příkladech z posledních dnů ukážu, jak finanční správa a zejména Odvolací finanční ředitelství záměrně a plánovitě přetěžuje soudy a vytváří tlak na jejich postupné zahlcení a zhroucení celého systému. Nebudu zde popisovat již mediálně známé případy „zajišťovacích příkazů“, i když na nich se dá mnohé demonstrovat velmi snadno a názorně – k nim se vrátíme až nakonec.

To nejjednodušší, co v daních máme, a ten největší problém zároveň jsou formuláře. Tiskopisy, a to zejména elektronické. Pod záminkou zjednodušení, zrychlení a zlevnění správy daní se začaly před snad deseti lety postupně a masově zavádět elektronické formuláře. O tom, že SW berní správy je tunel za bílého dne, se zde již psalo. Dokonce se zjistilo, že elektronizace vůbec neslouží normálním lidem, ale naopak je zdrojem tahání pokut z jejich kapes. A nejhorší na celé věci je fakt, že veškeré formuláře (lhostejno, zda-li papírové nebo elektronické) jsou „nezákonné“.

Náležitosti formulářů nejsou v žádném zákoně

Velmi lidově řečeno totiž platí, že povinnosti občanům může uložit jen zákon. Tam bychom se ještě jakž takž vešli, daňové předpisy předepisují povinnost podávat přiznání, hlášení a některé další dokumenty formou tiskopisu. Jenže ani zákon, ani prováděcí předpisy dále nijak neurčují ani obsah tiskopisů, ani jejich formát, strukturu dat, prostě vůbec nic. A to je špatně.

Zdá se to jako maličkost, ale v době fake news není příliš inteligentní, aby stát vydával tyto důležité informace na nějaké www stránce, o které ani nevíme, komu patří. Programátoři jsou nešťastní, když jim někdo bez varování vymění strukturu dat. Klidně i zpětně. Na webu je totiž možné úplně všechno. A uživatelé pláčou – ještě včera to fungovalo, dnes „musí“ platit upgrade.

Přitom finanční správa je asi jediná složka českého státu, která neumí své formuláře vydávat zákonnou, ústavně konformní formou – tedy především pomocí vyhlášek. Umí to ministerstvo spravedlnosti (veškeré zápisy do obchodního rejstříku např.) a umí to například i celní správa. Jen finanční správa je kverulant. 

První žalobu na toto téma prohráli u KS v Hradci Králové už v r. 2012 (sp. zn. 31Af 49/2012), tedy před šesti lety. A co se změnilo v legislativě? Vůbec nic. Ani nálezy Ústavního soudu ČR (např. Pl. ÚS 32/14 – kontrolní hlášení, Pl. ÚS 26/16 – EET), ani rozsudky Nejvyššího správního soudu (např. 2 Afs 25/2015 nebo 10 Afs 360/2017 a řada dalších) nepřiměly doposud Finanční správu ČR k sebemenší reflexi. Odvolací finanční ředitelství se naopak soudí „hlava nehlava“.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Dokonce při tom zapomíná i vybírat daně samotné. Jak vypadá typický příklad? Občan (vážně to ani nemusí být zlý podnikatel) má datovou schránku. Třeba kvůli tomu, že se rozvádí, pracuje chvíli v zahraničí nebo je fanda elektronických komunikací. V ten okamžik „musí“ podat přiznání elektronicky, a to na formuláři, který právně neexistuje. Nejprve dostane pokutu, že tak neučinil napoprvé, a pak v tom ještě udělá nějakou „chybu“ – nedá podle mínění úředníků správnou přílohu apod. Opakuji, že formulář vyhláškou neexistuje. A dostává další sankce. Hlavně ale je jeho „vadné“ přiznání zahozeno – v lepším případě dostane nekonkrétní stručnou elektronickou zprávu, jindy mu volá hodná paní z berňáku a nekompromisně se dožaduje něčeho, co neexistuje. Mezi lidmi kverulanti nejsou, občané totiž většinou sklapnou a nějak to nakonec udělají. Nakonec si oddechnou i u pokuty, protože doufají, že tím to snad pro ně končí.

Finanční správa nestíhá kvůli kverulantství rozhodovat

Já jsem (a jistě i celá řada jiných lidí) podal odvolání a stále podávám i žaloby. Přestože je právně věc jasná, přestože výše, než je Ústavní soud ČR, už u nás jít nelze, Odvolací finanční ředitelství (dále jen „OFŘ“) nadále stále a stále vede své podřízené, aby vyžadovali nezákonné formuláře a své chyby přenášeli na normální lidi. Věnuje tolik úsilí svému kverulantství, že už nestíhá rozhodovat ani ta odvolání. Ano, u jednoho klienta nebylo OFŘ schopno vyřídit podané odvolání a muselo daň vrátit.

Aby bylo správně porozuměno, stavební bytové družstvo (žádný podnikatelský vydřiduch) řádně a včas podalo přiznání a zaplatilo daň (a nemalou). A úředníci místo aby mu poděkovali, toto přiznání „zahodili“, máme na to takový hezký termín „prohlásili jej za neúčinné“. A za tři roky to nestihli vyřídit, takže se daň (již zaplacená) promlčela. Nejprve tedy zahodili přiznání, nakonec museli i daň. Hezké, že? Pokud chcete vidět „naživo“, jak taková odborná argumentace OFŘ vypadá, můžete se kouknout na tento odkaz.

Najdete tam nejen úplný text žaloby s veškerými přílohami, ale i marnou snahu o domluvu, kdy se subjekt snaží jak v roce 2014 (formou stížnosti), tak v roce 2018 (kdy už je problematika soudně vyřešena) formou návrhu na smír dohodnout s OFŘ. Ten OFŘ záměrně ignoruje a tak zde najdete i plné znění rozsudku KS v Ostravě sp. zn. 22 Af 104/2017, dalšího v řadě na stejné téma. Nechci zde odborně rozebírat onu neúčinnost podání, to je institut, který je v daních úplně zbytečný a na zlost. Vrátím se k tomu sudičství.

Finanční správa o této systémové chybě ví dlouho, a to nejméně šest let. Upozorňují ji na to profesní organizace (např. KDP ČR na společném jednání koordinačního výboru v prosinci 2015 – materiál je na webu finanční správy), organizace daňových poplatníků a řada médií. Finanční správa se přitom nestydí své vlastní chyby přenášet na lidi ve formě pokut. Pokut za EET, kontrolní hlášení, daňová přiznání, přihlášky k registraci a kdoví co ještě. Jenže oni jdou ještě dál. Zdá se totiž, že zahlcení soudů je vlastně cíl, metoda, jak paralyzovat systém práva u nás. O konkrétních postupech si povíme příště.