Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Víte, co je HDP nebo inflace? Měli byste, pokud chcete dobře podnikat

Zdeněk Vesecký

I živnostníci a malí podnikatelé by měli průběžně sledovat velká ekonomická data. Pomůže jim to lépe podnikat v současnosti i plánovat budoucnost.

Ministerstvo financí na začátku týdne vydalo novou prognózu a zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce na 4,1 % a příští rok na 3,3 %. Ke zvýšení odhadů vedla dobrá kondice české ekonomiky i vývoje v zahraničí. V předchozí červencové prognóze ministerstvo počítalo letos s růstem ekonomiky o 3,1 % a pro příští rok s 2,9 %.

I takové informace se pravidelně objevují v médiích a mnoho lidí neví, jak s nimi naložit. Přitom právě makroekonomická data a jejich základní znalost jsou pro podnikatele důležité. Jak moc by ale měli sledovat vývoj HDP, inflace nebo úrokových sazeb? Není možné tvrdit, že bez sledování makroekonomických údajů se malí podnikatelé neobejdou, ale jejich znalost jim může pomoci udělat určitá dlouhodobější a zlomová rozhodnutí. Například investovat do nového stroje nebo otevřít novou provozovnu. Vědět něco více o tom, co se děje v ekonomice, je tedy výhodou i pro drobné živnostníky. Poptávka po jejich výrobcích nebo službách koneckonců vychází i z toho, jak se vyvíjí ekonomika. Nejde jen o poptávku, ale i o realizované ceny, náklady včetně mezd a podobně. Míra podrobnosti při sledování se pak už jen odvíjí od toho, v jakém oboru či odvětví se podnikatel konkrétně pohybuje, říká analytik ČSOB Petr Dufek.

Trh je vždy funkcí místa, času, poptávky a nabídky. Pro malé podnikatele je důležité vymezit si svůj relevantní trh a sledovat to, co ho ovlivňuje. Povětšinou jsou to lokální věci, nicméně se nesmí zapomínat na fakt, že i lokální trh je u nás ovlivněn tím, jak se daří celé ekonomice. I drobní podnikatelé by se tedy měli zajímat o celou ekonomiku, zejména o takové makroekonomické ukazatele, které ovlivňují jejich relevantní trh nejvíce.

Připomeňte si: Za krach většiny firem si podnikatelé mohou sami. Víte, kde děláte chyby?

Nejdůležitější makroekonomické ukazatele

Ekonom České spořitelny Michal Skořepa považuje za možná vůbec nejdůležitější makroekonomický údaj pro malé a střední podnikatele trend celkové hladiny mezd: Na jedné straně tento trend informuje o tom, jak velký tlak může podnikatel čekat ze strany svých případných zaměstnanců, na druhé straně značí vyšší růst mezd, vyšší koupěschopnost ze strany jeho zákazníků. Pokud podnikatelé v krátkodobém horizontu nesledují vývoj spotřebitelských cen a růst platů, riskují, že ztratí přehled o výši optimální marže. A to by mohlo vést ke ztrátě zisků nebo posílení vlivu konkurence. Vývoj mezd je ovšem potřeba posuzovat společně s inflací, protože pokud je vyšší mzda doprovázena vyššími cenami toho, co si domácnosti kupují, poptávka po produkci se nakonec zvýšit nemusí, dokonce může i klesnout.

Inflace je jedním z nejdůležitějších ukazatelů v ekonomice vůbec, protože říká nejen to, jak rostou ceny zboží a služeb, ale ovlivňuje řadu dalších podstatných parametrů včetně mezd nebo úrokových sazeb a devizového kurzu. Stručně řečeno, sledování inflace napoví, kolik by si podnikatelé měli účtovat za své služby. Pro drobné podnikatele je spíše důležitý cenový vývoj v jeho okolí a ceny výrobců, nicméně i tyto ukazatele bývají s inflací propojeny. Rostoucí ceny mohou znamenat spoustu věcí, od nutnosti zvyšovat mzdy přes rostoucí náklady na vstupy až po příležitost vyšších tržeb. Je tedy velmi nutné sledovat, co je příčinou růstu cen, a vyhodnotit, zda to pro daného podnikatele je, či není důležité, uvádí Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank.

Na makroúrovni je dále dobré sledovat, jak se daří ekonomice jako celku měřeno vývojem HDP. Do značné míry to ovlivňuje, jaká bude poptávka. Struktura HDP ukazuje, jestli ekonomiku táhne spotřeba domácností, spotřeba vlády, vyšší investice (v tom případě by měl i živnostník přemýšlet o investicích, aby mu neujel vlak), nebo exporty. Určitě je třeba sledovat i vývoj cen, které ovlivňují vstupy živnostníka. Jde zejména o komodity, pohonné hmoty nebo energie. Od makroekonomického rámce se odvíjí i vývoj kurzu koruny či úrokových sazeb. To je zase důležité, pokud živnostník potřebuje svou investici zafinancovat pomocí úvěru. Na mikroúrovni je důležité sledovat, jak vypadá situace v odvětví, ve kterém se živnostník pohybuje, nebo jak vypadá situace významného klienta, pro kterého jako živnostník především pracuje, komentuje Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Důležité je vnímat i situaci na trhu práce, zaměstnanost a nezaměstnanost. Pokud by například prodejci ignorovali počínající recesi a nárůst nezaměstnanosti, mohli by přecenit budoucí poptávku a nakoupit zásoby, které neprodají. V extrémním případě by je to mohlo takzvaně položit.

Pro drobné podnikatele a obchodníky je výhodné sledovat i dlouhodobé trendy ve statistikách maloobchodu. Současný ekonomický optimismus udržuje chuť lidí utrácet a podle poslední statistiky ze září tržby obchodníkům vzrostly o 3,6 % meziročně. S blížícím se adventem se dá očekávat, že tržby obchodníků ještě porostou. Zajímavější je ale sledovat přírůstky v jednotlivých obchodních segmentech maloobchodu. Například tržby na stáncích a farmářských trzích zaznamenaly nejvýraznější pokles o 8,9 % meziročně, což i přes možné negativní sezónní vlivy naznačuje, že farmářské trhy si svůj boom už odbyly a jsou teď na ústupu. Naopak rychlé tempo růstu o 19,3 % se projevilo u prodeje zboží přes internet. Takový nárůst může být způsoben silnější korunou, která zlevňuje nákup zboží ze zahraničních e-shopů. Je ale možné, že si Češi nákupy na internetu velmi oblíbili a mnoho spotřebitelů raději než v kamenných prodejnách utrácí na internetu, uvádí za Raiffeisenbank její mluvčí Petra Kopecká.

Zejména podnikatelé, kteří obchodují se zahraničím, by měli pochopitelně sledovat i kurz koruny vůči zahraničním měnám. Od ukončení intervencí České národní banky kurz české koruny celkem výrazně posílil, což se už může promítnout do poklesu zisku exportérů. Na druhou stranu silná koruna zlevňuje dovezené výrobní prostředky a materiál a firmy tak mají výbornou příležitost investovat.

Psali jsme: Pořád ve firmě něco tajíte? Pak živíte očekávání a zaděláváte si na problémy

Kde získávat informace a jak s nimi nakládat?

Živnostníci a malí podnikatelé nejsou makroekonomové a ani makroekonomy nezaměstnávají. Česko ale naštěstí patří mezi země, kde je velká část informací volně k dispozici na internetu. Postačující by proto mělo být pravidelné čtení denního tisku, respektive ekonomických rubrik deníků. O vývoji nejdůležitějších ukazatelů pravidelně informují i televizní stanice. Ekonomičtí novináři spolupracují s makroekonomy a ekonomickými analytiky a tímto způsobem informace šíří mezi laickou veřejnost. Velkými dodavateli zajímavých dat jsou Český statistický úřad nebo Česká národní banka. ČSÚ má velkou databázi údajů od měsíčních statistik spotřebitelské inflace přes čtvrtletní statistiky HDP až po roční zprávy o české ekonomice. Česká národní banka zase disponuje daty týkajících se peněz a obecně měnových statistik. Zprávy a analýzy poskytují také jednotlivá ministerstva.

Tyto zdroje jsou sice bohaté a podrobné, ale bohužel ne zcela uživatelsky přívětivé. Proto je pro laiky lepší odebírat pravidelné analýzy a zprávy velkých bank nebo finančních společností. Ty k údajům většinou přidají i komentář a výhled. Například ČSOB nabízí důležité informace kromě obvyklých informačních kanálů i přes mobilní aplikaci. A nově je možné využít i servis Hospodářské komory, která začala vydávat kompletní sadu makroekonomických dat pod názvem Komorová národohospodářská prognóza. Ta má pokaždé obsahovat i fokus na speciální aktuální téma.

Na ekonomické údaje je nutné pohlížet v širším horizontu a spíše sledovat trend, než se nechat strhnout údajem za poslední měsíc. Také je dobré si uvědomit, že mezi statistikami je určitá provázanost, a mohou se ovlivňovat pozitivně či negativně, upozorňuje na závěr Petra Kopecká z Raiffeisenbank. Například slabší kurz koruny dělá zboží exportérů v zahraničí levnější, ale na druhou stranu zvyšuje skrze importní ceny tlaky na růst tuzemské spotřebitelské inflace. Růst cen pak může být tak rychlý, že se Česká národní banka rozhodne použít některý ze svých nástrojů a například zvýší úrokové sazby. Ty zvýší ceny úvěrů a tím se zdraží peníze. Takže pokud se podnikatel rozhoduje pro expanzi svého podnikání a potřebuje si půjčit, kurz koruny nebo spotřebitelská inflace mu může poskytnout varovný signál, že ČNB může zvýšit sazby a tím zdražit peníze (úvěry).