Hlavní navigace

Vrátila se ze zahraničí. Bez testu ji nesmí zaměstnavatel vpustit na pracoviště

11. 2. 2021
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Jedno z aktuálních opatření nařizuje zaměstnavatelům zamezit vstupu zaměstnanců na pracoviště po návratu do ČR z vyjmenovaných států bez negativního PCR testu.

Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, které je platné od 5. února 2021, se týká osob vracejících se z epidemiologicky rizikových oblastí do ČR. Tímto opatřením se zejména omezuje pohyb osob na území ČR a stanovuje se povinnost těchto osob podrobit se ve stanovených lhůtách PCR testu na přítomnost viru. 

Zaměstnavatel má povinnost do doby předložení negativního výsledku testu zamezit vstupu těchto osob na provozovny a pracoviště po stanovenou dobu. 

K době zamezeného vstupu zaměstnance na pracoviště 

1. Zaměstnanci nebyla nařízena karanténa a ani nebyl uznán dočasně práce neschopným 

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na výkonu práce z domova (pokud to povaha práce umožňuje), čerpání dovolené nebo jiném řešení, například změně harmonogramu rozvržení směn. Pokud však k této dohodě nedojde, je třeba zameškanou dobu vyhodnotit jako omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 odst. 1 zákoníku práce (s výjimkou pracovních cest). 

Zaměstnanci v tomto případě nevzniká právo na náhradu mzdy nebo platu, ledaže se zaměstnavatel odchýlí od zákona ve prospěch zaměstnance a náhradu poskytne.

Pokud však překážka v práci (nemožnost vykonávat práci) nastala v důsledku vyslání zaměstnance na pracovní cestu, jedná se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce a zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku (100 %).

Zaměstnavatel je dále povinen v těchto případech uhradit zaměstnanci vzniklé náklady za absolvování RT-PCR testů, neboť podle § 164 zákoníku práce zaměstnanci přísluší náhrada nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou. 

Psali jsme: Je úhrada povinného testu na koronavirus daňově uznatelným nákladem?

2. Zaměstnanci byla při návratu do ČR nařízena karanténa nebo byl uznán dočasně práce neschopným

Pokud v individuálních případech rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) nebo ošetřující lékař o nařízení karantény nebo rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, vydá zaměstnanci Potvrzení o nařízení karantény nebo rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. 

V těchto případech se pak jedná o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 191 zákoníku práce, přičemž zaměstnanci přísluší v době prvních 14 dnů nařízené karantény nebo dočasné pracovní neschopnosti právo na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku (viz § 192 až 194 zákoníku práce). Po uplynutí prvních 14 dnů trvání karantény nebo dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od 15. dne nemocenské z nemocenského pojištění. 

tip do článku - nástroje v mkt - konkrétní témata

Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost (§ 206 odst. 1 a 2 zákoníku práce).

O státech, ze kterých je nutné po návratu podstoupit PCR test, informuje ministerstvo zahraničních věcí na svých webových stránkách

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).