Hlavní navigace

Vrátila se ze zahraničí. Bez testu ji nesmí zaměstnavatel vpustit na pracoviště

11. 2. 2021
Doba čtení: 2 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Jedno z aktuálních opatření nařizuje zaměstnavatelům zamezit vstupu zaměstnanců na pracoviště po návratu do ČR z vyjmenovaných států bez negativního PCR testu.

Ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví ČR, které je platné od 5. února 2021, se týká osob vracejících se z epidemiologicky rizikových oblastí do ČR. Tímto opatřením se zejména omezuje pohyb osob na území ČR a stanovuje se povinnost těchto osob podrobit se ve stanovených lhůtách PCR testu na přítomnost viru. 

Zaměstnavatel má povinnost do doby předložení negativního výsledku testu zamezit vstupu těchto osob na provozovny a pracoviště po stanovenou dobu. 

K době zamezeného vstupu zaměstnance na pracoviště 

1. Zaměstnanci nebyla nařízena karanténa a ani nebyl uznán dočasně práce neschopným 

Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na výkonu práce z domova (pokud to povaha práce umožňuje), čerpání dovolené nebo jiném řešení, například změně harmonogramu rozvržení směn. Pokud však k této dohodě nedojde, je třeba zameškanou dobu vyhodnotit jako omluvenou nepřítomnost zaměstnance v práci z důvodu jiné důležité osobní překážky v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 199 odst. 1 zákoníku práce (s výjimkou pracovních cest). 

Zaměstnanci v tomto případě nevzniká právo na náhradu mzdy nebo platu, ledaže se zaměstnavatel odchýlí od zákona ve prospěch zaměstnance a náhradu poskytne.

Pokud však překážka v práci (nemožnost vykonávat práci) nastala v důsledku vyslání zaměstnance na pracovní cestu, jedná se o jinou překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu § 208 zákoníku práce a zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší náhrada mzdy nebo platu ve výši jeho průměrného výdělku (100 %).

Zaměstnavatel je dále povinen v těchto případech uhradit zaměstnanci vzniklé náklady za absolvování RT-PCR testů, neboť podle § 164 zákoníku práce zaměstnanci přísluší náhrada nutných vedlejších výdajů, které mu vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou. 

Psali jsme: Je úhrada povinného testu na koronavirus daňově uznatelným nákladem?

2. Zaměstnanci byla při návratu do ČR nařízena karanténa nebo byl uznán dočasně práce neschopným

Pokud v individuálních případech rozhodne orgán ochrany veřejného zdraví (krajská hygienická stanice) nebo ošetřující lékař o nařízení karantény nebo rozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, vydá zaměstnanci Potvrzení o nařízení karantény nebo rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti. 

V těchto případech se pak jedná o důležitou osobní překážku v práci na straně zaměstnance ve smyslu § 191 zákoníku práce, přičemž zaměstnanci přísluší v době prvních 14 dnů nařízené karantény nebo dočasné pracovní neschopnosti právo na náhradu mzdy, platu nebo odměny z dohody ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku (viz § 192 až 194 zákoníku práce). Po uplynutí prvních 14 dnů trvání karantény nebo dočasné pracovní neschopnosti náleží zaměstnanci od 15. dne nemocenské z nemocenského pojištění. 

skoleni_15_4

Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak je zaměstnanec povinen uvědomit zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu. Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost (§ 206 odst. 1 a 2 zákoníku práce).

O státech, ze kterých je nutné po návratu podstoupit PCR test, informuje ministerstvo zahraničních věcí na svých webových stránkách

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).