Hlavní navigace

Vratky DPH za 45 dní? Vysvětlení Schillerové nedává smysl, zjevně jde o rozpočet

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Ministerstvo financí tvrdí, že prodloužení lhůty na vratky DPH na 45 dnů dělá kvůli novému institutu záloh. Toto zdůvodnění však nedává smysl.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Pokud finančním úřadům nyní stačí 30 dnů, budou jim stačit i po příslušné novele. Institut záloh jim totiž ve vyhledávací činnosti více práce nepřidělá, jelikož při ní nejde použít. Je tak nasnadě, že hlavním důvodem pro prodloužení lhůty je jednorázové vylepšení rozpočtu. Ministerstvo má ovšem jedinečnou šanci ukázat, že tomu tak není.

Delší čas je prý potřeba kvůli novému institutu záloh

Novela daňového řádu, která před pár dny prošla druhým čtením, přináší pro podnikatele jak pozitiva, tak negativa. Mezi negativa jednoznačně patří prodloužení lhůty pro vrácení nadměrného odpočtu DPH z 30 na 45 dnů. Ministerstvo delší lhůtu hájí hlavně tím, že kvůli novému institutu záloh na dani přibude úředníkům agenda, kterou budou muset v takto omezeném časovém prostoru vykonávat. Nově budou muset v rámci analýzy všech podaných daňových přiznání posoudit nejen to, zda je daný nárok nutné před vyměřením podrobit kontrolnímu postupu, či nikoli, ale současně budou muset posoudit, jaká část uplatňovaného odpočtu může být bez rizika vyplacena formou zálohy. Logicky tak naroste čas potřebný na vyhodnocení toho, jaký má být výstup z této fáze řízení. I když jde o práci s daty dodanými v elektronické podobě, tak určení výše zálohy na daňový odpočet vyžaduje individuální posouzení, zdůvodnění a vyrozumění, které si vyžádá časové kapacity příslušného úředníka, zdůvodnilo serveru Podnikatel.cz ministerstvo financí.

Podobně změnu hájila ve Sněmovně i samotná ministryně financí Alena Schillerová, která během druhého čtení řekla, že institut záloh povede ke snížení negativního finančního dopadu uvedeného zadržování, ale současně si vyžádá prodloužení doby pro vyhledávací činnost správce daně o 15 dní.

Čtěte více: Podpásovka pro podnikatele, lhůta na vratky DPH se má prodloužit na 45 dní

Zálohy nijak vyhledávací činnost neovlivní

Ačkoli toto vysvětlení zní možná na první pohled logicky, ve skutečnosti smysl nedává. Celý proces totiž probíhá zjednodušeně následovně. Podnikatel podá kontrolní hlášení a přiznání k DPH a úřady mají v rámci tzv. vyhledávací činnosti 30 dnů na to, aby buď odpočet vyplatily, nebo jej kvůli pochybnostem stoply (odpočet tzv. zadržely) a zahájily kontrolní postup (buď postup k odstranění pochybností, nebo daňovou kontrolu). V tu chvíli již úřad není žádnou lhůtou vázán. Jinými slovy, finanční úřad má dnes 30 dnů, aby se rozhodl, zda je odpočet v pořádku a vrátil jej, nebo aby jej v případě zjištěných pochybností či nesrovnalostí zadržel a následně detailně zkontroloval.

Nesmyslnost argumentace ministerstva spočívá v tom, že zálohy na odpočet v tomto nic nemění, jelikož je nelze stanovit v rámci vyhledávací činnosti, nýbrž až v rámci kontrolního postupu. I po zavedení záloh tedy úředník nemusí a fakticky ani nemůže během třiceti dnů řešit, jaká přesná část odpočtu je případně sporná, ale rozhoduje se v podstatě jen ve dvou kategoriích: správně vykázaný odpočet/chybně vykázaný odpočet. Pokud dojde k tomu, že se jedná o chybný nebo přinejmenším podezřelý odpočet, zahájí kontrolní postup, kde již není vázán lhůtou a v něm teprve bude rozhodovat o struktuře sporné a nesporné části odpočtu. Zde je již pravda, že institut záloh samozřejmě úředníkům práci přidělá, vzhledem k tomu, že jde ale o část, kde již správce daně lhůtu řešit nemusí, prodloužení lhůty není třeba.

Čtěte více: Vratky DPH až za 45 dnů? Argumentace ministerstva je lichá, shodují se odborníci

Ministerstvo nepředložilo žádná data

Dalším argumentem ministerstva je to, že během aktuálních 30 dnů není údajně možné dosáhnout ideálního zacílení budoucích kontrolních postupů. Správce daně má rovněž velmi omezený prostor pro neformální komunikaci a je tak často nucen namísto klientského přístupu volit spíše formu oficiálních výzev. Ty navíc nejsou tak precizní, jaké by mohly být, pokud by bylo více času na analýzu, tvrdí ministerstvo.

Podle ministerstva navíc není výhrou ani pro daňový subjekt, pokud uplatnil nárok v nesprávné výši a správce daně to během vyhledávacího řízení neodhalí. Pokud totiž správce daně nadměrný odpočet konkludentně vyměří a vyplatí do 30 dnů, má minimálně 3 roky na to, aby provedl podrobnou analýzu, kdy není tísněn časem, a kontrolní postup zahájil až později. Výstupem z této kontroly bude doměření daně, které je ovšem na rozdíl od situace, kdy správce daně nárok zkontroluje ještě před vyměřením, spojeno se sankcí v podobě úroku z prodlení a penále, upozorňuje ministerstvo.

Pomiňme, že tímto by šlo hájit třeba i prodloužení lhůty na vratky DPH na jeden rok. Tato tvrzení, na rozdíl od odkazu na zálohy, totiž mají aspoň logiku. Nejsou však podložena žádnými daty, která by třeba ukazovala, že stávajících 30 dnů nestačí. Kdyby například ministerstvo doložilo, že narůstá množství podnikatelů či objem odpočtů, které jsou nejprve chybně vyplaceny a zpětně doměřeny, šlo by tento argument vzít v potaz. Nic takového však dostupná data neukazují. Zatímco v roce 2016 činily podle Informací o činnosti finanční správy za rok 2018 doměrky DPH z kontrol 13,2 mld. Kč, v následujících dvou letech klesly o více než polovinu na zhruba 6 mld. Kč (data za rok 2019 ještě nejsou k dispozici).

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Usnadnila tedy kontrolní hlášení činnost, nebo ne?

Proti potřebnosti prodloužení lhůty navíc hovoří i opatření, které vláda v předchozích letech prosadila. Jde především o povinná elektronická přiznání k DPH a kontrolní hlášení k DPH. Ostatně samo ministerstvo financí (v té době mu šéfoval dnešní premiér Andrej Babiš) v důvodové zprávě ke kontrolním hlášením tvrdilo: Nastavením kontrolního hlášení dojde k rozšíření elektronické komunikace mezi správci daně a plátci. Tímto zavedením dojde k časové úspoře a ke zkvalitnění zpracovávaných dat, která jsou při administrativním zpracování velmi podstatná. (…) V okamžiku vyměřování daňových přiznání tak správce daně disponuje údaji, které by jinak získával převážně posteriorní kontrolní činností u jednotlivých plátců.

Že se vyhledávací činnost zjednodušila i zefektivnila, ostatně přiznala i finanční správa v Informacích o činnosti za rok 2018: Rok 2018 přinesl do vyhledávací činnosti další pozitivum ve smyslu zjednodušení činnosti správce daně a snížení zátěže třetích osob, kterým je možnost zjišťování informací o bankovních účtech prostřednictvím dotazů do Centrální evidence účtů.

Když se finanční správa nebo ministerstvo chlubí, že výrazně i klesají objemy zadržených nadměrných odpočtů (což je pravda), neopomíná přitom vždy zmínit úlohu kontrolních hlášení, která zkvalitnila vyhledávací činnost. Jednotlivé případy posuzuje správce daně individuálně a prověřování nadměrných odpočtů je cílené se snahou zkrátit celkovou dobu prověřování na nezbytné minimum. O této snaze vypovídá i skutečnost, že se stále snižuje celkový objem zadržovaných nadměrných odpočtů. Tohoto pozitivního vývoje bylo dosaženo zejména v důsledku zkvalitnění vyhledávací a kontrolní činnosti především za pomoci institutu kontrolního hlášení a na něj navazující analytické a metodické práce, uvedlo serveru Podnikatel.cz před několika dny Generální finanční ředitelství.

BRAND2020_tipLegitas

Samy úřady tedy ve lhůtě pro vratky DPH 30 dnů, až do předložení novely daňového řádu, problém neviděly a naopak vždy tvrdily, jak se vyhledávací činnost zjednodušila a zpřesnila. Z logiky věcí tak musí být pro prodloužení lhůty jiný důvod. A zde se nabízí prosté vysvětlení, které už řadu měsíců skloňují média či opozice, tedy jednorázové vylepšení příjmů státního rozpočtu, jelikož se odpočty za říjen 2020 vyplatí až v roce 2021. Samo ministerstvo odhaduje, že půjde přibližně o 16 mld. Kč, podle odborníků však může jít o ještě vyšší číslo, dokonce až o 18 miliard Kč. To je mimochodem částka, kterou má údajně každoročně přinášet EET.

Ministerstvo má šanci ukázat, že mu nejde o rozpočet

Ministryně financí Alena Schillerová nicméně popírá, že by navýšení příjmů rozpočtu bylo důvodem návrhu. V třetím čtení má jedinečnou příležitost své tvrzení dokázat. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura totiž předložil kompromisní pozměňovací návrh, který lhůtu pro vrácení DPH sice prodlužuje, ale jen o 5 dní. Pokud by nově činila 35 dnů, na příjmech rozpočtu by se to neprojevilo. Snad tuto jedinečnou šanci paní ministryně nepromarní.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).