Hlavní navigace

Vsaďte i v podnikání na upřímnost. Možná nevyhoříte

Jana Bohutínská

Upřímnost. Patří, nebo nepatří do podnikání? Jaké na to mají lidi z byznysu názory a jak s upřímností pracují? Podpoří, nebo spíš poškodí upřímnost váš byznys?

Doba čtení: 5 minut

Obchodníci chtějí být přesvědčiví, ne upřímní. Předstírání je zdroj stresu, upřímnost cesta ke svobodě. Raději nic než kecy. Přístupy se různí, co si vybrat?

I když upřímnost vypadá jako slovo, o jehož významu nikdo nepochybuje, není od věci se přeci jen na to, co znamená, nejdříve podrobněji podívat. Obecně se jako upřímný člověk popisuje ten, kdo nic nepředstírá a jehož city, myšlenky a záměry se shodují s jeho slovy, kdo je autentický. Ten, kdo nepředstírá, tedy není falešný nebo pokrytecký. Jednat upřímně znamená jednat zpříma, otevřeně, bez přetvářky, nezastírat své smýšlení. Upřímné je pak to, co je myšleno, cítěno a konáno bez přetvářky, s opravdovostí a upřímností.

Čtěte také: Vyplatí se používat smajlíky? Napoví výsledky studie i zkušenosti odborníků

Obchod je divadlo

Všichni obchodníci jsou de facto herci. Jejich úkolem není být upřímnými, nýbrž být přesvědčivými, tvrdí Peter Thiel a Blake Masters v knize Od nuly k jedničce (Jan Melvil Publishing 2015) s výmluvným podtitulem Úvahy o startupech aneb Jak tvořit budoucnost. Uvádějí to s tím, že lidé negativně reagují jen na nepříjemné, průhledné prodejce – tedy na ty špatné. I v tomto oboru existují velmistři, a pokud žádného takového neznáte, není to proto, že jste se s ním ještě nikdy nesetkali – spíše jste jeho umění neprohlédli, dodávají nekompromisně.

Diskuse o tom, zda herci svým hraním rolí vlastně lžou nebo jestli se lhaní na jejich případ nevztahuje, se táhnou dlouhými dějinami divadla, estetiky a filozofie jako červená nit. Každopádně v dnešní době odkaz na hru jako by umně měnil kontext – co je hra, není ani lež ani neupřímnost. Hra má totiž nějaká, a předpokládá se, že konsenzuální pravidla. Obchodník často není do morku kostí upřímný, protože chce prodat, a zákazník je s tím srozuměný. Otázkou ale potom je, kde má taková hra hranice.

Upřímnost vede ke svobodě a radosti

Oproti tomu se šíří třeba koncept radikální upřímnosti, za nímž stojí americký psychoterapeut Brad Blanton a v Česku se mu věnuje psycholog, psychoterapeut a lektor Sebastian James. Podle Brada Blantona dnes všichni pořád lžou. Lhaní a předstírání přitom lidi vyčerpává a je zdrojem stresu, který může za deprese, úzkosti, chronickou únavu, syndrom vyhoření, mnoho tělesných potíží i problémy v mezilidských vztazích.

Čtěte také: Lež má krátké nohy, ale dlouhý nos. Jak se k ní postavit ve firemním prostředí?

Lež podle něj jenom lidi uzavírá do jejich soukromého mentálního vězení. Obírá je o jejich živost a radost. Upřímnost pak vidí jako přímou cestu, jak z toho ven. Cestu ke svobodě a radosti.

Pomalá proměna myšlení

Byznys má určitě své paradoxy. Voda pod heslem „patentováno přírodou“ se prodává v plastových lahvích; výrobci cigaret hledají méně škodlivé alternativy, i když podstatou odvětví je stále závislost – to jsou jen ukázkové příklady za všechny.

Přesto se zdá, že se i podnikání víc posouvá k upřímnosti. A to jak uvnitř firem, tak navenek (tedy ve druhém případě alespoň do té míry, aby zároveň firmy podpořily své obchodní plány). A to nejen s tím, jak podnikatele k jisté míře otevřenosti a transparentnosti čím dál více tlačí legislativa a nastavená pravidla, ale částečně určitě také proměnami veřejného mínění nebo pod vlivem různých světových i lokálních změn a výzev. Pomalu a alespoň částečně se mění myšlenkové paradigma a zřejmě je to i generační proměnou. Odráží se to v přístupu firemních lídrů, ale také třeba ve firemní komunikaci.

Bullshit-free a #zmrdfree firemní kultura

Autenticita je základ. Na nic si nehrajte, doporučil Ivan Tučník, Communication & Public Affairs Manager for Europe v Asahi Breweries Europe Group, na květnovém In-Comms Foru v produkci Tuesday Business Network, když popisoval interní komunikaci v době zásadních firemních změn. Tedy v době, kdy japonská firma převzala Plzeňský Prazdroj a další evropské pivovary. Ptejte se. A komunikujte, i když neznáte odpovědi, doplnil s tím, že ve firmě za takové situace vsadili hlavně na viditelnost lídrů, otevřené diskuse a dialog se zaměstnanci i vášeň pro pivo.

Čtěte také: Chcete dobře komunikovat? Pak přestaňte být direktivní a berte lidi s respektem

Mezi podnikateli už se dá také zaslechnout něco o bullshit-free kultuře aneb, slušně řečeno, o kultuře bez hloupostí a nesmyslů. Agentura Fragile Media, která patří pod Etnetera Group, zase deklaruje, že je #zmrdfree zónou neboli #zmrdfree firmou. Nenajdete u nás lidi, kteří by nehráli čistou hru. Nenajdete u nás žádnou politiku ani pomlouvání u kávovaru. Jsme k sobě upřímní a otevření. Neschováš se tady za proces, monitor ani pod stůl. Jsme zmrdfree zóna, kde zmrda nepotkáš, popisují sami sebe.

Raději nic než jenom kecy

Tomáš Poucha, ředitel Marketingového institutu a Institutu interní komunikace, se na In-Comms Foru zaměřil na vztah toho, co o sobě firmy říkají nebo neříkají, k employer brandingu neboli budování značky zaměstnavatele. Jde o disciplínu, která nabývá na významu s tím, oč je nyní pro firmy složitější najít do svých řad nové zaměstnance. Nemít nic je lepší, než mít kecy, uvedl k praxi, kdy se sice firmy ohánějí svými pěkně znějícími vizemi, misemi a hodnotami, ale reálně se jimi neřídí buď vůbec, nebo dokonce dělají jejich pravý opak.

Čtěte také: Employer branding aneb Když dobrý dojem pohřbí nepříjemný vrátný

Nejlepším přístupem je podle něj to, když firma komunikuje skutečný obsah podložený důkazy. Může to znamenat třeba to, což je ten nejdrobnější příklad, že proklamovaná flexibilita nakonec není jen možností ráno přijít do práce mezi osmou a devátou, když jinak všechno funguje postaru.

Jak najít soulad

Schéma maximálního přístupu, které Tomáš Poucha firmám doporučuje, je proto založené na tom, že různé aspekty podnikání a firemního života jsou sladěné a fungují dohromady. Firma tak má vizi, misi a hodnoty, kterých se drží a které skutečně podmiňují všechno ostatní. Ví, co vize, mise a hodnoty pro firmu znamenají za pět, deset nebo patnáct let. Na tomto základě staví svůj business model. Z něho vychází jasný realizační plán, který se následně uskutečňuje. A z toho teprve vychází firemní komunikace, ať už interní nebo to, co o sobě firma hlásá navenek. Postupuje se přitom od obecnějších řečí ke konkrétním strategiím a důkazům. To všechno dohromady teprve uvěřitelně podkládá značku, employer brand.

WT100 tip v článku Ilinčev

Čtěte také: Zaměřte se na vizi. Bez ohledu na to, zda právě zažíváte lepší nebo horší časy

A mohl by to být také způsob, jak se ve firmách dobrat větší upřímnosti. Pokud ji (po návratu na začátek) pro potřeby podnikání interpretujeme jako soulad mezi vizemi, hodnotami, city, myšlenkami, záměry, slovy a činy.