Streamování může za určitých podmínek představovat činnost, na kterou se vztahuje živnostenský zákon. Upozorňuje na to odbor živností a spotřebitelské legislativy. Neznamená to ale, že by každý, kdo někdy vysílá na internetu, automaticky potřeboval živnostenské oprávnění.
Rozhodující je, zda konkrétní činnost naplňuje znaky živnosti podle živnostenského zákona.
Rozhoduje, zda jde o podnikání
Živnostenský zákon stanovuje podmínky, za kterých je určitá činnost považována za živnost. Pokud je streamer splní, může jeho činnost spadat pod živnost volnou.
Konkrétně může jít o obor činnosti „Výroba, rozmnožování, distribuce, prodej, pronájem zvukových a zvukově-obrazových záznamů a výroba nenahraných nosičů údajů a záznamů“.
Jde o jednu z oblastí spadajících pod volnou živnost s předmětem podnikání „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona“.
Co do této činnosti spadá?
Obsahovou náplň tohoto oboru upravuje nařízení vlády č. 278/2008 Sb. Zahrnuje například výrobu a rozmnožování zvukových a zvukově-obrazových záznamů nebo pořizování originálních fonogramů a audiovizuálních děl za účelem jejich komerčního využití. Patří sem také činnost vydavatelů zvukových záznamů a výrobců audiovizuálních děl a dalších filmů.
Právě proto může být za určitých okolností relevantní i pro lidi, kteří vytvářejí a komerčně využívají audiovizuální obsah prostřednictvím streamování.
Co je streamování?
Streamování je vysílání obrazu, zvuku nebo jejich kombinace prostřednictvím internetu. Může probíhat živě, kdy diváci sledují obsah v reálném čase, nebo ze záznamu. Typickým příkladem je člověk, který na internetu pravidelně vysílá své hraní počítačových her, komentuje aktuální dění nebo vytváří jiný audiovizuální obsah pro své diváky.
Ne každý streamer automaticky potřebuje živnost
Důležitá je především konkrétní podoba činnosti. Pokud někdo streamuje pouze příležitostně pro zábavu a nejde o činnost, která by naplňovala zákonné znaky živnosti, samotné streamování ještě automaticky neznamená povinnost mít živnostenské oprávnění.
Jiná situace může nastat u člověka, který streamování provozuje soustavně a za účelem dosažení příjmu a jeho činnost naplňuje podmínky stanovené živnostenským zákonem.
Rozhodující tedy není samotné označení „streamer“, ale charakter konkrétní činnosti.
Do hry vstupuje komerční využití obsahu
Podle úpravy obsahové náplně příslušného oboru je důležité také komerční využívání zvukových a audiovizuálních záznamů. Typickým příkladem může být streamer, který pravidelně vytváří audiovizuální obsah a získává z něj příjmy. V takovém případě je namístě posoudit, zda jeho činnost splňuje podmínky živnosti a do kterého oboru ji lze zařadit.
Samotný způsob, jakým streamer peníze získává, přitom nemusí být jediným rozhodujícím kritériem. Podstatná je celková povaha vykonávané činnosti.
Co říká úřad?
Streaming může za předpokladu naplnění znaků živnosti spadat do obsahové náplně uvedené volné živnosti. Úřad přitom vychází ze živnostenského zákona a z nařízení vlády, které stanovuje obsahové náplně jednotlivých činností.
Pro streamery to znamená, že pokud svou činnost provozují jako pravidelnou výdělečnou aktivitu, měli by věnovat pozornost tomu, zda jejich činnost nepodléhá živnostenskému zákonu.
Streamování není automaticky živnost
Nejdůležitější je proto rozlišovat mezi samotným streamováním a streamováním jako podnikatelskou činností.
To, že někdo vysílá videa nebo živě přenáší svůj obsah na internetu, samo o sobě ještě neznamená, že musí mít živnost. Pokud ale činnost splňuje zákonné znaky živnosti, může být potřeba příslušné živnostenské oprávnění.
Pro konkrétní posouzení proto záleží především na tom, jak často a za jakým účelem člověk streamuje, jaký obsah vytváří a zda jde o soustavnou činnost provozovanou za účelem dosažení příjmu.
