Hlavní navigace

Výhody i nevýhody podání daňového přiznání zaměstnancem

Dagmar Kučerová

Kdo nevyužil roční zúčtování u zaměstnavatele, může (v některých případech musí) podat daňové přiznání. Kupodivu, ne vždy je tento krok výhodný.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Někteří zaměstnanci podávají daňové přiznání dobrovolně, jiní tak musí učinit ze zákona povinně. Důvodů může být několik.

Ať už se jedná o souběžné příjmy ze zaměstnání, solidární zvýšení daně, další příjmy z podnikání, dodanění při výplatě soukromého životního pojištění apod.

Kdy zaměstnanec nemusí podat daňové přiznání?

V souladu s § 38g zákona o daních z příjmů není povinen podat daňové přiznání poplatník, který měl ve zdaňovacím období pouze příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání) a funkční požitky:

• pouze od jednoho plátce daně (zaměstnavatele),
• nebo více zaměstnavatelů postupně za sebou.

Podmínkou však je, že u všech těchto zaměstnavatelů učinil (podepsal) tiskopis daňového prohlášení (případně u posledního zaměstnavatele, u kterého žádal roční zúčtování, podepsal tiskopis dodatečně) a kromě příjmů ze zaměstnání neměl jiné zdanitelné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 korun (jedná se o příjmy z podnikání nebo jiné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu a ostatní příjmy).

V těchto případech zaměstnanci obvykle žádají o roční zúčtování, prostřednictvím něhož si uplatní nárok na roční slevy na dani, případně nezdanitelné části základu daně. Tento postup je pro zaměstnance velmi výhodný. Nemusí se starat o výpočet a výsledkem ročního zúčtování daní je ve většině případů přeplatek na dani, který musí být zúčtován nejpozději v březnových výplatách. Samozřejmě pod podmínkou, že zaměstnanec do 15. února o roční zúčtování požádal a nárok na slevy na dani a nezdanitelné části základu daně řádně doložil. Více v článku: Záludnosti ročního zúčtování daní u zaměstnavatele

Pokud zaměstnanec o roční zúčtování nepožádá a ani si dobrovolně nepodá daňové přiznání, má se za to, že je jeho daňová povinnost sraženými měsíčními zálohami na dani splněna.

Daňové přiznání povinně

Daňové přiznání naopak podává poplatník, který:

  • měl v uplynulém zdaňovacím období příjmy od více zaměstnavatelů souběžně (přitom se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, které byly zaměstnavatelem zdaněny konečnou srážkovou daní, např. dohody o provedení práce s odměnou do 10 000 Kč měsíčně),
  • měl v uplynulém zdaňovacím období příjmy od jednoho nebo postupně od více zaměstnavatelů, avšak u všech svých zaměstnavatelů neučinil (nepodepsal) prohlášení k dani (opět s výjimkou příjmů, které jsou osvobozené nebo byly zdaněny srážkovou daní), 
  • obdržel doplatky mezd za předchozí období dle ustanovení § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů
  • hodlá uplatnit hodnotu bezúplatných plnění (darů) poskytnutých do jiného členského státu EU, Norska nebo Islandu, 
  • měl příjmy vyšší než 48násobek vyhlašované průměrné mzdy (jeho daň se zvyšuje o solidární zvýšení daně),
  • jeho plátce daně (zaměstnavatel) oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) zákona o daních z příjmů (v případech, kdy došlo k chybě nenahlášením nebo pozdním nahlášením změny zaměstnancem), 
  • zaměstnanec si nechal vyplatit pojistné plnění nebo jiný příjem ze soukromého životního pojištění, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo došlo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých má povinnost zdanit příjem ze závislé činnosti. Podrobněji v článku: Výplata či zrušení životního pojištění. Jak je to s daňovým přiznáním? 

Daňové přiznání dobrovolně

Některé příjmy jsou zdaněny srážkovou daní. Daň nemusí být konečná, pokud si tyto příjmy zaměstnanec zahrne do daňového přiznání. Jedná se o odměny z dohod o provedení práce s měsíční úhrnnou odměnou do 10 000 Kč u jednoho zaměstnavatele (při neučiněném prohlášení k dani), případně od roku 2018 ostatní příjmy s úhrnnou odměnou do 2500 Kč. Tato výhoda se však netýká autorských honorářů, byť v úhrnné hodnotě do 10 000 Kč měsíčně. Do daňového přiznání je zahrnout nelze, srážková daň je v těchto případech konečná.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Důležité je, že poplatník (zaměstnanec) musí do svého daňového přiznání zahrnout všechny své příjmy zdaněné srážkovou daní, které měl v uplynulém období. Platí jednoduché pravidlo – všechny, nebo žádné. Možnost zahrnout si příjmy zdaněné srážkovou daní však platí pouze pro rezidenty členských států Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru.

Podání daňového přiznání může být výhodné zejména u důchodců, studentů, osob na rodičovské dovolené, kterým z důvodu nepodepsání tiskopisu Prohlášení k dani nebyla odečtena ani základní sleva na poplatníka, nebo u poplatníků, kteří díky nižším příjmům nevyužili všechny daňové odpočty. Poplatníci s vyššími příjmy, kteří mají možnost využít všechny slevy na dani či nezdanitelné části základu daně u svého zaměstnavatele, tímto postupem nic nezískají.

Výhody a nevýhody daňového přiznání

Existují naopak situace, kdy je podání daňového přiznání krajně nevýhodné. Například zaměstnankyně, která v měsíci říjnu nastoupila po rodičovské dovolené u svého zaměstnavatele. Zde využila nárok na daňové zvýhodnění na dvě vyživované děti. V měsících říjnu a prosinci jí byla vyplacena záloha na daňový bonus, jelikož podmínka měsíčního příjmu alespoň ve výši poloviny minimální mzdy byla splněna. 

Protože si v průběhu roku přivydělala u jiného zaměstnavatele v rámci dohody o provedení práce a byla jí tímto zaměstnavatelem sražena 15% srážková daň, rozhodla se podat daňové přiznání a tento příjem si zde zahrnout. Ovšem její celkové příjmy od obou zaměstnavatelů nedosahují alespoň šestinásobku aktuální minimální mzdy pro nárok na roční daňový bonus (v roce 2018 se jednalo o částku 73 200 Kč). V daňovém přiznání vyjde nedoplatek na dani z části zaměstnavatelem vyplaceného daňového bonusu.

U daňového přiznání musí být pro nárok na daňový bonus splněn roční limit, na rozdíl od zaměstnavatele, kde se podmínka posuzuje měsíčně. Při ročním zúčtování by zaměstnankyně nic nevracela. Naopak, pokud by její příjmy u zaměstnavatele byly nižší než uvedených 73 200 Kč, avšak zápočtem odměny z dohody o provedení práce by tohoto limitu dosáhla, bylo by podání daňového přiznání z důvodu získání ročního daňového bonusu na obě děti mimořádně výhodné.