Hlavní navigace

Výpis trestů nebo ověření listin od bazénu? Díky bankovní identitě je to hračka

Jana Langerová

Výrazné ulehčení i spoustu nových příležitostí může přinést nový projekt, který umožní prokázat se na internetu bankovní identitou.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Jedná se o projekt České bankovní asociace s názvem Sonia umožňující lidem při využívání služeb eGovernmentu, ale také soukromých firem, prokazovat svoji digitální identitu prostřednictvím té bankovní. Tedy v rámci přihlášení se do internetového bankovnictví. 

Jak to funguje?  

Lidé by tak získali takzvanou digitální občanku: přihlašováním do internetového bankovnictví by plošně prokázali totožnosti v digitálním světě. Nebudou se tak muset učit nic nového, pořizovat nový software nebo hardware a vystačí si s tím, s čím už běžně pracují. V Česku momentálně chybí univerzální masově rozšířený digitální doklad totožnosti, kterým by se lidé mohli prokazovat při online komunikaci jak s úřady, tak i soukromými společnostmi. Nejrozšířenějším nástrojem digitálního ověřování totožnosti je bankovní identita pro přihlašování do internetového bankovnictví, která je prověřená a důvěryhodná. V zahraničí je často využívaná ke vzdálenému prokazování identity i pro potřeby nebankovních subjektů, vysvětluje Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace

Tato služba by se týkala přibližně 5,5 milionů Čechů a nebudou za ni platit ani oni, ani úřady. Využívání prověřené a bezpečné bankovní identity si klade za cíl také posílení důvěry a rozvoje digitální ekonomiky a je navíc příspěvkem bank do vládního programu pro Digitální Česko. Stát navíc plánuje kontinuálně rozšiřovat okruh služeb, které si občan bude moci on-line vyřídit na Portálu občana. Tím pádem bude i v jeho zájmu, aby o těchto službách informoval a podporoval je.

O Portálu občana si můžete přečíst více v článku Přes Portál občana půjde podat i daňové přiznání

Spuštění je v plánu v lednu 2021

Podobné projekty propojující banky a stát v oblasti ověřování identity už fungují v zahraničí, a to především ve skandinávských zemích a také v Estonsku. Tam se inspirovali také tvůrci projektu Sonia. Ti práce zahájili v únoru 2019 a nyní je nutné provést nezbytné legislativní změny. Aspekty projednávali s veřejnými institucemi a jak uvádí v tiskové zprávě, mezi účastníky diskuzí panuje všeobecná shoda a kooperace. Například Vladimír Dzurilla, vládní zmocněnec pro IT a digitalizaci, říká: Sonia je projekt, který nejen že přinese daleko větší dynamiku do tempa naplňování vládního programu pro Digitální Česko, ale také jasně doloží, že právě spolupráce veřejného a soukromého sektoru je cestou, jak dostat Česko mezi nejvyspělejší digitální země – a to je přesně naše ambice.  

Plánované spuštění služby je podle České bankovní asociace v lednu 2021. Záleží, jak se k návrhu legislativních úprav, které jsou pro realizaci a fungování projektu nezbytné, postaví vláda a zákonodárný sbor, dodáváFilip Hanzlík, náměstek výkonného ředitele ČBA. V pátek 12. července byl předložen k podpisu poslancům návrh potřebných novel zákonů pro realizaci projektu. Ten získal přes sto podpisů a následovat bude projednání vládou a klasický legislativní proces (Poslanecká sněmovna, Senát, prezident, Sbírka zákonů).

Co projekt přinese?

Projekt Sonia přinese výhody hlavně občanům. Ti získají snadnější a uživatelsky přívětivější přístup k digitálním službám státu a posléze budou moci také využít služeb soukromých firem. Ty mohou projekt používat všude tam, kde je potřeba identifikace klientů, tudíž například k přihlašování nebo závazným objednávkám. Spojení přihlášení a internetového bankovnictví mohou využít ve svůj prospěch také internetové obchody a podobných příležitostí je mnohem více. Globálně lze říci, že podnikatelům projekt přinese možnost značného usnadnění „identifikace“ jejich klientů, které je současně i bezpečné, a tím i ušetření nákladů. Tyto peníze pak budou moci alokovat do jiné části své podnikatelské činnosti. Zejména co se týče podpory růstu online služeb, shrnuje Filip Hanzlík. 

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Česká bankovní asociace nám potvrdila, že už nyní vnímají zájem o projekt ze strany podnikatelů, ale bude záležet na tom, jak bude realizován ze strany bank. V projektovém týmu projektu jsou nyní tři členové: ČSOB, Česká spořitelna a Komerční banka. Právě v Komerční bance projekt Sonia vnímají jako mimořádnou příležitost, jak posunout digitalizaci služeb poskytovaných státem i firmami v České republice do úplně nové úrovně a určitě se do něj zapojí. Je to podle nich výborná možnost, jak zjednodušit běžný život jejich klientů z řad občanů a ušetřit jim cenný čas, který by mohli trávit hodnotněji jinde a jinak. Zároveň u našich klientů z řad podnikatelů a podniků může být projekt katalyzátorem tvorby vylepšených nebo zcela nových inovativních digitálních služeb, které rozvinou nebo úplně promění jejich dnešní business, doplňuje Pavel Zúbek, Head of Internal/External Communication z Komerční banky

Banky mohou svým klientům nabízet něco navíc také v rámci multibankingu. Věnovali jsme se mu v článku Je multibanking výhodou, nebo jen trendem? Zjistěte, kdo ho klientům nabízí

Česká spořitelna už více než rok úspěšně pilotuje využívání bankovní identity pro ověření klientů loterijních společností a měsíčně takto digitálně ověřují identitu nemalému množství klientů. Filip Haering, který v České spořitelně pracuje na rozvoji digitálních služeb spojených s bankovní identitou klienta a zastupuje Českou spořitelnu v přípravách Sonia, podotýká, že projekt Sonia se týká jen změny legislativy, a to tak, aby banky mohly tyto služby dále provozovat a rozvíjet. Změna právního prostředí je však jen první krok, ale i ten sám o sobě přinese řadu pozitiv. Například to, že banky budou mít umožněn přístup do základních registrů a budou si moci automaticky aktualizovat data o klientech a mnoho dalších. Projekt dává rozhodně smysl, dodává.

PR Summit tip panelovka

Jan Blažek, programový manažer z ČSOB podotýká, že jako banky umí využít bohaté zkušenosti a technické zázemí, aby umožnili klientům se bezpečně přihlašovat i mimo prostředí banky. Podnikatelé a firmy včetně bank budou mít podle něj možnost zjednodušit řadu procesů ať už je to prodej služeb nebo následná péče o klienta. Také očekáváme, že vzniknout nové služby, založené na bankovní identitě, tak jak tomu bylo i v případě severských zemí, kde už více jak čtvrtina použití bankovní identity je mimo banky, doplňuje dále.

Státu by projekt měl přinést příliv uživatelů veřejných služeb eGovernmentu a mělo by dojít k rozvoji digitální ekonomiky. V zemích, které podobné projekty realizovaly, měla digitalizace služeb významný dopad. A to nejen na jejich zjednodušení a přístupnost, ale na celkový rozvoj ekonomiky dané země, a to v rozmezí 1–2 % HDP. Po diskuzi s předními českými makroekonomy očekáváme podobný efekt i v případě ČR minimálně ve výši 1 % HDP, upřesňuje závěrem Pavel Zúbek.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).