Vyplňujete přehledy o příjmech a výdajích? Pozor na správné počítání měsíců

V případě zdravotního pojištění se například chybuje u měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ. U sociálního pojištění zase podnikatelé dělají přešlapy u počtu měsíců u vedlejší činnosti.

Čtěte také: 10 chyb, kterých se OSVČ dopouští u přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ

U zdravotka se chybuje hlavně u minimálního vyměřovacího základu

Po podání daňového přiznání vždy následuje i podání přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. Nejzazší termín je do 2. května. Pozor na to, že přehledy podávají všechny OSVČ, které alespoň po část kalendářního roku vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost. Přehled musí rovněž podat OSVČ, které neměly žádné příjmy. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, příjmy i výdaje budou nulové. Především podnikatelé, kteří nemusí podávat přiznání, na přehledy často zapomínají.

Čtěte také: Jak vyplnit přehled pro zdravotní pojišťovnu

Nejvíce chyb se tradičně dělá u počtu měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti. V případě zdravotního pojištění se chybuje u měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ. Podnikatelé zapomínají, že zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ podnikala pouze několik dní, u měsíců k minimálnímu vyměřovacímu základu se berou v potaz jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc. Například podnikatel, který byl zároveň státním pojištěncem jako student (a tudíž se na něj nevztahovala povinnost dodržet minimální vyměřovací základ), dovrší 5. září 26 let věku. Tím přestává být státním pojištěncem a musí jako OSVČ začít platit pojistné alespoň v minimální výši od měsíce září.

Ptejte se odborníka v poradně Novinky v sociálním pojištění

Mgr. Zdenka Janecká

poradkyně z ČSSZ

Položit dotaz

Příklady, kdy se OSVČ netýká minimální vyměřovací základ a tedy minimální zálohy:

• a) plátcem pojistného byl i stát; osoby, za které je plátcem pojistného i stát, jsou uvedeny v § 7 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění (např. nezaopatřené dítě, poživatel důchodu, příjemce rodičovského příspěvku atd.),
• b) v zaměstnání bylo odvedeno pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu platného pro zaměstnance,
• c) OSVČ pobírala nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných (při odevzdání přehledu doloží OSVČ tuto skutečnost potvrzením OSSZ),
• d) OSVČ byla osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,
• e) OSVČ dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplnila další podmínky pro jeho přiznání,
• f) OSVČ celodenně osobně a řádně pečovala alespoň o jedno dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Za celodenní péči není považována péče u OSVČ, která umístila dítě předškolního věku do školského zařízení na dobu přesahující 4 hodiny denně nebo dítě školou povinné do školského zařízení na dobu přesahující vyučování nebo dítě umístila do zařízení s celotýdenním nebo celoročním provozem.

U všech těchto OSVČ je vyměřovacím základem jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů. Ti, kterých se minimální vyměřovací základ netýká, navíc musí k přehledu přiložit doklady, které to potvrzují. Jedná se především o chyby, kdy:

• studenti nedokládají potvrzení o studiu,
• důchodci nedokládají rozhodnutí o pobírání důchodu,
• ženy na rodičovském příspěvku nedokládají jeho pobírání (potvrzení z úřadu práce),
• není doloženo čestné prohlášení o péči o dítě do 7 let nebo nejméně o dvě děti do 15 let, dokládá přímo pojištěnec (otec nebo matka),
• neoznamují vznik povinnosti státu platit za ně pojistné v případech, kdy pečují o osobu závislou na péči.

OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu na zdravotní pojištění. V druhém roce ale již zálohu platit musí. Hradí ji ve výši na základě příjmů a výdajů (musí tedy platit zálohu alespoň v nějaké výši). Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, zálohy platit nemusí.

Vedlejší činnost komplikuje vyplňování přehledů pro ČSSZ

Chyby v měsících se vyskytují i v přehledech pro ČSSZ. OSVČ, které nevykonávaly samostatnou výdělečnou činnost celý rok, mnohdy chybují v uvedeném počtu měsíců této činnosti. Protože se přehled podává až s ročním odstupem, OSVČ se také někdy domnívají, že oznámily zahájení činnosti už od data vydání živnostenského listu, ale na oznámení o zahájení činnosti uvedly datum pozdější. Při ukončení činnosti se naopak domnívají, že ukončily činnost stejně jako živnostenské oprávnění, ale na oznámení o ukončení činnosti, resp. na odhlášce uvedly datum dřívější.

U sociálního pojištění se také často chybuje u počtu měsíců u vedlejší činnosti. Činnost je považována jako vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž byla vykonávána aspoň po část měsíce, a přitom alespoň po část této doby trvaly skutečnosti považované za důvody pro výkon vedlejší SVČ. Přešlapy se dělají i při rozdělování měsíců na hlavní a vedlejší, kdy za chybu je považován vyšší počet měsíců vedlejší činnosti, než eviduje OSSZ. Častou chybou je také nesprávně provedený odečet celých měsíců, po které OSVČ pobírala buď dávky peněžité pomoci v mateřství (PPM), nebo dávky za dočasnou pracovní neschopnost. Podnikatelé by měli myslet na to, že v takovém případ ČSSZ respektuje údaje ve své evidenci o době nemoci či PPM.