Jednou z častých chyb, kterých se OSVČ dopouští u přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ, je chybné počítání měsíců.
Jednou z častých chyb, kterých se OSVČ dopouští u přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ, je chybné počítání měsíců.
V případě zdravotního pojištění se například chybuje u měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ. U sociálního pojištění zase podnikatelé dělají přešlapy u počtu měsíců u vedlejší činnosti.
Čtěte také: 10 chyb, kterých se OSVČ dopouští u přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ
Po podání daňového přiznání vždy následuje i podání přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. Nejzazší termín je do 2. května. Pozor na to, že přehledy podávají všechny OSVČ, které alespoň po část kalendářního roku vykonávaly samostatnou výdělečnou činnost. Přehled musí rovněž podat OSVČ, které neměly žádné příjmy. Přehled se v takovém případě vyplní a odevzdá jako tzv. “nulový”, příjmy i výdaje budou nulové. Především podnikatelé, kteří nemusí podávat přiznání, na přehledy často zapomínají.
Čtěte také: Jak vyplnit přehled pro zdravotní pojišťovnu
Nejvíce chyb se tradičně dělá u počtu měsíců trvání samostatné výdělečné činnosti. V případě zdravotního pojištění se chybuje u měsíců, kdy se OSVČ netýkal minimální vyměřovací základ. Podnikatelé zapomínají, že zatímco do trvání samostatné výdělečné činnosti se počítá i měsíc, ve kterém OSVČ podnikala pouze několik dní, u měsíců k minimálnímu vyměřovacímu základu se berou v potaz jen měsíce, kdy některá z uvedených skutečností trvala celý kalendářní měsíc. Například podnikatel, který byl zároveň státním pojištěncem jako student (a tudíž se na něj nevztahovala povinnost dodržet minimální vyměřovací základ), dovrší 5. září 26 let věku. Tím přestává být státním pojištěncem a musí jako OSVČ začít platit pojistné alespoň v minimální výši od měsíce září.
Příklady, kdy se OSVČ netýká minimální vyměřovací základ a tedy minimální zálohy:
U všech těchto OSVČ je vyměřovacím základem jejich skutečný příjem po odpočtu výdajů. Ti, kterých se minimální vyměřovací základ netýká, navíc musí k přehledu přiložit doklady, které to potvrzují. Jedná se především o chyby, kdy:
OSVČ, za které pojistné platí stát, nemusí v prvním roce podnikání hradit zálohu na zdravotní pojištění. V druhém roce ale již zálohu platit musí. Hradí ji ve výši na základě příjmů a výdajů (musí tedy platit zálohu alespoň v nějaké výši). Oproti tomu OSVČ, které jsou zároveň zaměstnanci, zálohy platit nemusí.
Chyby v měsících se vyskytují i v přehledech pro ČSSZ. OSVČ, které nevykonávaly samostatnou výdělečnou činnost celý rok, mnohdy chybují v uvedeném počtu měsíců této činnosti. Protože se přehled podává až s ročním odstupem, OSVČ se také někdy domnívají, že oznámily zahájení činnosti už od data vydání živnostenského listu, ale na oznámení o zahájení činnosti uvedly datum pozdější. Při ukončení činnosti se naopak domnívají, že ukončily činnost stejně jako živnostenské oprávnění, ale na oznámení o ukončení činnosti, resp. na odhlášce uvedly datum dřívější.
U sociálního pojištění se také často chybuje u počtu měsíců u vedlejší činnosti. Činnost je považována jako vedlejší v těch kalendářních měsících, v nichž byla vykonávána aspoň po část měsíce, a přitom alespoň po část této doby trvaly skutečnosti považované za důvody pro výkon vedlejší SVČ. Přešlapy se dělají i při rozdělování měsíců na hlavní a vedlejší, kdy za chybu je považován vyšší počet měsíců vedlejší činnosti, než eviduje OSSZ. Častou chybou je také nesprávně provedený odečet celých měsíců, po které OSVČ pobírala buď dávky peněžité pomoci v mateřství (PPM), nebo dávky za dočasnou pracovní neschopnost. Podnikatelé by měli myslet na to, že v takovém případ ČSSZ respektuje údaje ve své evidenci o době nemoci či PPM.
zástupce šéfredaktora
Podnikatel.cz (www.podnikatel.cz)
Průvodce vaším podnikáním. ISSN 1802-8012
Copyright © 2007 – 2018 Internet Info, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Powered by Linux.
Při poskytování služeb nám pomáhají cookies. Používáním webu s tím vyjadřujete souhlas.