Hlavní navigace

Vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení jako překážka v práci

Dagmar Kučerová

Co je nezbytně nutná doba, musí lékař potvrdit propustku a půjde o placenou překážku v práci i při vyšetření v souvislosti s umělým oplodněním?

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Překážky v práci popisuje zákoník práce. Jsou zde uvedeny překážky jako mateřská, rodičovská, dlouhodobá ošetřovatelská péče a další.

Jiné důležité osobní překážky zde však nenajdeme. Jejich okruh je stanoven nařízením vlády číslo 590/2006 Sb. Rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci určuje, ve kterých konkrétních situacích přísluší zaměstnanci pracovní volno nebo pracovní volno s náhradou mzdy.

Návštěva lékaře (vyšetření nebo ošetření)

Jedním z nich je návštěva lékaře z důvodu vyšetření nebo ošetření. Zaměstnanec má nárok na náhradu mzdy a pracovní volno na nezbytně nutnou dobu. To pouze v případě, kdy vyšetření nebo ošetření nelze provést mimo pracovní dobu. Posouzení, zda je možno provést lékařský úkon mimo pracovní dobu, je tedy stěžejním faktorem pro poskytnutí pracovního volna a náhrady mzdy.

Nezbytně nutnou dobou je doba strávená cestou do zdravotnického zařízení, čekání na vyšetření, samotné vyšetření a cesta zpět ze zdravotnického zařízení. Nezbytně nutnou dobu nemůže zaměstnavatel určit nějakou interní směrnicí. Může se jednat o jednu hodinu nebo i celý den, pokud se jednalo o náročnější lékařské vyšetření. Plánovaná vyšetření by si měl zaměstnanec pokud možno objednávat v hodinách, které se nekryjí s pracovní dobou. Ne ve všech případech to je možné. Čtěte také: Musí s dítětem k lékaři. Má nárok na placené volno s náhradou mzdy?

Zákoník práce v § 206 uvádí, že pokud je zaměstnanci překážka v práci předem známa, musí zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna včas požádat, jinak je povinen jej o vzniku překážky uvědomit bez zbytečného průtahu. Současně zákoník práce ukládá zaměstnanci povinnost překážku v práci zaměstnavateli prokázat. Zaměstnavatelé svým podřízeným vydávají takzvané propustky, které jim lékař potvrdí. Přitom je třeba uvést, že zákoník práce v § 206 odst. 2 ukládá všem fyzickým i právnickým osobám povinnost poskytnout ke splnění této povinnosti potřebnou součinnost. Lékař by tedy neměl žádost zaměstnance o potvrzení odmítnout. Forma prokazování návštěv u lékaře není zákonem či jiným právním předpisem předepsána. Záleží tedy na zaměstnavateli a zaměstnanci, aby se dohodli, jaká forma prokázání překážky v práci bude dostačující.

Vyšetření či ošetření v jiném městě

Zdravotnickým zařízením je přitom myšleno zdravotnické zařízení nejbližší k bydlišti nebo pracovišti zaměstnance, které je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout a které je ve smluvním vztahu k pojišťovně zaměstnance. Pokud se zaměstnanec rozhodne na doporučení známého absolvovat vyšetření nebo ošetření v jiném než nejbližším zdravotnickém zařízení, má sice nárok na pracovní volno na nezbytně nutnou dobu, avšak náhrada mzdy přísluší pouze za dobu, která by byla potřebná pro návštěvu lékaře v nejbližším zdravotnickém zařízení. To samozřejmě neplatí v případě akutních zdravotních obtíží nebo v případech, kdy zaměstnanec potřebuje vyšetření, které lékař provádí pouze v určitou denní dobu.

Vyšetření nebo ošetření

Vyšetřením je myšlen soubor úkonů vedoucích ke stanovení diagnózy, zjištění příčin poruch zdraví nebo zdravotního stavu. Ošetřením řešení konkrétního problému. Zdravotní služby a zdravotní péči vymezuje zákon o zdravotních službách. Poměrně nedávno se tato péče rozšířila o rehabilitace, které jsou nově na základě stanoviska ministerstva zdravotnictví považovány za placenou překážku v práci. Samozřejmě, pokud je nebylo možné vykonat mimo pracovní dobu, což v řadě případů z kapacitních důvodů fyzioterapeutů nelze. Více v článku: Rehabilitace nově jako placená překážka v práci

Zajímavou otázkou je, zda je možné považovat za placenou překážku v práci často i několikadenní vyšetření v souvislosti s umělým oplodněním. Pokud nebylo možné taková vyšetření provést mimo pracovní dobu a jednalo se o nejbližší zdravotnické zařízení, přísluší náhrada mzdy na nezbytně nutnou dobu. Jestliže by si zaměstnankyně zvolila jiné než nejbližší zdravotnické zařízení, pak pouze za nezbytně nutnou dobu, po kterou by trvalo vyšetření v nejbližším zdravotnickém zařízení, jež tento druh vyšetření provádí.

EBf-tip-topřečníci-kasa-dvořáková

Obdobně by se posoudila i případná pracovní neschopnost po provedeném zákroku. Důvod nemoci ani skutečnost, že se jedná o plánovanou pracovní neschopnost, zde nehraje roli. Zaměstnavatel je povinen poskytnout náhradu mzdy v době prvních čtrnácti dnů pracovní neschopnosti a následně bude zaměstnankyně zabezpečena nemocenským od České správy sociálního zabezpečení. Čtěte také: Práce v noční době versus zaměstnanec pracující v noci

Rovněž se velmi často diskutuje, jak vyhodnotit návštěvu u dentálního hygienisty. V případě zubní hygieny se bezesporu jedná o zdravotnické zařízení. Dentální hygiena může být vnímána jako vyšetření (zjištění stavu zubů a dásní), tak i ošetření (odstranění možných budoucích i současných příčin vzniku zubního kazu, zánětu dásní, parodontózy apod.). Účelem dentální hygieny je předcházení vzniku onemocnění v dutině ústní. Ovšem zaměstnavatel musí posoudit, zda nebylo možné toto vyšetření nebo ošetření provést mimo pracovní dobu. U dentální hygieny se zpravidla nejedná o akutní (předem neplánované) déle trvající vyšetření nebo ošetření, které zaměstnanec nemohl absolvovat mimo pracovní dobu.