Hlavní navigace

Vystoupení v médiích nemusí být strašák, ale příprava je naprosto nezbytná

Jana Langerová

Ne každá firma má tiskového mluvčího, a nejen manažerům se tak může stát, že se ocitnou před kamerou. Jak být na tuto situaci připraveni a neudělat chybu?

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Před kamerou nebo v jakémkoliv živém vysílání se dnes může objevit kdokoliv z firmy, nejen lidé z managementu. S vystupováním v médiích jsou spojeny jak stresové situace, tak také velká zodpovědnost, a proto je nezbytná poctivá příprava.

Člověk totiž svým vystoupením reprezentuje nejen sebe, ale především firmu. To, jak vypadáte, jak se tváříte, gestikulujete, jak sedíte… Jak celkově působíte na obrazovce, je skoro důležitější než to, co řeknete. Lidé si zapamatují celkový dojem z vás, nikoli větu po větě, říká na úvod Dita Stejskalová, Managing Director PR & Influence z agentury Ogilvy. Navíc jde prostřednictvím médií velmi snadno způsobit velké škody, a to například na základě nevhodné formulace nebo zveřejnění nežádoucích informací. Aleš Dudek, majitel videostudia POLAS, v této souvislosti vzpomíná na případ, kdy zástupce bankovního domu kdysi přislíbil v živém vysílání vrácení financí klientovi v konkrétním případě, který se ve vysílání probíral, a následně se ukázalo, že existují další zástupy zákazníků oné banky, nacházející se v identické situaci. Firmu to pak celé stálo desítky milionů. 

Mediální trénink není zbytečný

Mediální trénink je vhodný především pro ty, u kterých je vystoupení v médiích pravděpodobné a může se opakovat. Kvalitní mediální trénink zahrnuje cvičení v kultuře celkového projevu i samotné řeči, rétoriku, hlasová cvičení, řeč těla či nácvik správné argumentace a reakcí na otázky, vyjmenovává Aleš Dudek. Součástí je také praktická část, kde se účastníci připravují na reálné formy vystoupení, jako je například rozhlas, TV zprávy nebo stand-up rozhovory.

V rámci dobře provedeného mediálního tréninku zažije účastník také prostředí TV studia, a to včetně intenzivního osvětlení, líčení, stresových prvků, technického aparátu a zásad nakládání s ním a podobně. Díky tomu se například může zjistit, že klient, který běžně vystupuje před velkým publikem, ze sebe nevydá slovo, když se rozsvítí červené světlo, značící natáčení či přímý přenos. Takových lidí je celkem dost a zjistit to těsně před vysíláním bývá malér. Jiní, nezkušení respondenti se zase nechají lehce zatlačit redaktorem „do kouta“ a řeknou pak snadno do médií něco, co může mít pro ně osobně či mateřskou firmu nedozírné následky, dodává Aleš Dudek.

Vystupování v médicích je součástí public relations, přečtěte si o něm více v článku PR může mít větší efekt, než si myslíte. Jen si ho nesmíte plést s reklamou.

Kromě potřebných dovedností a znalostí tak účastník mediálního tréninku získá také klid, rozvahu a sebejistotu. Ta se pak odrazí jak v kvalitě jeho výstupů, tak také v kladných ohlasech veřejnosti. Pokud můžete absolvovat mediální trénink s profesionálem na mediální komunikaci, udělejte to, protože se vám to násobně vrátí. Investujete jeden nebo dva dny a budete z toho „žít“ dlouho, dodává Dita Stejskalová. 

Důležitá je příprava

Ti, kteří z televize nebo rozhlasu působí dojmem, že je vystupování velmi jednoduché, se k tomu propracovali opakováním, drilem a pečlivou přípravou. Také myslete před vystoupením na to, že bude možné jej dohledat a vy musíte odvést výkon, za který se nebudete muset stydět. Každé vystoupení v médiích a příprava na něj má několik rovin: samotný obsah toho, co chcete říci, proces, tedy to, co se odehrává ve studiu, co dělat a nedělat; techniky rozhovoru – jak být moderátorovi partnerem, a organizační zajištění rozhovoru. 

Myslete také na to, že ve většině případů budete mít na odpověď jenom několik desítek vteřin, a pokud je chcete proměnit ve svůj prospěch, musíte se důkladně připravit. Odpovězte si minimálně na tyto otázky: Proč tam jdu? Jakou informaci/sdělení/názor chci prodat a proč? Do jakého pořadu jdu a kdo se na něj dívá / kdo ho poslouchá? Je to obecná veřejnost, nebo odborníci z oboru? Jaké okruhy témat se mnou chtějí diskutovat? Jak svoje téma srozumitelně sdělím za 20, 30, 40 vteřin, pokud mě poslouchají lidé, kteří o mém oboru nic nevědí? doporučuje Dita Stejskalová. 

Příprava je důležitá také u krizové komunikace obecně, jak jsme o tom psali v článku Špatná krizová komunikace může výrazně poškodit firmu. Nepodceňujte ji.

Pomoci by vám měl také fakt, že respondent pozvaný do studia na nějakou formu vystoupení by měl dopředu obdržet okruh otázek či témat, nebo si jej případně sám vyžádat. Je důležité si ujasnit, co chce, aby v rozhovoru zaznělo, a toho se držet. To však neznamená, že se obsah diskuse nemůže stočit jinam, doplňuje Aleš Dudek. V rámci přípravy se také můžete podívat na minulé díly daného pořadu a sledovat, jakou má koncepci, jaký prostor řečníci dostávají nebo jak vystupuje a vede rozhovory jeho moderátor. 

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Pokud máte přijet do studia, nezapomeňte se také zeptat na organizační detaily, mezi které patří údaje o tom, kdy a kde máte být, ale také to, na co si máte dát pozor v oblékání a doplňcích, a čeho se tak vyvarovat. Nenoste výrazné vzory, šperky, výstřihy. Cokoli, co může rušit, klepat, přitahovat příliš velkou pozornost. Svojí mluvou, vystupováním, oblečením reprezentujete firmu, přemýšlejte o každém detailu, protože televizní obrazovka zdůrazní každou drobnost, upozorňuje dále Dita Stejskalová.

Kamera, klapka, jedem!

Před vystoupením v televizi nebo rozhlase je vhodné napít se vody bez bublinek ideálně v pokojové teplotě a vyhnout se kávě, čaji a sladkým nápojům. Také je vhodné se rozmluvit. Mezi obecné zásady pak podle Dudka patří: Sedět klidně, nevrtět se, nehrát si s ničím (s tužkou, s papíry na stole), nevydávat rušivé zvuky, věnovat pozornost redaktorovi, projevovat zájem o otázky, držet se tématu a myslet na svoje priority, které chci komunikovat. Dále je potřeba myslet na další zásadu, že každý mikrofon a každá kamera jsou zapnuté a zaznamenávají, ať už tomu situace jakkoli nenasvědčuje. Tedy v daném prostředí neříkat nikdy a za žádných okolností nic, co by nemělo veřejně zaznít. A po skončení vystoupení se hned nezvedat a počkat na jasný pokyn, že opravdu lze své místo a studio opustit, popisuje.

Kromě komunikace s veřejností je důležitá také ta interní, která může probíhat i offline. Přečtěte si o tom v článku Jak na interní komunikaci, když jsou zaměstnanci offline? Nástěnky nevymřely.

Tipli listopad2

Co se týče řeči, měli byste vyslovovat zřetelně a pomalu, nedrmolit firemní žargon a zažité zkratky. Myslete také na to, že každá věta má začátek a konec, aby vaše vystoupení nebylo jako vodopád slov, který nikdy nekončí. To by nikoho nebavilo poslouchat a ani by se nesnažil porozumět, co říkáte. Mluvte tak, aby vám rozuměla vaše maminka nebo malé dítě, radí v této souvislosti Dita Stejskalová. Ta dále zdůrazňuje, že moderátor je partnerem rozhovoru a je potřeba dívat se na něj a ne do kamery, a navíc je odborníkem na to, jak vést rozhovor. Proto mu neskákejte do řeči, klidně si vyslechněte otázku, nekývejte u toho hlavou (jako že rozumíte) a pak začněte odpovídat. Neopakujte otázku a nekomentujte, jestli je dobrá, nebo ne. Tím se okrádáte o svůj čas, kterého je v televizi a rozhlase vždy málo, vysvětluje.

V případech, kde dochází ke střihovému zpracování natočeného materiálu, se většinou domlouvá autorizace rozhovoru. Důvodem je hlavně to, aby střihem nevznikl jiný význam nebo souvislosti, než které byly mluvčím původně zamýšleny. Když se jede do záznamu a něco se poplete, můžete se zkusit s redaktorem domluvit, hodně závisí na konkrétním tématu, jeho závažnosti, situaci a samo sebou lidech, dodává Aleš Dudek. Když však řeknete něco nevhodného v živém vysílání, je to nevratný malér a je to tím „venku“. Proto je tak důležitá příprava, abyste se naučili ovládat emoce a nenechali se dotlačit k tomu, co nechcete, uzavírá Dita Stejskalová.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).